Reklama

Reklama

Pomsta zhrzené ženy, to je rafinovanost, krutost a šílenství. Julien, bohatý majitel stavební firmy, jede po letech navštívit svou bývalou ženu. Ta bydlí v domě s velkou zahradou kdesi na předměstí. Když Juliena požádá, aby zaparkoval vzadu za domem, nepřikládá tomu žádný význam. I to, že se náhle propadne v kuchyni do sklepa, považuje jen za náhodu. Překvapeně zjistí, že se ve skutečnosti propadl do klece, od které nemá klíč. Ten má jeho bývalá žena a rozhodně nemá chut’ ho použít. Chce si některé věci vyříkat, vyjasnit, možná i vyčítat, ale ví, jak to všechno chce skončit? (Česká televize)

(více)

Recenze (46)

nascendi 

všechny recenze uživatele

Vždy ma poteší, keď naďabím na kvalitný film, o ktorom som nič nevedel a ktorý je navyše skrytý pred zrakmi užívateľov ČSFD. Takým je film La Cage, v ktorom napodiv nehrá (zaplaťpánboh) Nicolas Cage. Film, ktorý s profesionalitou im vlastnou ťahajú Lino Ventura a Ingrid Thulin. Film o nápade opustenej ženy, ktorým chce dospieť k vysvetleniu a pochopeniu toho, čo sa stalo i toho, prečo sa tak stalo. Ten nápad je strelený, dobre zrealizovaný a celý čas som tŕpol, či sa nezopakuje situácia z filmu Klíč k minulosti a Ingrid Thulin nebude mať možnosť použiť kľúč od klietky. Dialógy nie sú vycibrené do dokonalosti, ale o to viac mi pripadali prirodzené aj v neprirodzenej situácii. Tú jednu hviezdičku si vzal so sebou záver typu Deus ex machina. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Drama s prvky psychothrilleru, tak by se asi dal charakterizovat tento francouzský film, který by určitě dobře psychologicky rozebral Dr. Plzák. Za sebe ovšem mohu říct, že jak se mi líbil Ventura, filmu jsem občas nerozuměl. Já chápu, že v příběhu stojícím na dvou postavách, z nichž jedna má jasné sklony k šílenství, nemohu čekat, že pokaždé pochopím, proč tato postava dělá to a to. Jenže jsem si nebyl místy jistý, jestli sám básník ví, co chce vlastně říci. Pokud film říká "zachovej si rozum a chladnou hlavu navzdory šílené situaci", pak ano, Julien je po většinu času racionální, snaží se svou situaci zvládat a vychází z toho s relativně čistým štítem. Jenže pak najednou na konci tu racionalitu poněkud ztratí, jen aby byl film doveden do té správné katarze, kterou tvůrci chtějí. Ještě bych pochopil, že by plyn vypnul, odstranil zábrany a vyvětral, ale že by se tam jen tak vracel, aby psychopatickou bestii začal přesvědčovat, že "život je přece krásnej", tomu nevěřím. ()

Reklama

emma53 

všechny recenze uživatele

Kdyby existoval žánr "hysterický, tak bych tam Klec rozhodně zařadila. Z Héléne taková ta tichá hysterie přímo čišela od samého začátku a skoro se přenesla i na mě, protože po chvíli jsem byla nervní už z každého zvuku, který jsem zaslechla, od operní árie z gramce až třeba po tekoucí vodu z hadice. Ingrid Thulin moc neznám, ale zahořklou bývalou manželku Juliena hrála výborně. Škoda, že je tenhle snímek skoro neznámý, protože nejen, že je samotný příběh poměrně originální, ale sledovat Juliena v podání Lina Ventury je už sám o sobě nezapomenutelný zážitek. Na to jak má hlavu bezmocně opřenou o volant v autě asi nezapomenu. Vynikající postupná gradace až do finálního konce, který snad nemohl ani jinak dopadnout, byla už jen třešničkou na tomhle malém filmovém dortíku. ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Klec je prostě filmová paráda. Skvělý nápad, který dává prostor ke skvělé psychologii a také hereckým výkonům. Lino Ventura skvěle ztvárňuje pocit jeho postavy, pocit beznaděje a zoufalství a s Ingrid Thulin jde místy až strach. Snímek ve vás dokonale vyvolá ty správné emoce, budete u něho přímo hltat každou sekundu a zanechá ve vás velmi silný zážitek. Deferre dokázal na tak malém prostoru vykouzlit jedno z nejlepších děl francouzské kinematografie. které zkrátka nemá chybu. ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

De facto dva komorní snímky s Linem Venturou za sebou, Svědek a Klec,  a oba naprosto odlišné. Ve Svědkovi je to ten klasický Ventura drsňák, v Kleci spíš obyčejný civil se všemi klady i zápory člověka. Psychologický ponor do rozpadu jednoho manželství.  Příběh, který se de facto odvíjí ve dvou rovinách, klasický únikový thriller versus partnerské drama. Zarámování do prostoru jedné klece ve sklepních prostorách jinak velkého ale prázdného domu zároveň působí symbolicky depresivně. Nepovedené manželství se totiž dá chápat jako malý soukromý prostor v šedivé prázdnotě, z něhož není úniku. Ventura zde pak jasně dokazuje, že zdaleka nebyl jen herec s jedním výrazem. Výborné, i když zprvu velmi zajímavá a přitažlivá nejednoznačnost či spíš neprůhlednost zejména v motivaci nešťastné manželky postupně přecházela  v údiv nad jejím konáním a vcelku neuchopitelný závěr  s komediálním nádechem dílo zkázy jedné hvězdičky dokonal. ()

Galerie (11)

Reklama

Reklama