Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hlavním hrdinou je desetiletý ukrajinský chlapec Barbu, který žije v chudé zapadlé osadě. Se závanem velkého vzdáleného světa přijde do osady bývalý cirkusový artista Caruso, který chlapce koupí od rodičů a slíbí mu úspěšnou kariéru v cirkuse. Na jeho naléhání odkoupí i jeho starší sestru Mimmu a obě děti propašuje do Berlína. Tam však děvče potají předá do nevěstince a Barbuu nechá zasvětit do tajů krádeží a zlodějin. Mezi mužem a chlapcem se vytváří zvláštní vztah. Zpočátku Barbu Carusa obdivuje a slepě mu věří. Bývalý cirkusák zase v tmavookém chlapci vidí syna, kterého nikdy neměl a představí ho i své družce Júlii, tvrdě poznamenané dávnou nehodou v šapitó. Do bezcitné mašinérie obchodu s dětmi se míchají potlačované, dávno zapomenuté city a sny...

Režisér Ivan Fíla se inspiroval skutečnými příhodami dětí, se kterými se setkal v Itálii a Německu začátkem 90. let. Slovenská filmová a televizní akademie nominovala film za Slovensko do širšího výběru na 76. ceny Americké filmové akademie Oscar v kategorii Nejlepší zahraniční film a na Zlatý Globus. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (48)

Iggy 

všechny recenze uživatele

Král zlodějů mě opravdu nadchl a moc moc se mi líbil, ale musím uznat, že v něm není nic nového ani originálního, co bychom neznali minimálně z Kusturicova Domu k pověšení. Ale Lazar Ristovski jako Caruso byl výborný a malý Yasha Kultiasov jako Barbu, král manéže prostě kouzelný. Douglas: Proč by děti z ulice nemohly být "vlastně fajn kluci"? Ostatně oni si za to sami nemůžou… ()

Terva 

všechny recenze uživatele

Cirkus je jen tehdy, když je malej lup........ Hudba - Michael Kocáb. Kamera - Vladimír Smutný. Režisér Ivan Fíla se inspiroval skutečnými příhodami dětí, se kterými se setkal v Itálii a Německu začátkem 90. let. Slovenská filmová a televizní akademie nominovala film za Slovensko do širšího výběru na 76. ceny Americké filmové akademie Oscar v kategorii Nejlepší zahraniční film a na Zlatý Globus. ()

Reklama

klúčik 

všechny recenze uživatele

K tomuto filmu som sa dostal až včera na ČT. Po zhliadnutí som zostal dosť zaskočený, v akej dobe to žijeme, keď niekto zneužíva deti??? Je to predsa DEMOKRACIA. Toto sme chceli ?? Ja som moc túžil po zmene, ale keď som bol v rokoch , ako majú mladí ľudia v tomto filme o tomto sa nám ani nesnívalo!! Netvrdím, že všetko bolo tip, top , ale fakt o takomto niečom som nemal ani potuchy. Bohužial dnes sa na naše deti valí jedna hrozba za druhou. Kam ten svet speje, že v Európe sa deje takéto svinstvo. Je to otázka trhu!!! Tých čo majú chúťky na takéto deti , čo s nimi???? Film by nám mal otvoriť oči..... 65%. ()

salalala 

všechny recenze uživatele

Mně se tenhle snímek hodně líbil. Ukazuje takovou odvrácenou stranu, o které všichni vědí, ale nikdo o ní moc nemluví. Úžasný jsou hlavně výkony všech představitelů, zejména dětských herců, ty byli skutečně úžasný. Sice to ke konci je až takový nepřirozený, vzhledem k průběhu celýho filmu, ale to vem čert. Ti malí nemaj moc nadějí, ani když utečou, je to smutný. Na druhou stranu Fíla nic nepřikrášluje a ukazuje, jak to v tomhle světě chodí, rodiče klidně prodaj děti a je jim jedno, co se s nima stane. To téma je nadčasový a velmi zajímavý, stejně jako celý film. Je to sice koprodukce, ale aspoň, že takovýhle filmy, i přes veškerý nedostatky, vznikaj. Pro mě tak 70% ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Rozhodně zajímavá filmová variace klasické dějové osy Dickensova Olivera Twista, kterou Ivan Fíla převlékl do moderního hávu a zaktualizoval zapojením do autentického kontextu. Základní vyznění díla je však zachováno - poukázat na strašlivou sociální situaci určité vrstvy dětí, v tomto případě běženců a ilegálních imigrantů, nově také na obchod s ,,bílým" masem kvetoucí v naší ,,civilizované" Evropě... Podobné filmy: Dům k pověšení , Andělé Slunce ()

Galerie (11)

Zajímavosti (5)

  • Scénář k filmu Ivan Fíla napsal dle vlastního zážitku z Milána, kde si všiml skupinky dětí okrádající turisty. (Rugero)
  • Vznik filmu byl velmi komplikovaný. Režisér Ivan Fíla vzpomínal, že "už během natáčení byly proluky - lidi nedostávali peníze, takže se přerušovalo. Na týden, tři neděle. Film produkovala firma Lichtblick a ukazovalo se, že byla víc 'blick' než 'licht' - neměla od začátku dost peněz a navíc ještě z rozpočtu platila dluhy, které s filmem neměly co dělat. Šestnáctého prosince to sklaplo a natáčení se zastavilo. Žil jsem chvíli v domnění, že se v lednu bude pokračovat, ale pak se začala najednou dělat nová smlouva, do ní se připisovaly různé divné věci, a když se začal snižovat počet natáčecích dnů, zašprajcoval jsem se a řekl, že jsem nepsal scénář, který dostal cenu jako nejlepší evropský scénář roku, abych si ho sám zničil. Nakonec producentka přiznala, že nemá peníze, a přišla se šíleným nápadem, ať sestříhám, co mám natočené, chybějící scény doplním titulky a ona pojede do Cannes sehnat další investory. Udělal jsem to a pak mi od ní přišel dopis: 'To je vynikající, to jsem ani netušila, jak je situace dobrá. To, co máme, stačí na celý film a nic se dotáčet nebude.' Tak začal boj na život a na smrt. (...) Skončit s nedodělaným filmem poznamená režiséra na léta. Nejsem si jistý, jestli bych se z toho někdy vyhrabal. Všechno stálo proti mě - producentka věděla, že to budu muset jednou vzdát. Až děti vyrostou a změní se tak, že nebudu moct film dotočit. Nejhorší bylo, že ten sestřižený materiál měl fantastickou odezvu. Všichni by ho chtěli se mnou dokončit - Sony mělo zájem, Miramax měl zájem. Ale jakmile zjistili že se kolem toho vede nějaký právní spor, dali ruce pryč. Právních problémů se producenti bojí jako čert kříže. Byla to prakticky neřešitelná situace." Určitý happy end přišel na festivalu v Karlových Varech: "Na kolonádě jsem potkal slovenského producenta Rudolfa Biermanna, tak jsem tím naučeným pohybem vytáhl kazetu z brašny a podal mu ji: 'Kdybyste měl zájem, ale paní Bährová chce odstupné tři miliony marek...' Za dvě hodiny mi zavolal z hotelu, že to chce dodělat a že okamžitě začneme jednat s Němci. A zázračným - protože je sám právník -, neskutečným a inteligentním způsobem donutil Bährovou jednat, zorientoval se v té komplikované situaci investic z různých nadací, televizí Arte, koproducenty z Francie a Rakouska, posadil ty všechny k jednomu stolu a vyhrál." (NIRO)
  • Režisér Ivan Fíla vzpomínal, že na téma přišel už v roce 1992, kdy mohl navštívit "tábory jugoslávských cikánů, kteří s dětmi obchodují. Bylo to ze začátku dost nebezpečné, protože dokážou být dost agresivní. Ale když jsem díky jedné policejní šéfce pochopil, jak tenhle obchod funguje, vyhledával jsem sám další. K rozhodujícímu setkání došlo v Neapoli, kde mě zavedli na jedno místo, do sirotčince, ke se skrývaly děti, jimž se podařio utéct a nebo je policie osvobodila. Žily tam ve strachu, že je jejich bývalí pánové zabijou, bylo to hodně anonymní místo. Tam jsem se setkal s klukem a holčičkou, třináct a čtrnáct let jim bylo, a ti mi vyprávěli své příběhy. Lámalo mi to srdce, tak jsem si vymyslel Krále zlodějů." (NIRO)

Související novinky

Český lev je za námi

Český lev je za námi

07.03.2005

Poprvé v historii Českých lvů, získaly hned dva filmy stejný počet sošek. Nejúspěšnějšími snímky minulého roku jsou tedy HOREM PÁDEM a KRÁL ZLODĚJŮ. Hřebejkovo Horem pádem ale přesto zazářilo v… (více)

Reklama

Reklama