Lea

sportovec ***** prohlašuje, že Lea "svůj zármutek a rmut vtěluje do pozoruhodných veršů a nevšedních maleb." Přitom ale zapomíná na hudbu, jako by právě v tom byl zakopaný pes, už proto, že se to nedalo přehlédnout. Virtuozem na housle se člověk nestává ani "nadaností nad obyčej", ale mnoholetou usilovnou dřinou, i když nadání je tu podmínkou nutnou. Tím jako by se celý příběh rozlepil, romantický prvek se odtrhl od tragického, a zpochybnil tak další vložené komponenty (např. děje jejichž středem je kaple). Naopak milé je naopak to, jakým způsobem film navazuje na předchozí tradiční romantické tragedie ze slovenského a rusínského prostředí. (29.06.2019)

Myslím, že pán režisér Fíla nemá predstavu o živote "niekde na východným Slovensku" v roku 1994. Svoj film totiž zasadil, či chcel zasadiť práve tam. Teda tu. Ja tu totiž žijem - a oveľa viac rokov ako len od 1994. Je teda riadne vedľa! Neverila som vlastným očiam. To čo má byť? Rómska osada? Alebo si fakt niekto myslí, že tu takto žijeme?! Ďalšia vec - sekli sa nielen v prostredí, ale aj v mentalite. Hlavná hrdinka jednoducho nemohla vyrásť na východe Slovenska! U nás je tak špecifická mentalita - nič, absolutne nič som z nej vo filme nielenže nezahliadla, ale ani náznakom nepostrehla. Dokonca ani z rómskej mentality tam nič nebolo (ak by som brala do úvahy to slabé sociálne prostredie, ktoré tu prezentovali). Takže, milí tvorcovia, aj keď má film výborný námet a dosť dobrý scenár, obsadili ste skvelých hercov, ani samotná réžia nebola najhoršia - a čo je dôležité - vedeli ste vhodne "zatlačiť" na city mnohých divákov - ja som vám napriek tomu nedokázala uveriť. Preto dve hviezdičky dole... (01.09.2017)

Nedivím se, že Lenka Vlasáková dostala za svůj herecký výkon ocenění. Dokonce jsem o ni měla při sledování filmu strach, jak jsem se položila do příběhu. Vlastně jsem se na film dívala hlavně kvůli ní. Tohle není film, který bych vyhledávala příliš často. Musím mít na něj tu pravou náladu a hlavně čistou hlavu. Mezilidské vztahy jsou někdy opravdu moc složité a totéž platí o lidské duši. Je velmi křehká a složitá. Kupodivu mi při sledování moje znalost Němčiny stačila. Lenka Vlasáková má velký talent. (18.12.2017)

Snímek Ivana Fíly sesbíral po evropských komorních festivalech a na Českých lvech docela hodně cen. Příběh vypráví o dívce, jež si prožila traumatické dětství, pobyla si v blázinci a pěstoun ji v jejích 21 letech prodá jako nevěstu do Německa. Začíná postupné sbližování dvou vzájemně nesourodých postav, kdy každá o tom druhém musí nalézt a pochopit jeho pohnutky, dané právě osudy v jejich minulosti. Snaha vyprávět o dvou v podstatě nešťastných lidech, kteří se jen musí otevřít tomu druhému, aby našli jeho pravou tvář i hodnotu, je chvályhodná a počin veskrze zajímavý. Žel jej sráží do prachu ne zrovna poctivé provedení, kde nechybí určité podrazy na diváka v rámci zavedených "tragických" klišé. Navíc se zde už od začátku nabízí určité nelogičnosti, otázky, na něž nedostane divák odpověď, a tak je věrohodnost příběhu hodně zpochybněna. Např. jak si Leu ten Němec mohl odvézt, když holka neměla pas? Když musela být, jakožto uznaný blázen jen v pěstounské péči, stále pod dohledem ústavní péče? Odehrává se to v roce 1991! Německý restituent, který má na to vyhodit za nějakou divnou holku 50 000 marek a za housle dalších třicet, žije v podobné pastoušce jako Lein pěstoun, tedy nevybaveném, zchátralém a padajícím stavení. Jak se dostali přes dánské hranice? Nebo by mne zajímalo, kde v těch kotárech a na německém maloměstě posléze všichni furt berou ta policejní pouta? Podle mě se jen tak sehnat nedají. Abychom věděli, že Lea má umělecké nadání, hraje na housle. Nevěřím, že ziskuchtivý otčím, vykreslený rovněž jako despota a lakomec, by nevlastní dceři zaplatil víc jak dvě tři hodiny, za které se však tak mistrně, jak Lea umí, hrát nenaučíte. Zvlášť když musela doma rubat den co den dříví. Na pohledy plaché laně (zde Vlasáková, jinde Rybová) jsem rovněž už dlouho poněkud alergický. A když nám až v 68. minutě tvůrci naznačí tragédii, je to pěkná podpásovka. Buď to měli naznačit dřív, nebo se vykašlat na své vnitřní cítění, jak má asi tak dopadnout drama, a nechat to celé dopadnout dobře. Protože sem směřovalo hlavní téma filmu, tak doprčic, proč metodou deus ex machina rozmetat do té doby po kouskách skládaný obraz jako mandalu na kousky a na prach? A svou práci a co-jsem-chtěl-filmem-říci hodit do koše. Mizerná je i hudba Petra Hapky, nakolik jinde působí geniálně. Tady ne. Tvoří ji dva tři tóny a zvuk tříštění skla. Po pohledech plachých laní mi alergii zvedl právě tento neustále se opakující motiv. Ale zas na druhou stranu je zde Lenka Vlasáková, v době, kdy ještě byla docela hubená, nahatá. Takže divák nemrava si přijde na své. (Boha jeho, a já si říkám, jak to, že v 50. letech se dala natočit solidní dramata i komedie bez nahé ženské prdele, devalvovaném to atributu filmů současných). DVD načne protipirát, v bonusech se nachází trailer (1:51), fotogalerie (i z natáčení) a Český lev 1997 (1:55 + 2:06), kdy ocenění dostali Lenka Vlasáková a kameraman Vladimír Smutný (v šotu se tvrdí, že za Nejasnou zprávu o konci světa). Samotný film je kdovíproč ve formátu 4:3 letterbox (skrývající 1,66:1), dokonce mám pocit, že letterboxovaný dvakrát, protože obraz z německé kopie je i oletterboxovaný velmi nekvalitní, jako z VHS. Zvuk je ve stereo, což našinci vlastně může být jedno, protože film je mluvený slovensky a německy, nikoliv česky, jak tvrdí obal. Navíc u Mirka Donutila hodně mizerně slovensky, jako Brňák by ten měkký akcent měl mít v sobě a slovenštinu tolik netvrdit. V českých podtitulcích jsou občas chyby v zájmenech v 2. a 4. pádu (kolik za ní chcete), slovenština se rozhodně nepíše s velkým "S" - viz níže. (17.05.2020)

Pozrieť film som sa rozhodol až po zistení, že hudbu k filmu robil P. Hapka a čiastočne i pre osadenie príbehu na Slovensko. Hapka odviedol tradične skvelú prácu, jeho hudba má výrazný podiel na atmosfére snímku. Vo filme sa totiž toho veľa nedeje, preto je tu hudba tak dôležitá. Dej plynie pomalým tempom, nie nudným upzorňujem a hlavný dôraz sa kladie na herecký výkon L. Vlasákovej, ktorá to zvládla na výbornú. Slovenská dedina na konci sveta pôsobí skôr ako cigánska osada, fakt by ma zaujímalo ako k nej prišli, naopak gazdovstvo M. Donutila má nádherné prostredie. Donutilova slovenčina bola celkom slušná, nechápem prečo k nej majú poniektorí poznámky. Najväčšou tragédiou filmu je však nemčina , ktorou sa vo filme hovorí naozaj veľmi veľa. To nie je iba pár viet , jasné, že niečo sa dá domyslieť, ale keďže nemčinu veľmi neovládam, tak som si zanadával. Má to pár chýb, pre mnohých možno príliš pochmúrne, nudné, obyčajné, ale ja sa prikláňam k slabším štyrom. 70%. (26.12.2013)