Reklama

Reklama

Je těžké být bohem

(festivalový název)
  • Rusko Trudno byť Bogom (více)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Skupina vědců je vyslána na planetu Arkanar, aby pomohli místní civilizaci, jež se nachází ve fázi středověku, najít správnou cestu budoucího vývoje. Jde o těžký úkol: vědci se nemají do žádných konfliktů vměšovat násilím a v žádném případě nesmějí zabíjet. Jeden z nich, Rumata, se pokouší o záchranu místních intelektuálů a nedokáže se tak vyhnout účasti v boji. Jako by před ním stála otázka: Co bys dělal, kdybys byl bohem? Svůj poslední film podle vědecko-fantastického románu bratří Strugackých natáčel jeden z největších ruských tvůrců Alexej German (valnou část života bojující o své postavení v sovětské kinematografii) celých třináct let a po jeho smrti v únoru 2013 jej dokončili jeho žena a syn Alexej, sám rovněž režisér. „Nemá to být film o krutosti, naopak hovoří o lásce, o hmatatelné, živé lásce, odolávající i nejtěžším podmínkám," říká Světlana Karmalitová, režisérova manželka, která se podílela na scénáři tohoto náročného, téměř tříhodinového díla s jasným poselstvím alegorie. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (37)

Marigold 

všechny recenze uživatele

Je to přesně tak chaotické, mazlavé a nechtěně vtipné, jak naznačoval dokument o filmu. Je těžké být hovnem. Tohle se nikdy nemělo dotočit, jako urban legend to bylo mnohem zábavnější. ()

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Když to přeženu, tak řeknu, že to je ruská "Nebeská brána." Neskutečná inscenační virtuozita jednotlivých scén a poctivé dekorace do nejmenších detailů. Opravdu nebudete mít problém uvěřit, že se na filmu dělalo 13 let. Jenže srdce zabolí při vědomí, že tohle všechno úsilí je ve službách zmateného nepříběhu bez gradace, kde jsem chápal smysl možná tak desetiny rozhovorů. Film by mohl mít hodinu a půl, nebo taky 5, bylo by to jedno. Nudit jsem se díky výše zmíněnému nemohl, ale nezůčastněně jsem se na to díval a opájel se technickou stránku filmu. Být to klasický dramatický příběh, mohlo jít o jeden z nejlepších historických filmů vůbec. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

Takhle dlouhé to musí být, aby to člověk nenáviděl, potom začal milovat, následně už zase nenáviděl a nakonec si vzpomněl, že to miluje. Hned má jeden ze života větší radost. Ideální film pro takové diváky, kteří se sami sebe ptali, jak by to mohlo vypadat, kdyby se Annaud ve Jménu růže nikdy nevymotal z podhradí. (Pro bližší poznatky viz komentář páně Andrease.) ()

Mertax 

všechny recenze uživatele

Před třemi lety měly Vary Turínského koně, loni Pole v Anglii a letos je to tento černobílý film, který testuje divácké limity. Buď si z toho utrpení budete chtít mrsknout do očí řídké hovno, nebo vás to zcela strhne. Nic mezi tím, byť práce s mizanscénou a rámováním je vynikající, místy připomínající Marketu Lazarovou, a to nejen obrazem, ale i hrubostí a surovostí. Svůj silný potenciál však film nevyužil a do kánonu se nikdy nezapíše. [49. MFF KV] ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

[AFF 2014] Naratívna anarchia, roztrúsený symbolizmus, disharmónia, vizuálny bordel, doslovný chaos na scéne, bezpočet postáv, prvkov, významov, motívov, dialógov, vzťahov a mizivá šanca na uchopenie celku. Koho nezmohla k divákovi krutá a bolestivá forma, čiernobiela kamera, pohrávanie sa s orezanou perspektívou a neviditeľnými postavami vchádzajúcimi na scénu, koncentrovaná absurdita, strácajúci sa rozprávač, rozklad, hnus, brutalita, surovosť, vulgárnosť a obscénnosť komplexne zkonštruovaného sveta planéty zamrznutej v stredoveku, ten prehral boj s megalomanskou 170-minútovou stopážou. Tých pár, čo v premietacej sále predsa len zostali, malo neopakovateľnú šancu vidieť antidivácky chaoticky štrukturalizovaný film s drsným, neučesaným audiovizuálom (bez hudby), epochálne herecké výkony, dialógy a scény ako z pera zvráteného, blato, hmlu a krv milujúceho dvojčaťa G.R.R. Martina a konceptuálno-myšlienkové filozofické presahy. Z Germanovho ponurého veľdiela bude raz (ak už nie je) väčšinovým publikom zavrhovaný kult, tým som si istý. Je to trochu ako Jodorowsky - na toto ešte nie je ľudské plemä pripravené. 80% ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Nejhnusnější film za hodně dlouhou dobu. Po celou stopáž je snad v každém záběru špína, bordel, bláto, sračky, chcanky, krev, vnitřnosti a tak podobně (omlouvám se, ale slušnější slova nedokáží skutečnost vystihnout). Co zbylo z předlohy Strugackých, odvyprávěl komentář. Zkouška odolnosti diváků vznikala 13 let a nevím, zda se máme chlubit, že se točila u nás. ()

Andreas 

všechny recenze uživatele

Žádné sci-fi pojetí, ale kronika společnosti, prostě historický film z budoucnosti, proč ne, historické filmy ohlížející se do minulosti už jsou ohrané. Domovská planeta je nahrazena diváky, vůči nim Rumata působí jako průvodce a zprostředkovatel, k divákům přímo promlouvá. A místní demonstrují zaostalost své civilizace takovými pohledy do kamery, jak kdyby ji viděli prvně v životě. German vypiplal jiný svět, animální na způsob pozemského středověku, stvořil úplně jinou kinematografii, jako by se divák ocitl v nějakém obraze Bosche či Brueghela a tři hodiny putoval mezi příšerami. Všude jen samé bahno, hovna a střeva, no prostě božská nádhera. ()

bassator 

všechny recenze uživatele

Být stopáž poloviční to bych možná to kálení na hlavu a soplení na okolí přetrpěl, ale zde to nemělo cenu pokračovat déle. Ani černobílá kamera, originální nápad to co na filmu ocením nejvíce zde nemělo téměř váhu. Po pár dnech přemýšlení jsem se uklidnil a vydal se na druhou projekci a opět to nedal... Obdivuhodné jak měl někdo trpělivost se tímto zabývat 13 let,... - 4. 7. 2014 - 1/6 filmu + 8. 7. 2014 - 1/2 filmu - 10% ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Divák, který zná tvorbu Alexeje Germana a zejména jeho odpornou, ale o to působivější vizi skomírajícího stalinismu "Chrustaljove, vůz!" nebude zaskočen estetikou hnusu ani chaotickým stylem vyprávění, což jsou výrazné atributy snímku "Je těžké být bohem". Germanova verze se nechává svým literárním předobrazem spíše volně inspirovat a na jeho základě rozvíjí ponuré, dekadentní podobenství o lidském zlu a všeobecné zkáze mravů. Tušil jsem do čeho jdu a nebyl jsem zklamán - nikoliv doslovný obsah, ale pesimistického ducha a ironický tón předlohy vystihl režisér opravdu zdařile. Kdo, jistě rovněž oprávněně, očekával epickou a přímočarou adaptaci jednoho z nejznámějších románů bratří Strugackých, ten se musí spokojit s o poznání konvenčnější koprodukční verzí z roku 1989, nebo si bude muset počkat na nějaké zpracování, které se bude více držet v intencích daného žánru. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Pokud si myslíte, že středověk byla jen špína, výkaly, smrad, nemoci, samý sex, bahno, bláto, tma, lidská hloupost atd., atd., pak natočíte podobný film, kde se ve zmíněných hnusech budete jako autor libě patlat. a aby se neřeklo, že jste náhodou úchyl, zaštítíte se slavnou sci-fi novelou, z níž je ve filmu asi tak několik vět. ()

Othello 

všechny recenze uživatele

Tříhodinové Germanovo no compromise, pracující s médiem tak důsledně jako nikdo před ním a odmítá brát na milost kohokoli. Není hudby, není naděje, není návodu, moudrost visí na nejbližší větvi (doslova) hned vedle psů a zástupy zdeformované lůzy se brodí po kotníky v takovym svinstvu, že bude třeba přehodnotit některé moje noční můry. Raritní případ filmu, který se nedá plně docenit ani při několika projekcích. Je naprosto fascinující sledovat obsedantní pečlivost při práci s prostředím, rekvizitami, statisty a prostorem, přičemž napoprvé zjevná metafora současného Ruska jde sice jasně vidět, ale není čas a prostor se jí věnovat. Nemůžu se dočkat až to uvidim třeba pošestý. Odvrácená strana ruského lyrismu, na kterou slunce nikdy nezasvítí. EDIT 2021: Bohužel pořád platí, že to není film pro dnešní dobu fetišizace diváckého pohodlí a oslavování cynické debility, ale v rámci průzkumu možností filmového vyprávění je to zásadní komponenta, kterou by neměl přihlížet nikdo, kdo se filmu chce obecně věnovat. Čerstvě po přečtení předlohy mě například fascinuje nakolik je ta adaptace v zásadě věrná, ale přesto se v ní orientuje stále stejně špatně. Jako i v jeho ostatních filmech i zde Germanovi nejde o to, abychom sledovali děj, ale abychom ho pocítili. ()

kajda.l 

všechny recenze uživatele

Alegorický snímek o brutálním úpadku ruské společnosti? Krutá výpověď o národu, jež by rád byl tím "Bohem". Ničení kulturního bohatství, násilí a hnus. ()

Dionysos 

všechny recenze uživatele

1) Mizanscéna. Je třeba si vzpomenout na pravý původ tohoto slova - v originále mise en scène, tedy doslova "pokládat" "na" "jeviště", umisťovat objekty a postavy na tu část divadelních prken nebo prostoru před kamerou, jež bude pro následujících málo desítek minut náhražkou světa, a to náhražkou o to věrohodnější, jak lépe se vám podaří ony objekty poskládat. A German prokázal genialitu právě v tom, jak dokázal zahustit, vymodelovat, učinit dokonale plastickým a hmatatelným tuto filmovou mizanscénu a tím i celý svůj fikční svět. Jako návštěvník Ermitáže žasne, jak je každý kousíček palácových sálů vyzdoben ornamenty a pozlátkem, zde člověk žasne, jak je každý kousek imaginárního prostoru vyplněn špínou, bahnem, tlejícím dřevem a tlejícími lidmi. 2) Kamera. German jako jeden z největších poetiků filmové kamery ji tentokrát propůjčil službám mizanscény, jeho detailní a intimní záběry nám umožňují takřka se dotknout všeho, co po tři hodiny tvořilo svět planety Arkanar a díky jí a mizanscéně i celý svět divákův. 3) Syntéza. Film o dilematu nezúčastněného pozorování vs. zúčastné spoluodpovědnosti díky kameře, mizanscéně a rezignaci na vyprávění děje, který by divákovu pozornost odváděl od blízkosti vší špíně a bahnu Arkanaru, umožňuje skutečně prožít toto dilema. Vždyť díky všem těmto postupům je v divákovi docíleno přesně toho, co se udává hlavnímu hrdinovi - být nenávratně a osudově vtažen do cizího světa, ať již jiné planety či fiktivního světa filmu. ()

ancientone 

všechny recenze uživatele

Čo to vlastne bolo? Rozhodne to nebol filmový odraz Pietera Bruegela staršieho, ani Hieronyma Boscha, ako som pôvodne (naivne) očakával. Nebol to žiadny strhujúci rev nepreberného kvanta symbolov. Germanov posledný počin ponúka technicky veľmi plastickú, narcisticky obscénnu, voči divákovi maximálne apatickú a vonkoncom nič užitočné nehovoriacu (alebo posolstvo úspešne topiacu) ilúziu stredovekého sveta ako z nekonečnej (pre mňa cinefilnej), znudene hnijúcej nočnej mory . Adept na najbizarnejší filmový kult, pri ktorom je ťažké byť divákom. ()

CiTrus007 

všechny recenze uživatele

Možná nemám buňky na artovou kinematografii, ale s Germanem jsme si opravdu nesedli. Jeho dílo má sice jednu z nejkrásnějších černobílých kamer, které jsem kdy viděl. Na druhou stranu ale také propadá ve všech ostatních aspektech. Ve vizuálu nemohu odpustit naturalisticky nechutné vykreslení středověku jako období primitivních obličejů pomazaných výkaly a bahnem, které samo o sobě neslouží k vyjádření idejí hlubších než sociálních. Z hlediska scénáristického zase nelze prominout strnulost - typický hřích spojený s obsáhlou knižní předlohou. Tři hodiny je opravdu moc. 2/10 [KVIFF 2014] ()

Mulosz 

všechny recenze uživatele

Těžký a brutální film, rozhodně ne pro každého a rozhodně pro diváky, kteří už mají s Germanem nějakou zkušenost. Mně ten tříhodinový pohled na všechno to bahno, hovna, sople, chcanky, ocasy, vnitřnosti, krev a další pohltil. Není to o ději, který v podstatě žádný není, je to o atmosféře a důkladném vykreslení primitivní ruské civilizace. Nejde ani tak o sci-fi (toto žánrové zařazení může být pro potenciálního diváka odrazující), ani tak o drama (otázka, jestli drama je vůbec žánrem v pravém filmově-teoretickém slova smyslu), ale hlavně o autorsky nekompromisní a formálně neúprosné podobenství. German tímto překonává veškerá svá předchozí díla, za socialismu by film v životě neprošel, a pokud ano, tak režiséra rovnou zastřelí. ()

garmon 

všechny recenze uživatele

Přečetl jsem si po tomhle filmu román a chci říct, že jsem dlouho neviděl takhle intenzivní adaptaci při použití minima předlohy. German místo doslovnosti příběhu syntetizuje řadu dramaturgických principů, které film objevil od Nové vlny dále - figura střídá tropus - od odstrkávání kamery, koukání do ní zblízka, přes neskutečnou řadu neuvěřitelně načasovaných gagů, nad kterými nevíte jestli se chechtat anebo mít pusu dokořán a zírat, až po výstavbu scén - někdy končí jak kdyby Rumata čuměl do kamery a myslel si "jsou to neskuteční kreténi, co?", někdy scéna "vygraduje" pouhým "au", někdy začne oslím ocasem. Především ale German udělal z celé předlohy něco podobného, co Tarkovskij se Stalkerem - pokrátil postavy i děje na základ - a místo knihy popisující vznik individualistického terorismu uprostřed zrodu fašismu zde podává přímou vizi pekla. Uvědomil jsem si taky nejtypičtější Germanovu postavu: jestliže třeba Antonioni, Bergman anebo Trier jsou nejsilnější v zobrazování frustrované a trpící ženy, German točí napříč dílem chlapa-frajera, který prochází jako věčný lůzr tím vším peklem a vychází z něj živý - většinou jen, aby přešel do pekla dalšího anebo čelil další prohře. V tomhle ohledu je Rumata typický Germanův hrdina. A baron Pampa možná jeho mocninou - s tím, že Pampa byl i ilustrací pro Rusy - nádherný přírodní úkaz, dvou a půl metrové nablblé dobrácké monstrum. A stejný jako Rumata byl i generál v Chrustaljovovi, komisař v Lapšinovi a Lopatin ve 20 dnech bez války. German se v Bogovi dopracoval k nesmírné komplikovanosti stylu; některé scény jsem si pouštěl 4x, abych pobral, co všechno se tam děje – a to jsem měl štěstí, že jsem doma v teple a s titulky. Takže celkem chápu, jak tady (zas) mnozí nadávají, že zmatek, že nedali atp… Mě takovéhle kino moc baví, neznám jiného současného filmaře, který by si troufl tak zahustit obraz. Muselo to stát nesmírné úsilí, (muselo ho to „stát život“ – anebo přinejmenším na posledních 20 let, kdy točil Chrustaljova a tohle); věřím, že kdyby měl German životy dva, zkusí (zas) barvu. Napadá mě teď úplně mimoběžně Jacques Tati v Playtime – tam se taky odehrávaly nejmíň dva děje zaráz. Tohle je ale tíživý film. Už v první půlhodině víte, že to lepší nebude. Je to monolitní forma – nikoliv strnulá, ale momentová - potřebujeme opravdu hollywoodské lineární výstavby příběhů? Život se takový jevit nemusí. Zde je bez naděje na uvolnění, barvu, na trochu vylehčenou část, cokoliv – kam se dohrabal Godard se svými posledními deseti filmy? Kde je jeho trudná angažovanost? TOHLE je zcela jasná vize současnosti (ne budoucnosti!) s autonomním jazykem bez redundancí – všichni se válíme ve svém bahně a furt jen šňupeme sračky. Asi tak. ()

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Perfekcionistické úsilie Germanovho počinu je hroznou malátnosťou uťahaná antiutópia, ktorá sa v súčinnosti v predom zadeklarovaných motívoch utápa vo svojich banálnych obrazcoch zlovestnej stredovekej atmosféry a jej účinok v sebe samej. Je to úžasná virtuálna hra expresionistického symbolického významu, ale autor sa v 3 hodinovej minutáže nedokáže odlepiť od rozporcovaných filozofických úvah a bodoch, ktoré má senzuálne skvelo spracované vo svojej hlave. Preto som aj alergický na výborné myšlienky autorov ako v Passolliniho Saló, ktoré okrem kontroverznej pózy neponúka hĺbavejší diskurz do osobitnej problematiky, ale len tézovito a samoúčelne nadbieha do svojho okázalého cieľa. Za relevantnú považujem asi prvú hodinu, kedy aj mimodialógová forma pôsobila omráčujúcim dojmom plných záhad a tajností, aby sa napokon vykľula v rozťahanú, unifikovanú spleť neustále sa opakujúcich obscénnych gest. ()

Reklama

Reklama