poster

Je těžké být bohem (festivalový název)

  • Rusko

    Trudno byt' bogom

  • Rusko

    Трудно быть Богом

    (Rusko)
  • Rusko

    История арканарской резни

    (Rusko)
  • slovenský

    Je ťažké byť bohom

    (festivalový název)
  • anglický

    Hard to Be a God

  • Rusko

    Istorija arkanarskoj rezni

    (neoficiální název)
  • anglický

    Story of the Arcanar Massacre, The

    (neoficiální název)
  • anglický

    It's Hard to be a God

    (neoficiální název)

Drama / Sci-Fi

Rusko, 2013, 170 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Madsbender
    ****

    [AFF 2014] Naratívna anarchia, roztrúsený symbolizmus, disharmónia, vizuálny bordel, doslovný chaos na scéne, bezpočet postáv, prvkov, významov, motívov, dialógov, vzťahov a mizivá šanca na uchopenie celku. Koho nezmohla k divákovi krutá a bolestivá forma, čiernobiela kamera, pohrávanie sa s orezanou perspektívou a neviditeľnými postavami vchádzajúcimi na scénu, koncentrovaná absurdita, strácajúci sa rozprávač, rozklad, hnus, brutalita, surovosť, vulgárnosť a obscénnosť komplexne zkonštruovaného sveta planéty zamrznutej v stredoveku, ten prehral boj s megalomanskou 170-minútovou stopážou. Tých pár, čo v premietacej sále predsa len zostali, malo neopakovateľnú šancu vidieť antidivácky chaoticky štrukturalizovaný film s drsným, neučesaným audiovizuálom (bez hudby), epochálne herecké výkony, dialógy a scény ako z pera zvráteného, blato, hmlu a krv milujúceho dvojčaťa G.R.R. Martina a konceptuálno-myšlienkové filozofické presahy. Z Germanovho ponurého veľdiela bude raz (ak už nie je) väčšinovým publikom zavrhovaný kult, tým som si istý. Je to trochu ako Jodorowsky - na toto ešte nie je ľudské plemä pripravené. 80%(28.6.2014)

  • Pluhy

    Markéta Lazarová se pomazala hovnem, kopla do sebe dva litry vodky a vyrazila na BDSM párty. Naprosto epické zpracování, kdy levitující kamera zachytává pohledy do tváří obyvatelům fiktivní planety, kde civilizace zamrzla v době našeho středověku. Před kamerou neustále vyskakují něčí ruce, plivance, výkaly, koňský penis, prdele, pod jejichž vahou mi unikala dějová linka. Je těžké být bohem jsem tak v polovině regulérně zalomil, propadl spánku a film nedokoukal.(12.7.2014)

  • Crocuta
    ****

    Divák, který zná tvorbu Alexeje Germana a zejména jeho odpornou, ale o to působivější vizi skomírajícího stalinismu "Chrustaljove, vůz!" nebude zaskočen estetikou hnusu ani chaotickým stylem vyprávění, což jsou výrazné atributy snímku "Je těžké být bohem". Germanova verze se nechává svým literárním předobrazem spíše volně inspirovat a na jeho základě rozvíjí ponuré, dekadentní podobenství o lidském zlu a všeobecné zkáze mravů. Tušil jsem do čeho jdu a nebyl jsem zklamán - nikoliv doslovný obsah, ale pesimistického ducha a ironický tón předlohy vystihl režisér opravdu zdařile. Kdo, jistě rovněž oprávněně, očekával epickou a přímočarou adaptaci jednoho z nejznámějších románů bratří Strugackých, ten se musí spokojit s o poznání konvenčnější koprodukční verzí z roku 1989, nebo si bude muset počkat na nějaké zpracování, které se bude více držet v intencích daného žánru.(21.7.2014)

  • Andreas
    *****

    Žádné sci-fi pojetí, ale kronika společnosti, prostě historický film z budoucnosti, proč ne, historické filmy ohlížející se do minulosti už jsou ohrané. Domovská planeta je nahrazena diváky, vůči nim Rumata působí jako průvodce a zprostředkovatel, k divákům přímo promlouvá. A místní demonstrují zaostalost své civilizace takovými pohledy do kamery, jak kdyby ji viděli prvně v životě. German vypiplal jiný svět, animální na způsob pozemského středověku, stvořil úplně jinou kinematografii, jako by se divák ocitl v nějakém obraze Bosche či Brueghela a tři hodiny putoval mezi příšerami. Všude jen samé bahno, hovna a střeva, no prostě božská nádhera.(7.5.2014)

  • MikO_NR_1909
    ***

    Perfekcionistické úsilie Germanovho počinu je hroznou malátnosťou uťahaná antiutópia, ktorá sa v súčinnosti v predom zadeklarovaných motívoch utápa vo svojich banálnych obrazcoch zlovestnej stredovekej atmosféry a jej účinok v sebe samej. Je to úžasná virtuálna hra expresionistického symbolického významu, ale autor sa v 3 hodinovej minutáže nedokáže odlepiť od rozporcovaných filozofických úvah a bodoch, ktoré má senzuálne skvelo spracované vo svojej hlave. Preto som aj alergický na výborné myšlienky autorov ako v Passolliniho Saló, ktoré okrem kontroverznej pózy neponúka hĺbavejší diskurz do osobitnej problematiky, ale len tézovito a samoúčelne nadbieha do svojho okázalého cieľa. Za relevantnú považujem asi prvú hodinu, kedy aj mimodialógová forma pôsobila omráčujúcim dojmom plných záhad a tajností, aby sa napokon vykľula v rozťahanú, unifikovanú spleť neustále sa opakujúcich obscénnych gest.(8.11.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace