Cesta

Atmosférou australského outbacku, navíc v realistické (rozuměj ne-fantasy) postapo podobě s hodně bezútěšným společenským fungováním, parádně vtahující thriller. Navíc mám tyto málomluvné opusy, kde postavám pronikáme pod kůži po malých krocích, velice rád. Ale čím rafinovaněji se Rover rozjede, tím marněji působí v některých rádoby filozofických dialozích, a tím více neuspokojivé je jeho zakončení. Jakoby sám ve výsledku přiznal (a považoval to za svoji silnou autorskou stránku), že v něm šlo o h*vno. (08.05.2020)

║Rozpočet $12miliónov║Tržby USA $1,114,423║Tržby Celosvetovo $2,504,000▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $266,420 //počet predaných kusov ?║ Tržby za predaj DVD v USA $98,499 //počet predaných kusov ?║ dejovo mimózne do stratena, hľadať tu zmyselnosť asi dosť ťažko /40%/ (16.09.2015)

Šíleně nudný Max je Gej. Tedy vlastně Gáj, abych mu nekřivdil. Ukradnou mu auto. To nasere. A Gáj nasraný je. A tak si pro něj jede autem těch zlodějů. Lepším, novějším a nabušenějším, s daleko více místem pro řidiče i spolucestující a dvakrát prostornějším kufrem. Ale proč, to se mě neptejte. Cestou narazí na homopýra. Nemějte strach, je to jen charakteristika a k anotaci Drama/Thriller/Krimi „Kokotina pro přihlouplé předmenstruační pipky“ nepřibude. To jen Patyzón hraje retarda. Kurva, už jsem to použil zase, já ňouma. A přitom všichni bez akné vědí, že „Patyzón hraje“ je učebnicový příklad oxymoronu. Už asi ve čtvrtém posttvajlajtickém filmu se stále pokouší předstírat homopýra, akorát teď do této patentované polohy co dvě minuty zamrká a škubne hlavou. Stejně si myslím, že šlo o trikové záběry, protože by mrkání a škubání s tou obrnou nedal. Představuju si to asi tak, že když byl čas mrknout, režisér řekl „stop“, naběhla klapka, chytla jej za horní a spodní víčko, někdo za ni klapl, ona mu ta víčka několikrát rychle přirazila xobě a pak ty ruce digitálně odstranili. No, nebylo to sice úplně ono, ale rozhodně lepší, než kdyby se pokoušel mrkat sám „Hamlet“ osobně. Ale to jsem se trošku rozvášnil a odbočil od děje. Aha, tak ne. To co jsem napsal na začátku je v podstatě všechno. Takže, ač jsem zase někde chytil slovní průjem, dalo se jen lapidárně napsat: „Přiblblá pičóza s výborným Gájem a tragickým gejem, co se vás snaží unudit xmrti“. (10.09.2014)

(49th KVIFF) Tempo lážo-plážové, ale atmosféra vtahující, špína, poušť, vedro, zarostlý hrdina, nekonečné australské silnice, osamocená stavení a buranští post-apo obyvatelé. Pearce i Pattinson výborní. A má to docela koule, trpajzlík by mohl vyprávět. Takže docela spokojenost, byť Tarantino s tím hypováním (omg omg, nejlepší postapo od Mad Maxe) samozřejmě klasicky přeháněl, neřku-li kecal, jak je u něj ostatně zvykem. Závěrečná pointa je (zvlášť pro mě, kdo mě zná, ten pochopí) úplně absurdní, ale aspoň celému předchozímu hrdinovu jednání dává nějakou motivaci. (08.07.2014)

Byl jsem hodně zvědavý, co David Michôd předvede po svém vynikajícím celovečerním debutu Království zvěrstev. The Rover je zajímavě stísněná postapo roadmovie, z níž přímo sálá obsesivní fascinace vizemi kolapsu civilizace, pochopitelná jak v dnešní době očekávaného civilizačního zlomu, tak i u národa, který dal světu Šíleného Maxe. Co se žánru týče, postapo estetika a vnitřní logika navazuje na western; Michôdův snímek není revoluce, nýbrž sotva znatelná evoluce, nic moc převratného, hlavní předností je ale ona podmanivá atmosféra, která se doslova vrývá pod kůži. David Michôd postavil vše na vynikající formě - skvělá, až magická kamera, hudba, mizanscéna, ruchy... Závěrečná scéna je jasným důkazem toho, jak bez ohledu na bezpráví, chaos, který obklopuje člověka v Hobbesově ,,přirozeném stavu", jen zásady a čest znamenají všechno a na ničem jiném nezáleží. Tematicky se se svým skvělým debutem neprotnul a nekonkuruje mu ani kvalitou, přesto je to povedený a originální snímek, Michôd je opravdu svébytný tvůrce. A zvláštní vjem - chvílemi jsem měl neodbytný pocit, že v hlavní roli hraje Karel Roden... (20.06.2015)