Un papillon sur l'épaule
Motýľ na pleci
Režie:
Jacques DerayHudba:
Claude BollingHrají:
Lino Ventura, Claudine Auger, Paul Crauchet, Jean Bouise, Nicole Garcia, Roland Bertin, Xavier Depraz, Dominique Lavanant, Laura Betti, Jacques Maury (více)Obsahy(2)
Byla vražda, kterou Roland viděl, jen výplodem jeho mysli, nebo se proti němu spikl svět? Roland Feriaud se probudí v sanatoriu, aniž by tušil, jak se tam dostal. Pamatuje si, že byl v hotelu a slyšel z vedlejšího pokoje divné zvuky, šel se proto podívat, zda někdo nepotřebuje pomoc. Když vešel dovnitř, uviděl mrtvolu a dostal ránu do hlavy. Lékař mu však poví, že ho někdo udeřil proto, aby ho okradl, žádná mrtvola se v hotelu nenašla, byla to pouze halucinace. Prý ho mohou příštích pár dní provázet podobné vidiny, nemá si jich však všímat. Když je ze sanatoria propuštěn, začínají se mu dít divné věci, neustále jej někdo sleduje, lidé po něm chtějí jakýsi kufřík. Je těžké vyznat se v tom, zda jen blázní, nebo byl zatažen do nějaké podivné hry. Jenže když se v hotelu začne nějaká dáma shánět po svém manželovi, který má vypadat přesně jako mrtvola, kterou Roland viděl, dojde k závěru, že není blázen a jen se proti němu spikl svět. (TV Prima)
(více)Recenze (82)
McGuffin Royale. ()
Já jsem z toho byla celou dobu jelen jako Roland, ale byla jsem tak šíleně zvědavá, jak se to všechno rozmotá a vyjasní, že jsem se od Rolanda v dychtivém očekávání ani nehnula. Výborná atmosféra, skvělý Lino Ventura, ale proč, co, kdo jsou oni ..........smysl toho všeho? - Moje první setkání s Jacquesem Derayem je pro mě přímo výzvou, abych se mu podívala trochu víc na zoubek. ()
Netušim, jestli je chyba u mě, nebo ve filmu, ale já jsem vůbec nepochopil, o co tam šlo. Hned na začátku se to nějak podivně zamotá a já se v tom úplně ztratil. Doufal jsem, že se to nějak postupně začne vysvětlovat, ale ono se to akorát zamotávalo čim dál, tim víc. Na konci jsem akorát nechápavě kroutil hlavou. Jako nedá se tomu upřít celkem slušná atmosféra a Lino Ventura v hlavní roli taky určitě nezklamal, ale tento film mě prostě nějak minul. ()
Svět tajných služeb, složitých konspirací, zednářských lóží a organizací podnikajících ve sféře, která nemá ráda pohled nežádoucích očí. Svět tajných kurýrů, agentů, špiclů, katů a jejich obětí. Jeden omyl, jedna nešťastná záměna osob a svědek, který byl ve špatnou chvíli na špatném místě, má o zábavu postaráno. Místo strachu z týrání či smrti ale čelí strachu z neznáma a zaplétá se do podivného labyrintu nepochopitelných intrik, prazvláštních vztahů a spiknutí. Výrazově skoupý Lino Ventura je i v téhle poněkud netypické roli přesvědčivý. Problém mám ale se scénářem, který na můj vkus až příliš podléhá samoúčelné záhadologii. Navíc pro absurdní temnou kafkovskou atmosféru nepředstavuje Deray jako režisér tu nejlepší volbu. Celkový dojem: 65 %. ()
Lino Venturovi sedí na rameni motýl poznání a čím více k němu přibližuje ruku, aby se ho dotknul, tím je pravděpodobnější, že uletí a nikdy už jej nespatří.. Rodák z Parmy jako muž, který věděl příliš málo, je ve své úspornosti přesvědčivý i v pruhovaném pyžamu a Derayovi se daří i pomocí noirových postupů stavět místy surreální labyrint paranoie. Poslední scénu si však mohl odpustit, zas tak vzácný ten motýl nebyl.. Mimochodem, nelze si nevzpomenout na Polanskeho, jak nechal o deset let později Harrisona Forda „franticovat“ po Paříži. Nutno mu přičíst k dobru, že byl divácky vstřícnější a lépe si pohrál s absurditou situace.. ()
Esencia filmu zmaru. Tak typického pre taliansko francúzske produkcie 70. a 80. rokov 20. storočia. Čím sa táto séria filmov o hrdinoch, ktorí sa zaplietli do kriminálno - špionážno - pašeráckych hier mafií a tajných služieb, riadených zhora, vlastne prihovárala divákovi? Nehas čo Ťa nepáli. Pretože: aj tak nič nepochopíš a akonáhle sa začneš zaujímať čímsi viac ako vlastnými záležitosťami, pohoríš. Takže drž líniu a ústa na zámok. Ak nepočúvnaeš čaká Ťa: paranoia, psychiatria, ignorácia políciou, márna snaha o zmysluplné poskladanie nezložiteľnej skladačky a umlčanie. Nechaj len hrať hráčov podsvetia a moci svoje hry a nestaraj sa, lebo dostaneš po papuli. Tak silno, že sa už nevstaneš. 70 %. ()
Skvělý Lino Ventura, který se se zarputilostí jemu vlastní chce dopátrat pravdy, nezmizí během hodiny a půl ani jednou z obrazu a divák od začátku do konce ví (respektive spíše neví) jen to, co on. Ta atmosféra. Ta atmosféra! ()
Určitě nečekejte, že se zde budete brodit krví. Ale je tu opět Lino Ventura, který každou roli perfektně zvládnul. Popravdě řečeno, že bych napětím nedýchal, tak to se nedá říct, protože dle mého soudu má deprimující děj trochu rozvláčnější tempo. Na druhou stranu je třeba říci a připomeňme fakt, že ani tento film nezůstává nic dlužen skvělé tradici francouzského kriminálního žánru z období šedesátých až osmdesátých let. ()
"Kto je to my, kto sú oni?..." Ani Ventura nevie, ktorá bije a nemajte filmu za zlé, ak po jeho skončení nebudete o nič múdrejší. Dobrá správa je, že pri tomto filme ten nejasný záver vôbec neprekáža a divák (aspoň teda ja) to akceptuje tak ako to je. Stačí vražda, záhadný kufrík a pán, ktorého si niekto s niekým splietol...Ale kto s kým, proti komu a prečo?? Zbytočné otázky na ktoré nedostanete odpoveď, teda aspoň nie uspokojivú. Skvelá atmosféra a tradične skvelý výkon L. Venturu vám bude musieť stačiť. Vedel by som si z tohto filmu predstaviť skvelý remake. Možno raz...Zub času ho trochu ohlodal, ale i tak sa prikláňam k slabším štyrom hviezdam. 70%. ()
Klasické krimidrama s Venturou. Ze slavné trilogie. Temné prostředí, jedinec vs. kdosi mocný, zdánlivá bezvýchodnost situace, Ventura byl jedním z mála herců, kterým podobné role slušely. ()
Jako vždy dokonalý charismatický Lino Ventura v drama o tom, jak si mocné síly v zájmu svých her zahrávají s osudy lidí, kteří stojí vně jejich zájmů a bezohledně a netečně jim likvidují životy, snad s dobrým pocitem, že jim to jejich vysoký cíl dovoluje. ()
Jeden z filmov, u ktorého so zatajeným dychom čakáte ako to dopadne... a ono to dopadlo, ťažko povedať či ku spokojnosti alebo nie. Niekoho možno takýto koniec poteší, čo sa týka mňa, nie som sklamaný, aj keď by si to možno ešte niečo na dovysvetlenie pýtalo. Na druhú stranu ale aspoň je takto divák ponechaný na svoju vlastnú fantáziu, plnú všakovakých špiónov, CIA, KGB, Iluminátov a ríšu ďalších všelijakých konšpiračných teórií a záhad. Čo sa týka L. Venturu - jednoducho geniálne... to ako chodil... bezradný a so strachom v očiach... úžasné, bol to skrátka Pán. To najlepšie na snímku je však vynikajúca mysteriózna atmosféra, bohato živená diváckou zvedavosťou, ktorá vydržala až do konca. Veľká spokojnosť. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
Lino Ventura, jak jsme byli zvyklí ho vídat, v dusném snímku, atmosféra by se dala krájet a začínáte se bát ve vlastním obýváku. Na takový snímek se hned tak nezapomíná. ()
Otevřel dveře, které neměl, aby se posléze probudil do špatného snu. Ba co hůř, ona je to realita...Nebýt si dobře vědom, nesporných hereckých kvalit a úsporných výrazových prostředků Lina Ventury, silně bych tvůrce podezíral, že ani jemu samotnému, nedali přečíst scénář a divák i ústřední hrdina, tak byli postaveny na startovní čáře, hned vedle sebe, aby iluze naprosté zmatečnosti, nabyla dokonalosti. Takhle příjemně tápat, i po více než šedesáti minutách, nebývá divák každý den svědkem. A byť se posléze ukazuje, že příběh je o poznání prostší, než se tváří, (i) díky závěru, nesnažícím se za každou cenu šokovat (Shyamalane, dívej se a uč) a který je „pouhým“ vyústěním minut předcházejích, se i uspokojivě (pravda, jak pro koho) uzavírá. 75% [Hlavní důvody, proč snímek shlédnout? Lino Ventura a TA atmosféra. Někdy ke spokojenosti, byť ne bezvýhradné, stačí „tak málo“]. ()
Deray rozohráva s divákom veľmi príťažlivú hru, v ktorej sľubuje ťažko odhadnuteľný a prekvapivý záver. Ten sa bohužiaľ nedostaví v tej miere, ako som očakával a tak mi v hlave zostane časom iba spomienka na fotogenickú Barcelonu, sucho skonštatovanú myšlienku filmu a vyjaveného Venturu v pre neho netypickej úlohe. Ja by som napríklad doporučil takému Shyamalanovi natočiť kvôli nakopnutiu svojej kariéry mysteriózny remake, kde by v závere pripravil nadprirodzené prekvapenie a pre finančný efekt sem hodil znova Brucea a napríklad takého Eda Harrisa do úlohy toho, ktorému sedí motýľ na ramene. Prispôsobil by to dnešnému publiku a v druhej polovici by sa to už neťahalo tak, ako solídny originál. ()
S ďalším filmom režiséra Deraya som bol celkom spokojný. Námet mi vzdialene pripomínal Troch mužov na zabitie nakrútených o dva roky neskôr. Ak divák bude ochotný bez pripomienok a pochybností tolerovať všetky náhody a peripetie deja, film si určite užije. Aj atmosféru filmu potom môže nazvať krájateľnou. Ja k výrazným kladom filmu môžem počítať iba výkon LIna Venturu v hlavnej úlohe. Preto aj to relatívne nízke hodnotenie. ()
Tenhle velice znepokojivý film se může v první řadě pýšit brilantně strhující atmosférou, vytvořenou bez větší akce v rovině ryze komorní. Napětí tady výborně funguje od začátku do konce, s každou další scénou se zvyšuje nejistota a ta "kafkovská" bezvýchodiskovost z tajemných prostorů, úzkych chodeb a nočních scén jen přetéká. Divák objevuje dechberoucí zákoutí složité a nebezpečné špirály zločinů a manipulace společně s hlavní postavou, nic netušící vnímá před sebou tíživě bludný kruh, z něhož není úniku. Za odměnu pak dostane pořádně sklíčující závěr, ve kterém se navíc úplně nedočká ani některých dlouho očekáváných vysvětleních. Přiznám se, ten surrealistický kabátek ke konci jsem příliš nepobral a moc mi ani nesedl, i když lze ho vnímat jako osobité umělecké spestření v rámci obdobných konspiračních thrillerů 70. let. Osobně pro mne je Motýl na rameni jeden z nejméně oblíbených filmů s Linem Venturou, ba musím na sebe prásknout taky, že můj oblíbený mistr mne zde s tím svým monotónně ledovým výrazem výjimečně spíše nudil, než bavil a narozdíl od jiných filmů působil na mne absolutně bez charismatu. Proti Venturovu výkonu ve výsledku určitě nelze nic vytýkat, ten chlad k jeho postavě určitě sedí... možná bych v takhle specifickém filmu uvítal v hlavní roli méně okoukanou tvář, těžko říct. Každopádně určitě nezapomenutelný filmový zážitek, který ve mne ještě dlouho doznívá. // Poprvé viděno v únoru 2019 v rámci Challenge Tour "52 let filmu za 52 týdnů" ... podruhé dnes a do třetice bych se znovu takhle dobrovolně už rozhodně nechtěl deprimovat. ;o) 75% ()
Kdyby tady Lino Ventura pořád jen nechodil v pruhovaném pyžamu, možná by to bylo napínavější a to očekávané vysvětlení/rozuzlení by mělo větší šťávu. Obsah kolegy LiVentury je lehce nepřesný. Jdete do hotelu, vstoupíte do pokoje a pak už si nic nepamatujete, proberete se ve cvokhausu, kde do vás cpou sračky a namlouvají vám, že jste si vysnili jinou realitu, zatímco kolem vás padá jedna postava za druhou. Dobrý námět, co říkáte? ()
Francúzsky námornícky protagonista Roland Fériaud sa po príchode do Barcelony cíti byť ako totálne „omráčeným”, a to zdôrazňujem úplne doslova, prosím pekne; asi sa mu tak strašne zapáčili miestne, kultúrne pamiatky, že pomaly ani nenachádzal dostatok vhodných slov, ktorými by v podstate vyjadril samú chválu na zrovna toto konkrétne prostredie, na ktoré určite len tak rýchlo nezabudne...? • Ďalší mimoriadny thrillerový titul, v ktorom tento excelentný predstaviteľ v podaní Lina Ventury, naprosto famóznym spôsobom stelesnil „nechápajúcu postavu”, ktorej sa postupne začali diať tak extrémne podivuhodné situácie, že tomu spočiatku vôbec ani ne(po)rozumel, čo všetko sa vlastne okolo neho neustále deje, a síce si po čase predsa trochu pospájal jednotlivé súvislosti dohromady, ale či to napokon bude stačiť, je napokon viac, než len otázne. Skrátka, každou uplynutou scénou, som sa i ja cítil naprosto rovnako skľučujúco, ako i ústredná postava, pohybujúca sa nad nekonečnou priepasťou, do ktorej teda už nie je príliš ťažké spadnúť... • Samozrejme, že som Rolandovi držal všetky palce na rukách, vrátane i na nohách, no musím súčasne podotknúť, že scenáristi vo mne pomerne veľmi často vyvolávali pocit neistoty, čo tiež podtrhovala i svedomitá réžia pod taktovkou Jacquesa Deraya, ktorá mi vskutku priamo navodila určitú situáciu, ktorá sa následne čoraz viacej vymykala spod kontroly, až to hraničilo s obrátením doterajšieho spôsobu života kompletne naruby. • A samotná bodka za celým, predchádzajúcim dianím, ma nakoniec "prinútila" pridať i poslednú, piatu *, čo si Motýľ na pleci, podľa môjho názoru rozhodne zaslúži. ()
Prapodivný surrealistický experiment bez kloudného děje, natahovaný sled scén, kde se postavy chovají zcela nesmyslně a furt se jenom opakuje: "my nic, to ti druzí" ()