Neuvěřitelný zmenšující se muž

Říká se co je malý to je milý ale taky lehce zranitelný. V kůži Scotta Careyho by se nechtěl ocitnout asi nikdo z nás. Scott Carey se totiž začíná zmenšovat. Postupně to dojde až tak daleko, že začne bydlet  domečku pro panenky kde ho jednou napadne jejich domácí mazlíček(kočka) což zapříčiní, že spadne do sklepa. Jeho blízcí ho nikde nemůžou najít a tak si myslí, že je mrtvej jelikož ho kočka zbaštila. Ve sklepě na Scotta čeká nové prostředí plné nástrah a další nepřítel v podobě pavouka proti kterýmu bude muset bojovat. Nakonec se z filmu vyklubal hodně solidní survival kterej především překvapí(na svou dobu určitě) perfektními triky a koncem kterej stojí za zamyšlení. Silný 4hvězdy. (24.01.2024)

Příběh stále se zmenšujícího se muže mě upřímně nenadchl tak, jak jsem čekal, že mě to nadchne (nesedlo mi filozofování na konci), na druhou stranu ani nesklamal. Určitě na tu dobu úžasné triky a nápady. Geniální myšlenka. Člověk na konci filmu přemýšlí, kam až zmenšování dojde: "Bůh nezná nulu." Přestože jsem byl na konci filmu nucen přemýšlet nad tím, kolik přirozených predátorů na něj venku čeká (a že asi nevydrží dlouho), hodnotím film v konečném důsledku plným počtem. Jedna hvězdička je za rok 1957. ■ Kritika zoologa - amatéra: Při velikosti pod dva centimetry začíná mít teplokrevný živočich problémy s termoregulací. Prostě neudrží svoji tělesnou teplotu (a musí skoro stále žrát - viz. rejsek, například). Ale čert vem takovéto nepodstatné detaily :). (23.07.2010)

The Incredible Shrinking Man dává ukázkově na prdel všem zeleným plátnům současného filmu a díky době svého vzniku podnítí diváka k zamyšlení a neskonalému obdivu nad tím, jak vlastně všechny ty úžasné triky prováděli. Vizuální stránka je obdivuhodná, ale to, jak všechno působí tak realisticky, je neuvěřitelné. Při sledování jsem žasla nad propracovaností jednotlivých scén a tím, jak dokážou být napínavé, ani jsem nedutala a čekala, jaký bude další krok "malého muže", a jak vše nakonec dopadne. Finální střet s pavoukem je vrcholem filmu a já tak zhruba odhadovala, jak velký asi musí být, podle pasáže, kdy se sápe na krabičku od sirek a říkala si, co za obrovskou potvoru to tam ve sklepě mají:) Samotný závěr filmu je mistrovský. Sci-fi filmy z 50-tých let většinou končí happy endem a proto byl tento konec velmi překvapivý a zároveň tak mimořádný a silný, že mě z něj až mrazilo a měla jsem trochu i slzy v očích. The Incredible Shrinking Man patří právem mezi kulty, nejen svým trikovým zpracováním, ale i poselstvím. "l nadále jsem se zmenšoval, stával jsem se... čím? Nekonečně malým? Čím jsem byl? Ještě pořád lidskou bytostí? Nebo člověkem budoucnosti?" (16.01.2016)

Mňááááuuuu....Incredible Shrinking Man aneb jak účinně v naoko béčkové blbině skloubit náběh na psychologické drama s dobrodružným příběhem a zakončit to nečekaně filozofickou tečkou. V některých je scénách je sice prťavý hlavní hrdina vinou dodatečného vlepování do záběru poněkud průsvitný, ale i tak funguje působivá souhra triků, kvalitní výpravy a vynalézavé režie i po všech těch letech. Naháněná s kočkou a hákování pavouka samozřejmě vede, ovšem třeba takové škrtání sirkou (velikosti běžného půlkmenu) jsem si taky pouštěl několikrát.... (27.11.2008)

Když Wolker publikoval Pokoru, tak neměl tušení, že za pouhých šestatřicet let mu přijde ze zámoří rázná odpověď na to jaké, že to tedy vlastně je býti menším a ještě menším. No, milý Jiříku, je to značně nemilé. Obzvláště máš-li nějakého toho domácího mazlíčka, sklep s tarantulí a velký hlad. Arnoldův snímek možná technicky zestárl (ovšem sakra málo), ale po stránce napětí a zábavy je i po těch pěti desetiletích stále na vrcholu sil. Být úvodních třicet minut ještě o něco lepších, tak je to pětihvězda jak vyšitá. (06.09.2008)