Útok na Wall Street

Jak říká Slavoj Žižek a nejen on, dnes si dokážeme spíš představit konec světa než konec kapitalismu, případně jakoukoli drobnou změnu v jeho fungování. Tahle ideová bezradnost se samozřejmě zrcadlí i v současných filmech, a to jak těch apokalyptických, tak těch zabývajících se přímo aktuální společenskou situací. Typické například je, že systémové problémy se ve fikci personifikují do démonických záporáků, čímž se utvrzuje iluze, že za všechno může několik hrabivých tučných sviní tam nahoře, které když se odstraní, tak bude líp. Tenhle nesmysl se pak bohužel přenáší i do smýšlení o skutečné politice, kdy řada lidí pořád úplně nesmyslně vidí řešení korupce v zatčení těch zkorumpovaných jedinců. Ve skutečnosti je ale jedno, kdo tam sedí, protože problém není v lidech, ale v podmínkách, ve kterých existují. To se ovšem těžko přenáší do srozumitelného narativního celku, takže pak vznikají takové bláboly jako seriál Arrow, kde v každém díle je "záporákem týdne" nějaký odporný kapitalista. Další možnost, kterou tvůrci mají, je tuhle iluzi podvrátit - ukázat, že zlikvidovat vysoce postavené jednotlivce nic neřeší. To se třeba povedlo Tykwerovi v Internationalu, jenže to je skutečně výjimka, protože, co si budeme povídat, lidi se nechtějí dívat na filmy s depresivním koncem, takže jich ani tolik nevzniká. Uwe Boll na to šel ve svém Assault on Wall Street fikaně. Zabíjení hrabivých bankéřů sice částečně pojímá právě jako hon na "ty nahoře", ale zároveň svého hrdinu nechává likvidovat těch systémových článků víc. Mimo jiné se tu zdůrazňuje, jak nikdo nechce přijmout zodpovědnost za to, co dělá a odkazuje se buď na svoje nadřízené nebo všemožné direktivy, které "přichází shora". Zároveň se film nepouští ani do otevřeného happy-endu nebo naopak do nějakého deziluzivního tragického závěru. Jim se ve finále stává mstitelem modrých límečků - přízrakem, který zřejmě bude v akci pokračovat i po skončení filmu. Tím se film ale znovu elegantně vyhýbá otázce, na kterou dnes nikdo nezná odpověď: "Co dál?" Když si teda vybijeme tu frustraci takhle násilně, protože to jinak nejde, co z toho pak bude plynout za následky? Nikdo prostě nemá žádnou vizi, ani Uwe. Proto bych byl opatrný s tím nazývat tento film subverzivní exploatací a Bolla stavět do role vyvržence systému, který si může dovolit komentovat to, co jiní ne, jako to udělali odborníci v novém čísle Sight & Sound. Na to je Assault on Wall Street pořád málo bulvární, málo radikální a málo protisystémový. (13.07.2013)

Upřímné překvapení od Lorda filmového "trashe"! Za atmosféru plnej počet (a to bez debat), protože takovej pocit beznaděje a tu hmatatelnou bezmoc a zoufalství sem zažil naposled snad u "21 gramů". Finále opravdu ultimátní, drsný a nekompromisní (ale trvá to až příliš dlouho než na něj dojde). Bohužel výběr herců už tak slavnej nebyl - Purcell, Furlong a Paré je sice zajímavý trio ale do úplně jinýho typu filmů! Občas mi taky dost vadily Uweho klasický kamerový úlety (nepříjemný švenky a třepání). Ale jinak rozhodně zajímavej počin, kor v dnešní době hodně aktuální téma. (04.09.2013)

Tak tohle je pro mě jedno z největších překvapení za poslední dobu.Předesílám,že nesnáším kapitalismus jako takový a pokud k tomu dáte příběh Jima,kterého postihla jedna z příčin světové finanční krize okolo roku 2008 a hlavně její vypuknutí v Americe,kde se rozdávali peníze jak na běžícím páse jen ,aby na těch lidech zbohatli nenasytní bankéři k když věděli,že ty lidi na to nikdy nebudou mít.Do jedné takové pasti se dostal i Jimy ,který důvěřoval svému makléři,který mu jaksi investoval peníze tak kde to celé krachlo a on se pak pomalu dostává do spirály,která není příjemná.Navíc se stará o nemocnou ženu a její péče taky bohužel stojí hodně.Když se Jimovi zabije žena,přijde o vše a už neví co s tím tak se rozhodne to jednou pro vždy těmhle zrmdanejm kravaťákům vytmavit a dát najevo,že lidi nejsou jen šachový figurky se kterýma si oni budou hrát a cejtit se v pozici nad lidí.Nemam k tomuhle filmu výhrady a udělal bych nejradši to samý.Za mě celkově 95 %a pět hvězd. (15.04.2015)

Tak mě Uwe jednou zase zklamal. Hodinu snímek čeká na nějakou akci a něco zjímavějšího než Purcella mačkajícího kalkulačku nebo pojídající v bufetu a potom se stane aspoň něco zajímavýho. Na jednu stranu má snímek dobrou kameru. Na druhou stranu mě totálně dostal nepoddajný Purcell, který toho bez krku fakt nesvede, tlustý Furlong (nebo je už jen starý proti tomu co hrál v terminátorovi... i když ve Stoic vypadal furt dobře) a k tomu hodně slabý scénář. Chápu Uweho, ale chápal jsem ho víc v Rampage, než tady. Tam šlo čistě o pomstu kvůli blbosti lidské rasy. Tady je to jen o penezích a ničem jiném. Snímek by ode mě dostal asi jen jednu hvězdičku nebýt opětovného (zase podoba s Rampage se nezapře) převráceného konce. Taky velké plus za hudbu. (10.06.2013)

Exhibice slabomyslnosti s extrémními následky. Jenomže dost nudná. Všechno se to odehrává ve dvou newyorských ulicích a jednom bytě, a půl hodiny záběrů tvoří zamyšlení nebo plačící dva ústřední protagonisté. Finální masakr sice úderný ale přitom kompozičně odfláklý. Prostě Boll. Po Rampage dost škoda. (24.03.2016)