• topi
    ****

    Cynický redaktor, kterého hraje skvěle Jan Kačer svádí tajemnou noblesní ženu, ztvárněnou překrásnou Marií Drahokoupilovou, aby se nakonec dopátral o co se tajemná slečna Stříbrná celou dobu snaží. Herecké obsazení je velmi podařené a zejména Zdeněk Řehoř v roli věčně nachmeleného redaktora je obdivuhodný. Filmový štáb nemá chybu : režisér Václav Gajer podle předlohy Josefa Škvoreckého a podle scénáře Zdeňka Mahlera, s téměř dokumentární kamerou Jana Čuříka a uchu lahodící hudbou Luboše Fišera, natočil flirt : Flirt se slečnou Stříbrnou.(7.5.2016)

  • Historik
    ****

    Ve chvíli, kdy píšu svůj komentář, jsou zde čtyři jiné komentáře (golfista, Tosim, Anglie, Galahad) a já se všemi souhlasím, což je velmi zajímavá situace. Kdybych shrnul tyto čtyři komentáře, popsal bych asi svůj celkový dojem. Ve filmu je vlastně vše podstatné, co je v knize, přesto to není úplně ono. Jako kniha je to skutečně lepší, třeba už jen proto, že ve filmu nemáme možnost ocenit, jaký je Škvorecký skvělý humorista. Pasáže týkající se dění v redakci a literárního dění vůbec jsou zkrátka do filmové řeči nepřevoditelné. Film mi navíc někdy připomínal spíše nějaký rychlý sestřih, některé scény měly být delší. Vzali to moc hopem.(27.5.2009)

  • barajda
    **

    Námět filmu je velice zajímavý a originální – je to vlastně detektivka, kde dojde k vraždě až na konci. Bohužel divák nestihne sledovat důkazy, které pak vedou k odhalení vraha. Film má rychlý spád, postavy zmateně hovoří a dělají věci, které divák nechápe. Je těžké přenést do filmu složitý děj knihy a všechny aspekty knihy, ale zde se to nepovedlo vůbec. Vyzdvihla bych ztvárnění postav – Jiřina Jirásková jako Blummenfeldová i Kačer v roli donchuána Ledna a Marie Drahokoupilová jako nedostupná slečna Stříbrná. Ti své role zahráli brilantně.(28.5.2010)

  • Marthos
    ****

    Snad byste nebyla tak rigorózní... Škvoreckého povídka je mnohem záhadnější, tajuplnější, zkrátka mnohovýznamová záležitost, což se bohužel o Flirtu nedá tvrdit se stoprocentní jistotou. Gajer si evidentně nedal příliš velkou práci se scénářem (byť jej psal společně se Zdeňkem Mahlerem), a nebýt uhrančivé Drahokoupilové a charismatického Kačera, šel bych s hodnocením dolů. Jenže je tu ještě jakási hořká vůně podzimu, která navždy uchovává nepopsatelně vzrušivou náladu konce šedesátých let, a také mistrovské vedlejší postavy hrané Jiráskovou, Řehořem, Prachařem a Landovským v – podle mě – původních autorských obrysech. Svět literatury, redakčního vzruchu a básnických impresí, tedy alespoň to, co v působivé zkratce naznačuje právě Gajerův film, dokázal Škvorecký ve svých dílech zachytit s neskrývanou sugescí, ironickým úšklebkem a zároveň s velkým okouzlením a zaujetím. Flirtovat se dá s ledasčím, třeba se smrtí.(18.2.2018)

  • mchnk
    ****

    Nekonečný a neřešitelný souboj o lepší literární či filmové ztvárnění se nevyhýbá ani tomuto snímku, předsudky a porovnávání (které je podle mě nesmyslné) zde hraje u ostatních hlavní roli. Tvůrcům rozhodně nešlo o nějaké překonání předlohy, "soutěžení" jakéhokoli filmu s knihou, není možné. Václav Gajer zde skvěle změnil zaběhlé tváře několika herců. Kačer dal režisérovi to, co přesně chtěl, o tom není pochyb, stejně tak Landovský či Prachař. Ovšem nabídnout Jiřině Jiráskové polohu upřímně se vyjadřující "frajle" s příznačným jménem (že by se myslelo na dvorního budovatelského režiséra Blumenfelda?) muselo i v něm vyvolat překvapení, jak dobře zvolil. Stejně jako zde hodně zmiňovaný Řehoř, který se tímto staví vedle excelentních opilců typu Štěpánka, Růžka nebo Vinkláře. Nedobytná a vlastně i jako sfinga se tvářící tajemná slečna Stříbrná, je silným kouskem i pro zkušeného pisálka a děvkaře, jenž si ono označení právě od ní vyslechl a nakonec mohl být rád, že zůstalo jen u slov, ženy bývají někdy skutečně nevypočitatelné. Precizní dialogy, efektní zvrat děje, jako vždy výborná Fišerova hudba a stále ještě uvolněná atmosféra šedesátých let.(16.1.2014)

  • - Film sa natáčal v Prahe. (dyfur)

  • - Natočeno podle detektivky Josefa Škvoreckého. (M.B)