Horký vzduch

Excelentní výkony mistra Štěpánka, mistra Marvana, mistra Trégla a mistra Halamy. Luxusní hudba mistra Fišera. Tenhle snímek na mě vždycky ohromě zapůsobí! Je tak veselej a přitom hrozně smutnej. Jiří Křižan pro mě zůstane nejlepší český scénárista! Bohužel všichni jmenovaní už nejsou mezi námi. Opravdový klenot hnijící někde v archívu ČT. Na dvd zřejmě nikdy nevyjde. Aspoň, že existuje CS Film, jinak bych tento lidský příběh nemohl nikdy shlédnout. A mistr Gajer je též nedoceněný režisér. Tento snímek, nebo třeba trilogie filmů Pod jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem hovoří za vše! (20.09.2011)

Zapomenutý snímek, ve kterém však Štěpánek ukázal, že byl opravdu kvalitním hercem. Zpočátku až komediálně laděný nudný život na vesnici, kde staří dědové, mající již všechny životní zážitky za sebou, vyplňují svůj závěr života plytkou zábavou v podobě sledování "rušného" provozu na návsi. Když je to přestane bavit, jdou spláchnout žízeň do místní nálevny, dají si pár šťouchů kulečníku a zdravotní štamprle. Jejich kamarád to má však těžké. "Žije si na vejminku", v místnosti, která snad dříve byla chlívkem, vařit mu musí pan hostinský a mladí by jej nejraději viděli někde v útulku. Smutný konec, marnost člověka spojená s konečným klidem. (10.01.2014)

Krátká povídka o životě několika „dědků“ na vesnici. Někteří se mají fajn, posedávají na návsi, pokuřují a vsázejí se o panáky a někteří se mají hůře a svádí líté boje o vajíčka se svoji rodinou. Pomalý a vlastně jednoduchý děj je proložen zajímavými dialogy, ze kterých občas vypadne nějaká ta „životní“ pravda. (28.11.2016)

"Svatý Jane z Nepomuku, drž nade mnou svoji ruku, abych tak nechlastal. Jo a Štefce roztrhni hubu, potvoře ... mizerný!"                                                                                                                                                                                               Václava Gajera jsem měla dlouho zařazeného spíš jako autora dětských filmů. Horký vzduch je příjemné překvapení, přesná dávka humoru, smutku a emocí na malém prostoru. (16.03.2015)

Výborný Zdeněk Štěpánek v klasické atmosféře 60tých let. Jedinečný humor, ale i, musím použít to slovo, "nádherný" dramatický nádech. Několik pohledů na dědkovská léta s perfektními dialogy. Časy vejminku jsou ty tam a dožít v klidu, může být občas složité. Ovšem staré přátelství a obyčejná radost ze života, jsou silné medikamenty na dlouhý věk. Zásadní krok v tvorbě Václava Gajera. Osvícen novou vlnou, natočil po tomto ještě další dva snímky s šedesátkovou atmosférou. Po filmu Kateřina a její děti, kde se pokusil o skvělé psychologické, před-normalizační drámo z vesnice, a který se stal obětí nového, rudého koštěte, které nejen dobře mete, ale hlavně stříhá, se vrací ke své, režimem podporované, tvorbě nevinných, rodinných filmečků. Tento snímek lze tedy nazvat zásadním v režisérově filmografii. (01.10.2012)