Režie:
Václav GajerScénář:
Zdeněk MahlerKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Luboš FišerHrají:
Václav Voska, Jiřina Jirásková, Eduard Cupák, Consuela Morávková, Hana Brejchová, Josef Kemr, Viola Zinková, Jan Libíček, Ferdinand Krůta, Vladimír Stach (více)Obsahy(1)
Na oblíbeného rozhlasového hlasatele si kolegové nachystají trapný žertík: kolegyně se mu v telefonu vydává za zamilovanou ctitelku. Osamělý muž zavětří milostnou příležitost a nic netuše, jme se pátrat po totožnosti neznámé ženy... S paradoxy si pohrávající pohled do zákulisí médií i na svéráznou milostnou zápletku však přesto neupoutá, je zbytečně rozvleklý. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (36)
Zdeněk Mahler patří k lidem, u kterých, ať dělají, co dělají, máte pocit, že to vždycky dělají maximálně precizně. A o jeho scénáři k "dramedii" Jak se zbavit Helenky to platí také. Zápletka je sice jednoduchá, ale ohromně působivá, navíc ve skvělém podání dvojice Václav Voska - Jiřina Jirásková. Obzvlášť se mi líbilo, jak film postupně černal. ()
Pomerne slabé, zvlášť ak prihliadnem ku krajine a dobe vzniku. Necítiť ani silný príbeh náhodne vzniknúcnej lásky, ani poetiku novej vlny a o komédiu sa celok obtrel len zboku. Tak to dopadá, keď si niekto chce z niekoho utiahnuť, sám pritom veľa humoru nepobral. Platí to ako pre obsah filmu, kde sa z pôvodne zamýšľaného žartu stáva vzťahová trapárna, tak pre formu, pripomínajúcu skôr tv inscenáciu ako aj pre herecké výkony, len v zriedkavých momentoch idúce na viac ako pol plynu. ()
Názorná ukázka toho, jak se dá z naprosto jednoduchého nápadu udělat dobrý film. Stačí vymyslet primitivní zápletku ve stylu "Žert" od Kundery, obsadit dva až tři skvělé herce, vymyslet dobré dialogy a je to tu. Jirásková, Voska a Cupák utáhnou celý film bez problémů a s velkou grácií. Celou dobu má divák pocit, že ty vztahy mezi nimi jsou skutečné a žije jejich postavami až do úplného konce. Skvělé, jen konec malinko pokulhává, ale to se dá odpustit. ()
Trošku naivní příběh o jednom rozhlasovém hlasateli ze kterého si jeho spolupracovnice udělá srandu a po telefonu mu vyznává lásku,on tomu bezmezně věří a tak se dostává do měnších lapálii(záchytka,trapas na pohřbu)V hl.roli V.Voska kvalita sama o sobě a ta povedená spolupracovnice J.Jirásková je mi v tehle roli už od začátku hodně nesimpatická.Prostě 1 a dost ()
Málo objevná zápletka, fádní dialogy, ve kterých to jiskří spíš méně než více. Nutný moralizující závěr. A přesto příjemné pokoukání na herce, kteří se mi nikdy neomrzí. A Jiřina Jirásková hned ve své první scéně podává svou definici tehdejšího rozhlasového zpravodajství, která je i na uvolněná 60. léta poměrně odvážná. ()
Reklama