Reklama

Reklama

Země česká, domov Tvůj!

všechny plakáty
Trailer
Dokumentární / Experimentální
Česko, 2012, 90 min

Obsahy(1)

Země česká, domov Tvůj! je celovečerní dokumentární film, jehož spolutvůrcem se může stát každý občan nebo obyvatel této země.Fotograf, režisér a producent Adolf Zika si s nápadem jediného filmu o tisíci kameramanech pohrával již před dvanácti lety. Technologie digitálních kamer tehdy ještě ale neumožňovala takovou tvůrčí svobodu, nakonec proto namísto toho v roce 2000 vznikla Poslední kniha století, aneb jeden den v životě České republiky. Systematické zaznamenávání cesty našeho života ho však neopustilo, ba naopak, stávala se z něho jistá posedlost. Film ne náhodou přichází v magické době věštbami obestřeného roku 2012. V době, kdy pociťujeme jednu z největších nejistot od dob sametové revoluce. Procházíme jen krizí finanční, nebo i krizí hodnot? Rozpadající se struktura EU, masová nedůvěra v politiku a její hráče, pozvolná apatie na straně jedné, agresivita a korupce na nejvyšší správní úrovni, prospěchářství, populismus, naprostý nezájem o názor řadového občana na straně druhé. Také mnoho úspěšných jedinců, skupin a projektů v krásné zemi v srdci Evropy. To všechno je dnešní Česká republika, to všechno je dnešní svět naruby, svět stojící před jistě nejednou historickou událostí. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (22)

Eodeon 

všechny recenze uživatele

jakékoliv experimentování s sebou nese ohromná rizika selhání. pokud navíc před zahájením experimentu nemáte jasný cíl - postoj, který si během své tvorby utvrzujete či vyvracíte, selžene nevyhnutelně. tvůrci tohoto dokumentu měli podle všeho zajímavý nápad. nic než onen nápad ovšem nezůstalo do samotného konce. přes ohromně vysoké ambice autorů budí jejich film v posledku chaotické dojmy. vykrystalizovat "esenci češství" se nezdařilo. smyslu vlasteneckého cítění, nebo naopak hanby za vlastní národ, se film ani nepřiblížil. a kupodivu se mu nepřiblížil ani nikdo z účinkujících stovek "amatérských dokumentaristů", kteří do projektu přispěli svým (bez uvozovek) skromným dílem. snímek vylévá na diváka příval postojů, jasných i nejistých, s nimiž budete buď souhlasit, nebo ne. není na místě čekat, že by vás film podnítil k zahloubání, nebo přinesl nevídané úhly, jak na přehršel témat pohlížet. kdeže. vyslechnete si nudné filozofující monology, patetické ódy i nesmlouvavou kritiku. budete nuceni vytrpět sledování nudných homevideí střídajících se s velice zajímavými střípky životů, jaké by zasluhovaly více prostoru, či snad samostatný film. ze všeho nejlépe lze ale film charakterizovat jako svého druhu neuspořádanou "montáž atrakcí", jejichž kontrasty ale nedávají žádný třetí smysl, neformulují žádné přesahy. atrakce v tomto případě představují "malí čeští lidé". ať už za tímto účelem tvůrci zaslaná videa úmyslně vybírali, v konečném důsledku vyvolávají křečovité pózy účinkujících především nutkání se smát. není to vřelý smích, ale výsměch, ať už lidské hlouposti, lidskému ignorantství, nebo nevyhnutelné trapnosti. neméně násilně jsou diváci nuceni se dojímat, smutnit a kontemplovat. v chaotickém rytmu, ale ohromujícím tempu zaplavují plátno nejrůznější druhy vyumělkovaných emocí. nepokryté dětské škleby, osamocené lipové stromy v květinových lánech, líbezné slunce východy, které se nedají ani při nejlepší vůli vysvětlit jinak, než jako laciné pokusy o vzbuzení dojetí. ve stejném duchu film pracuje i s hudbou. pokud namísto návštěvy kina strávíte večer sledováním YouTube a tamních "zpovědí na kameru", bude výsledek stejný, ne-li daleko příjemnější. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Och, toto nevyšlo. Vážně. Tedy ne že bych to nesledoval celkem se zájmem, ale nakonec jsem se stejně neubránil zklamání. A to hlavně proto, že mi tenhle počin přijde v podstatě nicneříkající, nevidím tam prostě žádnou výpovědní hodnotu, která by to nějak ozvláštňovala nebo dokonce ospravedlnila jeho samotný vznik. (Za sebe nemám problém prohlásit, že už samotný nápad sbírat videa od běžných lidí mě nijak neoslovuje, od dokumentárních filmů očekávám v první řadě osobní výpověď tvůrce, a u podobného dílka Život v jednom dni jsem osobně umíral nudou). Vždyť se z toho nedá skoro nic odnést, je to jen chaotický spletenec záběrů obyčejných lidí, kteří sem tam pronáší bez většího rozmyslu banální plky o češství, které jim jako první přišly na jazyk. Kromě zopakování některých notoricky ustálených stereotypů o české povaze typu "Češi pořád jen nadávají" jsem se zde nedozvěděl nic nového a s tím se nemohu smířit, nota bene při vědomí, jak jsem byl nedávno v kině ohromen posledním dokumentem Olgy Špátové Největší přání, který Zikův nemastný neslaný výtvor strčí hravě do kapsy, a vřele ho doporučuji všem, kteří se skutečně chtějí něco dozvědět o Češích. Slabé tři hvězdy. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Národní kolo soutěže o největšího místního exhibicionistu zcela podle očekávání nevyplodilo nic zajímavého. Nebo možná semtam nějaký ten útržek, ale jsou to spíš výjimky než pravidlo. Překvapil mě tam snad jen ten řeholník. Není tohle ukázkový příklad marnivosti? U filmu samotného spíš marnosti. ()

giblma 

všechny recenze uživatele

Útržková sonda do nitra české národní identity? Ani ne. Jednotlivé fragmenty jsou totiž zoufale nevyvážené a navíc seřazeny v prvoplánově kontrapunktní leporelo. Záběry z vykřičeného domu střídá monolog katolického faráře. Přítomen je naturalisticky nasnímaný porod i záběry starce v hospicu, který to má cynicky řečeno "za pár". Přidejme kýčovitost ilustračních záběrů probouzející se krajiny a tématicky mnohem vyhrocenější Křehká identita Zuzany Piussi vede na plné čáře. (MFDF Jihlava 2012) ()

Katullka 

všechny recenze uživatele

Stále přemýšlím nad odpadem a jednou hvězdou. Po dlouhém dumání jsem přišla na to, že je zbytečné ubírat úplně vše. Něco tam je a to je skvělý nápad. To, že je to absolutně špatně uděláno, tak to je věc druhá. // 16. MFDF Ji.hlava ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Aký národ, taký film alebo skôr akí ľudia, taký film. Je jasné, že Česi sú z tohto dokumentu smutní. Mnohí čakali nejaké silné poučenia, niekto možno do seba skvelo zapadajúce videá, vysvetlenia názorov jednotlivých ľudí, niekto možno viac zo života bohatých, niekto viac zo života chudobných, ďalší zo života celebrít, či zo života menšín, ale treba si uvedomiť, že film je robený na základe dobrovoľnosti a ochoty, asi ťažko vám svoj deň nasníma mafián. Ak niečo chcete musíte takí byť vy, lebo často kritizujú ľudia to, akí sú vlastne oni. Tento dokument ukazuje skvelo vybranú vzorku ľudí z národa aj tak. Ukazuje rozoberanie minulosti, súčasnosti a vyhliadky do budúcnosti. Väčšina Čechov sa vníma v súčasnej dobe zle, vnímajú sa ako "lumpovia, zmrdi, ľudia, čo stále nadávajú, mrdutalovia, čo stále brblú, problémy riešia len pri pive, ale skutek im utek, necisti, že niečo bude", vnímajú sa, že sú kreatívni a neuvedomili si, že to, čo im chýba, čo im vadí, si vytvárajú sami. Ja Čechov vnímam ako kreatívnych ľudí, ktorí majú svojské názory, sú otvorení všetkému, ale postupne zabíjajú svoju podstatu a globalizujú sa, nevedia nájsť samých seba, čo je ich zmyslom, prečo žiť, každý si žije po svojom, radi však kritizujú, odsudzujú a často im chýba pohľad samých na seba. Sú to dobrí ľudia a pekne to vyjadril jeden pán v hláške, že kľúč od raja funguje aj k bráne pekelnej, tak je to aj s týmto dokumentom, je obrazom doby a ja by som bol rád, keby sa takéto točili každých 10 rokov alebo aspoň počas určitej doby, napríklad 90. roky boli iné ako prvé miléniové. Ľudom často chýba cítenie a srdce, nielen ten rozum, ja som rád aj za všetko zlé, čo tento dokument ukázal, všetky chyby, či už v spracovaní a samotnej réžii, lebo taký je v súčasnosti národ český. Hlášku, že ak hľadáte pointu tohto záznamu, že nie je, by som netvrdil, samotný film je tou pointou. To, že ak národ si nepamätá svoju históriu, tak sa bude opakovať, s tým súhlasím a práve tento dokument je vecou náhľadu a ukážky, kde sa dajú veci zmeniť. Film ukázal, aká je doba globalizmu, keď Slovenka, transvestita, rozprával o tom, ktoré krajiny pochodil, ukazoval, ako sa stará o svoje deti a uvedomíte si, že v dnešnej dobe je aj chlapa od ženy ťažko rozoznať, začne chápať, aký je dnešný svet liberálny oproti minulosti. Ďalej ako chlap v americkom kovbojskom klobúku s deťmi v raperskom oblečení kládli kamienky na židovské hroby a čítal im hrozné spisy o koncentrákoch a hovorí o histórii národa, či ako sa chlapík pýtal ženy, či je hrdá na to, že je Češka a ona na to, že je vlastne Sudetská Nemka, ďalší sa cítil ako Moravák a ďalšia, že týchto ľudí nechápe, že nemá rada politiku. Najviac ma zasiahlo rozprávanie o tom, ako sedeli za vojny Sovieti a Česi v jednom dome a nemali si, čo ponúknuť a nerozumeli si, je smutné, že je to akoby súčasný opis Slovanov, ktorí si navzájom nerozumejú a nevedia si, čo ponúknuť, pritom toho máme veľa. Pri jednej z posledných scén s chlapíkom uvažujúcim s fajkou som vedel, že zakončí svoju reč tým, že tá pravda snáď zvíťazí, tak snáď nejaká empatia, niečo spoločné máme, najmä to uvažovanie niekedy a tak si žijeme, niektorí šťastne, niektorí nie a často to končí smutne, ako pritom pánovi v domove dôchodcov, ale pritom sme šťastní, keď sa rodíme, čo je vec, na ktorú by sme mali myslieť, aby sme žili život až do konca tak, ako keď sme sa narodili, aby sme v šťastí pretrvali, naozaj to bola sonda do národa. Experiment ako sa patrí, len jeho hĺbku dnes ľudia nevedia doceniť, nechápu, že to, aký je nedokonalý, je obrazom doby, dnešných ľudí, asi na to nebudú hrdí, ako sú hrdí na budovateľské časy za prvej republiky Československa. Ono to nie sú len nezmyselne prepletajúce domáce videá podľa času, v ktorom ich autori točili, ono je to kreatívny duch opisu. Podľa mňa by bratia Lumièroví žasli v dobrom, ale nechcem hovoriť za druhých, ja som spokojný. () (méně) (více)

ivishka 

všechny recenze uživatele

Nápad na to, že se tak trochu dobrovolně a dohromady spojí hned několik Čechů a řekne svůj názor na politiku, poví všem v této naší malé zemičce co snídá a co večeří a podobně - by mohl být zajímavý. Jsem milovník podobných dokumentů, kde lidé rozumně říkají své názory, ale to, co by z těchto úmorně nudných 90ti minut dalo dohromady smysluplných pár vět by nevystačilo ani na polovinu stopáže. Zajímalo by mě, co si lidé myslí - to ano. Rozhodně by to nebylo nic veskrze pozitivního (viz. politika, demo-demokracie a pod..), jenže bylo by to něco, na co se dá dívat. Místo toho jsem sledovala čtvero ročních období na jednom jediném stromu, většinu intelektuálů toho typu, které bych nejraději na potkání trefila mezi oči a nebo známé tváře - ať chvalně či nechvalně. Projekt Země česká, domov Tvůj! je podle mě tedy nevydařená sonda do hlubin české bohatší intelektuálnější vrstvy, která se bůhví jak dozvěděla, že se něco takového točí. Mě osobně se to k uším nedoneslo. A to je dobře, protože jak by to totiž vypadalo jinak, kdyby tam nenastříhali materiál jen z lidí, kteří si myslí, jak jsou hrozně chytří. ()

Siegmund odpad!

všechny recenze uživatele

Vzhledem k tomu, že mám dokumentární filmy rád, těšil jsem se, až budu moct zhlédnout výsledek tohoto smělého projektu. Z úvodních titulků jsem se dozvěděl, že se do realizace projektu svými příspěvky zapojilo více než 500 lidí. Je to vzhledem k počtu obyvatel (asi 10,5 mil.) žalostně málo. Ale budiž, ne každý má chuť se podílet na kdečem. Pochopitelně, že jsem oněch 500 půlhodinových příspěvků neviděl, ale co z nich udělali tvůrci filmu na čele s režisérem Adolfem Zikou je děs a běs. Nesourodý ošklivý slepenec podmalovaný místy nesnesitelným hudebním doprovodem. Za velmi omezující pro natáčení považuji podmínku, že ve filmu nesmí být skrytá reklama. To abych při snídani zakrýval názvy výrobků, cestou po ulici, abych nezabíral názvy obchodů, dbal na to, aby se v záběru neobjevil bilbord ... Vždyť právě tyto věci dokumentují, s čím se v České republice setkáváme a co nás obklopuje. Jinými slovy jsou to věci, které by na záběrech naopak měly být! Jako nespravedlivé mi připadá skutečnost, že autoři, jejichž záběry byly ve výsledném díle použity nedostanou žádnou odměnu. Přičemž pochybuji, že i režisér pracoval zadarmo. Navrhuji, i když si myslím, že se tak nikdy nestane, aby Česká televize odvysílala alespoň ty kvalitativně nejlepší a obsahově nejzajímavější příspěvky tak, jak je lidi natočili. Kdyby se jich mělo odvysílat jen 365, byla by to půlhodinka každý den. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Jak zkazit zajímavý nápad snadno a rychle. No, na tomhle nápadu se toho dá zkazit docela dost, ale Zika to teda zkazil hodně. Nejhorší na tom všem je, že nějaký nápad pospojování dnů z pohledů mnoha lidí z ČR je tu vlastně druhořadý. Ve skutečnosti to všechno je jen nástroj pro režisérovo sebeukájení nad svým dílem. Snaží se z toho udělat nějakou velkou dokumentární esej o Česku, přitom je to hrozně prázdné. A nejhorší na tom je, že se to snaží působit, jako by to byl jeden den, přitom je tam naprosto znatelné, že to jeden den fakt není. Nakonec je z toho taková koláž rozhovorů z vlaku, záběrů dětí, záběrů sportování a záběrů na jiné aktivity. Do toho je přidaná hudba, která v tom působí naprosto směšně a v druhé polovině se to zlomí v nikam nevedoucí žvanění o Česku, ale o různých tématech. Navíc to ani člověka nebaví a působí to strašně roztříštěně. Zase Zikovi musím jednu věc nechat - dostal nápad, díky kterým nahnal lidi do kina, aby se viděli ve filmu na velkém plátně, jak točí svoje děcka. Ale jak vidím, moc mu to nepomohlo. Když ten film shrnu celkově, je to neskutečně zmršený nápad. 1* ()

mr.filo 

všechny recenze uživatele

Nežijeme v bublině a každý je provázán s každým.... což ale z dokumentu nevyplývá. Zato se dozvíme kdo je hrdý na to, že je Čech. Kdo by nosil českou vlajku na tričku, čím je náš národ výjimečný, co ho životě těší a co miluje. Čeho a nebo koho se v životě bojí, koho nenávidí, kdo je pro protagonistu hrdina a kdo padouch. Zda věří v budoucnost evropské unie, a jestli vůbec věří v něco nebo v někoho. Co si představuje pod pojmem štěstí a z čeho má v poslední době největší radost. Zda má smysl být poctivý a čestný, zda by se dokázal vzdát osobních výhod pro boj za vyšší nadosobní cíle. Tato mozaika z jednoho dne je spojená nelepivým pojivem prokládána stromem v polích. Bohužel na celosvětový výsledek z jednodenního natáčení to nemá. ()

SeanLSD 

všechny recenze uživatele

Fajn nápad, ale bez čohosi zastrešujúceho alebo vymedzujúceho odsúdený na neúspech. A zdá sa mi, že pri nápade zostalo... Kompilácia viacnásobných dejín každodennosti vo výsledku určite nemusí byť triviálna a idea akejsi "krajinnej symfónie" po vzore voľakedajších mestských je rozhodne zaujímavá. Nemôžem povedať, že nezaujalo, už aj preto, že aj tá najbanálnejšia každodennosť, ak sa dostane do filmu, odrezaná od svojej pokračujúcej banálnej reality, stáva sa z nej v zlomku niečím iným, rozdielnou kvalitou skutočnosti. ZEMĚ ČESKÁ, DOMOV TVUJ je toho dôkazom - s kusom voyeuristického uspokojenia, kusom sociálnej sondy i poézie, no všetkého je akosi primálo a v jednotlivých príspevkoch hrozne cítiť zázemie hlavného tvorcu vo výbere duchom veľmi charakteristických fotografických žánrov súčasnosti. Aký je však okrem zaujímavého ( a neveľmi dôsledného ) experimentu význam tohoto diela ? Poskytuje summa útržkov nejaký celistvý obraz o ČR, niečo s nadčasovou výpovednou hodnotou ? Film bol točený pre obyvateľov ČR, no paradoxne práve pre nich môže mať význam iba čisto náhodný, charakter zaujímavosti. Naopak omnoho zaujímavejší a niečím podnetný môže byť hlavne pre cudzincov. Ako Slovák, ktorý tam prežil kus života a Čechy sú mu blízke ako domov, no predsa môže nahliadať z istého odstupu, musím uznať, že ako neriadený portrét národa do istej miery vyšiel - hoci iba mimochodom. Ani nie tak preto, že tu boli zastúpené krása Prahy aj nesmierna láska k vidieku, knedlíky aj chatárstvo, typický euroskepticizmus i sebemrskačstvo, ale skôr charakteristickou pohodou, ktorú na tejto krajine mám tak rád, ktorej zobrazenie vo filme bez jointov a pivečka by bolo absolútne neakceptovateľné. ( Ostatne, veľmi by ma zaujímal podobný obraz Slovenska, mám predstavu, že by bol plný prírodných krás, no strohý, nastajlovaný a falošný, alebo / a súčasne ufrfľaný a pesimistický. ) Vo výsledku však film iba ťažko kĺže po povrchu a ťaží z výberu dňa – chcel by som vidieť kompiláciu zloženú z príspevkov nejakého sivého novembrového pondelka - a je omnoho viac filmom o tom, ako ( podaktorí ) Česi ( a Moraváci ) vidia sami seba, než akí skutočne sú. Ak sa ale na filme podieľalo 500 účastníkov, výsledný zostrih ( a výber ) je dosť nepodarený. ()

bohemia_regent 

všechny recenze uživatele

Ufff... Občas se nevyhnu setkání s dílem (spíš „dílem“), které mě přiměje k zamyšlení: Neměl bych přehodnotit svůj léty zažitý názor, že dobře myšlené ambiciozní neumětelství, jehož výsledkem je nechtěné myšlenkové skoroprázdno, si přece jen zaslouží nepatrně větší shovívavost než nepokrytě komerční sračka, jejíž jediné plus spočívá v tom, že si na nic nehraje? Země česká mě vyloženě nabádá, že bych přehodnocovat asi měl... Ale k věci: Explikace, která vychází z myšlenek Pavla Kosatíka, je prezentována polopatickou formou typickou pro zpravodajství původně komerčních, dnes už stále častěji i veřejnoprávních televizí: výrok, který vidíme před sebou ve vizuální (psané) podobě, zároveň i slyšíme v podobě zvukové (hlas spíkra) - jinými slovy, jsme krmeni duplicitou, která předem počítá s divákem-blbcem. V tomto konkrétním případě by mohl kontrast mezi intelektuální kvalitou obsahu a stupiditou formy působit dráždivě a dokonce i stimulovat divákovu zvědovost. Veškerá očekávání jsou ale postupně zklamávána. Volba prvního z rádoby jednotících prvků filmu, kterým je různými lidmi různě prožitý den 11. 5. 2012, působí naprosto uměle. Kdyby se jednalo o třicátého druhého dne třináctého měsíce roku tři tisíce nevímkolik, bylo by to úplně jedno. Druhý (důležitější) prvek, téma subjektivního pociťování češství, zůstává na povrchu nejen ve smyslu odpovědí (o ty ani tolik nestojím), ale i ve smyslu inspirativnosti nahozených otázek, které by měly diváka přimět k zamyšlení (o to bych stál, ale nedočkal jsem se). A tak ta jedna sotva blikající hvězdička je za odvahu vsunout do závěrečné pasáže filmu záběr s Vandou Hybnerovou, jejíž věta přesně vystihne úroveň výsledku: „Jediný, co má z tohohle záznamu smysl, je ten strom.“ (Opakující se záběr stromu, snad lípy, a tudíž symbolu českých kořenů, je výtvarně opravdu hezký - ale osamocený jako sám strom.) Velkou (i když opět asi nezamýšlenou) charakterizační hodnotu má i výrok chlapce, který se objeví krátce po Vandě a s jakoby postmodernistickým nadhledem pronese, „čekáte od tohoto záznamu nějakou pointu?“, a to s důsledně lopaťáckou fonetickou výslovností cizího slova „pointa“. Chlapec se prostě snaží budit dojem intelektuála a blýsknout se cizím slovem, které přitom neumí ani správně vyslovit - a v podobné pozici se ocitá celý film. Kouzlo nechtěného někdy opravdu funguje... ()

Barbuchas 

všechny recenze uživatele

1) zase ta reklama... víc a hůř už to ukázat nešlo 2) nápad sice dobrý, ald převzatý od tvůrců filmu Life in a day 3) chvílemi to vypadá, že už prostě neměli čím tu minutu vyplnit, tak tam dali něco totálně nezaživného, bez jakékoli výpovědní hodnoty... 1) chvílemi to byla hezká sonda do českých rodin a domácností 2) líbil se mi příhěh člověka, který putuje z jednoho konce ČR na druhý- to byl asi jediný příběh, který dával smysl ()

Leleta 

všechny recenze uživatele

Režisér Zika se snažil do snímku zahrnout co největší škálu obyvatel, z čehož vznikl tak trochu plytký slepenec vtipných, ale i dost smutných situací. Dočkáme se těžce pracujících horníků, příběhu slušných bezdomovců, umělců nebo běžného dne jednoho transsexuála. Většina příspěvků se nese v tom odlehčenějším tónu, které pravidelně střídají vážnější kousky. Režisér totiž pochopil, že průměrné diváky vlastně nezajímá ani tak filosofování, jako lidský příběh. Ale nechybí taky špetka té filosofie na téma „Jste hrdí na to, že jste Češi?“, kde by se ale slovo Češi dalo krásně nahradit výrazem brblalové. Češství je spíš brané jako diagnóza, kterou desítky osob na plátně nevědomky karikují. Občas jen trochu trapně. P. S.: Jsem zvědavá, jaký bude mít dokument share, až 17. listopadu poběží v televizi. Ale i kdyby byl sebemizernější, takové sledovanosti se Zika v kině nedočká... ()

BruceW 

všechny recenze uživatele

Velmi zajímavý počin, který je bezpochyby založen na brilantním nápadu. Autorem dokumentu se stává každý Čech, který se vyjadřuje podle svého mínění ke své vlasti. Jednotlivé sekvence a scény jsou zajímavější i méně zajímavé, přesně tak je to ale i s životem v České republice. Jsem velmi rád, že zde podobný dokument vznikl. Bezpochyby podporuje budování vztahu k naší zemi i toleranci k životu ostatních lidí. Přesto si ale myslím, že by bylo možné celý projekt uchopit více ambiciózněji a i finální podoba by mohla býti značně působivější. ()

Vozataj 

všechny recenze uživatele

Mně se to osobně líbilo. Rozsah od zrození až po smrt. Nějaké části mi tam neseděli, ale jinak to splnilo to, co jsem očekával. ()

Alvin 

všechny recenze uživatele

Je celkem jasné, kde se Adolf Zika inspiroval, ale jeho verze života v jednom dni bohužel selhává hned na několika frontách, i když netvrdím že pokaždé jeho vinou. V první řadě to není zdaleka tak pestré, což by se ještě dalo pochopit, když všichni žijeme v jedné kotlině praotce Čecha (no jo už slyším Moraváky :-), ale když už dorazilo 10x méně materiálu, proč musí mít výsledek pořád celých 90 minut, ze kterých bohužel většinu obstarávají nezajímaví exhibicionisté? Tohle si mohl režisér ohlídat a stopáž adekvátně zkrátit. Druhé mínus je za hudbu od dvojice Brant&Roškaňuk. Třetí a vůbec největší faul je ta první obrazovka plná prohlášení, o čem že bude tenhle dokument, ze které bych vypíchnul "podařilo se něco zvláštního a vznikla sonda do hlubin českého národa a odpověd na to, pro co má v dnešní době ještě smysl žít." To si asi sepsali tvůrci předem a nevšimli si během stříhání, že 90% aktérů se jim na jejich nacionalisticky lazené otázky prostě vyprdlo. Vzniklo tak dlouhometrážní Neváhej a Toč bez ladu a skladu. ()

Kivis 

všechny recenze uživatele

Nápad dobrý, provedení obstojné. Velmi dobře, že hodně prostoru dostal kameraman, který točil cestu vlakem přes celou republiku. Z jednotlivých postav a útržků to byla asi nejlepší linka. Na druhou stranu bylo ve filmu i hodně prázdných momentů, které nic moc neříkaly. Celkově žádný průšvih, ale vzhledem k nápadu a množství lidí, kteří svůj den zaznamenávali, jsem čekal silnější zážitek. Každopádně se dá na tento dokument jednou za čas znovu podívat a vždycky se člověk nad něčím pousměje. ()

Reklama

Reklama