38 svědků

Neobvykle industriální francouzské drama plné deprese a zmaru. Industriální proto, že režisér velice často zabírá prostory obřího přístaviště, které je všelijaké, jen ne hezké a dotváří tak celkový dojem k dost tak už ponurému a lidsky smutnému příběhu. (18.04.2019)

Tohle je kus kinematografie, která tne do živého. (09.01.2019)

Brutálne ťažká, ponurá psychologia! Už len nájsť lano, namydliť ho a hodiť si to. (25.02.2019)

Tohle není o lidech, kteří něco udělali, ale o lidech, kteří neudělali nic. Jen zůstali hluší a slepí. Kromě toho, že se příběh věnuje výčitkám svědomí jednoho ze svědků, což mu nabourává jak manželství, tak i sousedské vztahy, tak pokládá otázku zda lze někoho soudit (z hlediska práva) za zbabělost. Odpověď nabízí vyšetřující prokurátor a upřímně řečeno neposlouchá se to dobře. Nejde jen o to, že má nepříjemnou pravdu, ale i o to, že si člověk chtě nechtě položí otázku, jak by se v podobné situaci zachoval sám. Samozřejmě že na první dobrou chování potencionálních svědků každý odmítne, ale ty pochyby se u většiny soudných lidí nakonec objeví. I díky výborným hercům mi Francouzi po čase připravili příjemně nepříjemný zážitek. 85% (06.01.2019)

Po roce další fim z přístavního města Le Havre (Aki Kaurismäki - Le Havre, 2011), tenkrát z Pařižské ulice, ale přístav je pořád blízko. Připlouvá loď Andromède ("Do hodovní síně však vtrhl bratr krále Kéfea Fíneus, který byl předtím s Andromedou zasnoubený. Když jí však hrozilo nebezpečí, ustoupil do ústraní a nechal ji svému osudu... Wikipedie) - zde však Androméda zachráněná nebyla, byla ubodána obludou za příšerného křiku, který slyšelo 38 obyvatel obytného bloku a věc nechali nejen svému osudu, ale pokusili se ji zcela vytěsnit ze svého vědomí. Nastává vyšetřování, a jestli jsme se o oběti mnoho nedozvěděli, o vrahovi nevíme vůbec nic. Po vyznání lodivoda Andromédy (Yvan Attal), řeší vyšetřující soudce už jen otázku: "Un témoin qui se tait, c'est un salaud. Trente-huit, c'est M. Tout-le-Monde. Je ne poursuivrai pas. - Jeden, svěděk, který mlčí je darebák. Třicetosm to už jsou Všichni. Ty nemohu stíhat". Nakonec to však přece jen udělá. Při závěrečné rekonstrukci činu nechá znovu zaznít takový křik, kterého se už žádný svědek nezbaví do konce života. Plus rien ne pourra être comme avant - Nic už nebude jako předtím. Pierre zůstává, Louise odchází. (20.02.2019)

Toto nenápadné, poměrně sympaticky obsazené (Sophie Quinton / Louise Morvand a Yvan Attal / Pierre Morvand) pomalu plynoucí komorní drama mi tak trochu připomínalo mou oblíbenou francouzskou filmovou éru podobných příběhu ze 70. - 80. let minulého století (to zní fakt hrozně) – nejen v podobném stylu vyprávění tohoto smutného příběhu .. .. měl bych asi popravdě dodat, že právě pro výše kladně hodnocenou přítomnost Sophie Q. je mé hodnocení o jednu hvězdičku navýšené ... (13.09.2013)

V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2011. (29.06.2019)

Psychologický príbeh, kde je zarážajúca nelogická reakcia 38 obyvateľov štvrti, ktorí nereagovali na reakciu obeti násilia v nočnom čase. U jedného svedka prehovorilo svedomie a usvedčil tých ostatných z nečinnosti. Slušne a reálne dejovo vykreslený prípad, ako sa dokáže obrátiť život na ruby pre okolnosti, pri ktorých nezaujme svedok spoločensky takt a morálne stanovisko a je za to súdený verejnosťou, ako spoluvinník na tragédii. Skvele nápadité, pretože keď niekto ujde pri nehode z miesta činu bez poskytnutia pomoci je vlastne to iste, ako ponúka tento príbeh. Veľmi pôsobivé. (29.03.2019)

3+ (04.03.2019)