Storie di ordinaria follia
Conte de la folie ordinaire
Príbehy obyčajného šialenstva
Tales of Ordinary Madness
Tales of Ordinary Madness
Tales of Ordinary Madness
Režie:
Marco FerreriScénář:
Marco FerreriKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Philippe SardeHrají:
Ben Gazzara, Ornella Muti, Susan Tyrrell, Tanya Lopert, Katya Berger, Roy Brocksmith, Carlo Monni, Judith Drake, Ted Rusoff, Lewis E. Ciannelli (více)Obsahy(1)
Charles Serkin je beatnik, ktorý svoj život zasvätil poézii, alkoholu, ženám a filozofickým meditáciám. Pretože je to večný smioliar, stále býva u svojej bývalej ženy. Kvôli ženám a alkoholu ide z jednej patálie do druhej. Keď v autobuse stretne atraktívnu ženu, prenanasleduje ju až k nej domov a na jeho vlastné prekvapenie ho ona pustí. Keď však nie je schopný vyhovieť jej erotickým požiadavkám, zavolá na neho políciu a obviní ho zo znásilenia. V bare stretáva krásnu prostitútku Cass, do ktorej sa na prvý pohľad zamiluje. Cass je však posadnutá prepichovaním rôznych častí svojho tela zatváracími špendlíkmi. Zdá sa, že vo svete plnom šialenstva nemôže ich láska prežiť.
Podivuhodné dobrodružstvá Charlesa Serkina sú inšpirované poviedkami a životom beatnického spisovateľa Charlesa Bukowskeho.
(oficiální text distributora)
Recenze (45)
V životě jsem v názvu filmu neviděl takový slova, už proto mě samotnej film překvapil a tak jsem čekal něco, co by mě mohlo šokovat. Hlavní herec pak hnedka ukázal v první scéně co v něm je a já si řikal, že by to mohl být nářez a tak jsem od toho nářez opravdu očekával. Následně už to ale spadalo kvalitou, a to i v dialozích, až jsem u toho usnul. A dokoukal to až druhý den. Ten film určité kouzlo má, ale představa o něm převyšuje skutečnost. ()
Spisovatel Serkin jako alter ego Bukovského, který vrchovatou měrou splňuje představy o nekonformním, provokativním a svobodomyslném umělci, to je nesmírně vděčná postava, která skýtala velký potenciál a atraktivní podívanou s filozofickým podtextem. Úvodní scéna, kdy seznamuje Serkin své fanoušky se svým pohledem na "styl" jako způsob života je navíc opravdu stylová a filmového fanouška navnadí. Kdyby se Ferreri víc zaměřil na stránku dialogů a zrychlil tempo, kdyby nechal ve filmu zaznít víc Bukovského myšlenek a kdyby dokázal z postaviček, které jeho filmového hrdinu obklopují, udělat plnohodnotné postavy, se kterými se Serkin a jeho hodnotový žebříček musí konfrontovat a které se budou navzájem v podobě dramatického konfliktu ovlivňovat, mohlo vzniknout vyjímečné dílo. Bohužel, zvolené tempo je nesmírně rozvláčné, kamera líně klouže tu po nahém ženském těle, tu po mořském břehu. Dramatická linie je slabá, byť ozvláštněná na svojí dobu velmi odvážným zobrazením lidské sexuality. Pohled na obnaženou Ornellu a její sebetrýznění byl bezpochoby počátkem 80. let na samém kraji akceptovatelného. Dnes je tenhle filmový kousek už jen součástí filmové historie, určený pro filmové nadšence a jako stvořený pro promítání ve filmových klubech. Celkový dojem: 60 %. ()
Ferreriho společenská kritika a anarchie měla vždy názorově velmi blízko ke generaci amerických beatníků. Sic jeho tvorba vycházela jako umění z mnoha inspirativních zdrojů, které mohou být rozdílné od Bukowskiho a jiných, hlavní rozdíl vidím v tom, že beatník je sám o sobě v jistém smyslu chápání uměleckým dílem. Tvorba těchto lidí vycházela přímo z jejich života. Jejich vlastní život se tak mohl stát uměleckým dílem. Určitým poselstvím společnosti, které tak bylo pochopitelně přijímáno se značnými rozpaky. Byl jsem sám zvědavý, jak si režisér s tímto faktem poradí. Nakonec šla přeci jen režisérova tvůrčí originalita do pozadí ve prospěch původní románové předlohy. Jsem tomu rád. Ferreri prokázal, že dokáže přijmout i tradičnější filmovou koncepci, byť z již tak velmi kontroverzního originálu. ____________ Slunce třímá milosrdenství, leč je jak pochodeň vysoko zdvižená. Tryskáče mu přes zrak šlehají a rakety skáčou jak ropuchy. Mír už z neznámých důvodů nemá dál žádnou cenu. Šílenství se vznáší jak lekníny na rybníce a zbytečně krouží. Malíři malují a jejich rudé, zelené a žluté barvy kanou. Básníci rýmují své osamění. Muzikanti dál hladovějí. A romanopisci se míjejí cíle. Ne však pelikán, ani racek. Pelikáni se noří a potápějí. Pak zase stoupají, šokovaní se třesou, polomrtví. V zobanech radioaktivní ryby. Oblohu rozčísne rudá a oranžová. Květy se rozevřou tak jako vždycky. Tentokrát pokryté jemným popílkem raketového paliva. A houby. Jedovaté houby. V milionech pokojů leží propletení milenci, ztracení a choří jako mír. Cožpak se nelze probudit? Musíme už provždy, přátelé moji, umírat ve spánku? ()
Jedná se o příběh na motivy knihy mého oblíbence Charlese Bukowskiho. Viděl jsem ( doposud ) pouze jeho jedno převedení na filmové plátno a to sice Hamerovo Faktótum s Mattem Dillonem v hlavní roli a musím říct, že toto Ferreriho dílko vítězí na celé čáře! Převést Bukowskiho na filmové plátno je opravdu TVRDÝ oříšek, ale mám silný pocit, že s touto výslednou podobou by mohl být spokojen i samotný Charles. Vynikajícím způsobem zachycená atmosféra ( zcela srovnatelná s knižní předlohou ), Ben Gazzara jako Charles Serkin podává naprosto uvěřitelný výkon a Ornella Muti jako prostitutka Cass fascinující. Film, který rozhodně není pro každého, ale já si tento pomalu plynoucí snímek naprosto užíval a chvílemi chrochtal blahem. Jediné co bych tomuto snímku vytknul a plně se v tomto ztotožnuji s uživatelem gizi je absence humoru a sarkasmu tolik typického pro Bukowskiho tvorbu. Přesto jsem s výsledkem spokojen ( vzhledem k obavám s jakými jsem k snímku usedal ). 85% ()
Mne sa tento film páčil, pôsobil na mňa originálne (Bukowského predlohu som zatiaľ nečítal) a mal veľmi zvláštnu atmosféru, ktorá ma dokázala vtiahnuť do deja. Nepopieram, že sa v snímke nenachádza aj niekoľko pasáží, ktoré moju pozornosť nedržali zovretú na maximum, no jednoznačne ich prebíjajú pozitívne dojmy, ktoré sú spojené so skvelými hereckými výkonmi, magickou krásou Ornelly Muti a niekoľkými geniálnymi myšlienkami a opismi ľudí a prostredia, v ktorom sa snímka odohráva. Ferreri sa stal pre mňa už po filme Veľká žranica tvorcom, ktorý dokáže natočiť provokatívnejší príbeh spôsobom hraničiacim so skutočným umeleckým majstrovstvom a týmto filmom to len potvrdil. Nádherné, fascinujúce, dojemné dielo, ktoré však kvôli svojej odlišnosti nemusí sadnúť každému. ()
Možná jsem nebyl ve vhodné náladě, ale na tuhle nudnou sračku se nedalo dívat. Jakýsi hnusný starý alkoholik se poflakuje světem, pokouší se uchlastat k smrti a když zrovna nechlastá, tak se snaží osouložit ty největší špíny, jaké jsou zrovna po ruce. Takhle samo o sobě to nezní špatně, ale průvodcem pro diváky je celým filmem nuda a totální stereotyp. Občas vypustí z úst nějaký pseudo filosofický žvást, respektive řekne něco naprosto jasného rádoby složitě a vznešeně a nuda pokračuje dál. Bukowski mi nevadí, dokonce mám od něj něco málo načteno, ale zpracování a děj tohoto filmu - to bylo něco otřesného. Naprostá sračka a totální ztráta času, kdy jsem odpočítával sekundy a těšil se, až to utrpení nabere konečně konce. ()
Radšej tisíckrát čítať, ako raz vidieť. Po všetkom tom načítanom, mám Bukowského svet a jeho hrdinov úplne v hlave, a toto tu sa tomu vôbec nepriblížilo ... ale zase film ma nenudil a pánko mal parádny hlas. 2,5* ()
TOP nechutnost. Ale kdo by se divil. Je to odvaha, zfilmovat Bukowského, stejně jako obdivovat Beatníky. Osobně do téhle mizérie řadím i absurdní drama a toho šaška VH. Prostě rádoby styl opilců, ona ta hozená láhev rozprsknutá o silnici je silnou výpovědí. Nebo obžalobou, lidi co tohle dělají (nebo hážou bordel u okýnka auta) bych exemplárně trestal: useknout ruce a nadosmrti zapovědět dávky. A GPS pod kůži, a pokud budou mimo zákon, usmrtit. Tak jsme trochu odbočili, tenhle jouda přejmenovanej zase tak moc škodlivej nebyl. Ferreriho film není zábavnej, ale dobře vystihuje dobu a postavu o kterou tu jde. Nebýt Ornellky, kterou jsem v tomhle neviděl, rád to přeskočím. Je tu krásná, i když kdo se v její filmografii pohybuje víc, najde i lepší filmy. Ben Gazzara to zahrál skvěle. ()
SLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: STV 2 = 25.3.2008, v pôvodnom znení s titulkami. (26.3.2008) ()
Dobrú noc. ()
Zvrhlíkov a voyeurov varujem dopredu - erekcie, ejakulácie či exhibície s nadpisu Bukowského poviedky tu nie je toľko, aby kvôli tomu museli začať s krvopotným zháňaním. Stačí si v noci zapnúť v telke nejaký ten lepkavý kanál - a je vymaľované (hoci pripúšťam, že tam asi nikdy neuvidíme lákavo guľatučký zadok Ornelly Mutti, ani to, ako si dotyčná herečka s mačacím imidžom prepichuje svoje líčka obrovskou "sicherkou"...) Ferreri nám totiž servíruje skôr ťaživú existenciálnu drámu s neodmysliteľnou "autobiografickou" postavou opilca, flákača a erotomana s čudným vkusom. Keby sa takýto film nejakým zázrakom premietal v našich končinách v čase svojho vzniku, vyliezali by nám oči z jamiek. Takto vám sotva čosi odkiaľsi vylezie, ale čas strávený jeho pozeraním rozhodne nebude zabitý. Teda pokiaľ vám milé a malé filmové bizarnosti dokážu urobiť chvíľkové potešenie. ()
Podle tématu bych čekal, že to bude všechno trochu špinavější, ale je zde vlastně jen pár scén, které vás opravdu vytrhnou. Hlavně ty, kde si Ornella Muti ubližuje. A to jsou scény, které vás dovedou uzemnit. Ale pak najednou nic a vy nedostanete to, co byste čekali od něčeho, co je natočeno podle Bukowského. ()
jsem opilec a libi se mi to ;-) ()
plane : 6 % ()
Beatnická postava spisovatele Serkina se hodně podobá dalšímu Bukowskému hrdinovi a to panu Chinaski. Alkoholik, tulák, milovník žen a vlastně ztracen v džungli jménem život. Potlouká se po Los Angeles a hledá něco, co by mu dalo smysl života. Nechce jít se středním proudem, vyhovuje mu společnost alkoholiků, tuláků a prostitutek. Jeho sexuální choutky ho zavádějí k mnoha rozdílným ženám (váhově i vzhledově). Ženy na něm už od pohledu poznají, že je jiný, že se vymyká. Nalézá také svou vyvolenou prostitutku Cass (nádherná a smyslná Ornella Muti), která se stane jeho femme fatale. Je destruktivní především k sobě i když ho miluje. Tohle je výborný film plný špinavých ulic, opileckých odchodů domů i milování. Serkin nebrečí nad svým osudem, miluje ho. ()
Zajímavý pohled na člověka, který vždy toužil po svobodě, ale cestu k ní viděl jen přes neustálé pití alkoholu a oddávání se radovánkám. Básník Charles Serking (Ben Gazzara) se cítí ve své kůži mezi "spodinou", mezi bezdomovci, prostitutkami a jinými zkrachovanci. Jiná cesta ho neláká, ba dalo by se říci, že se jí bojí. Seznamuje se s půvabnou prostitutkou Cass (Ornella Muti), stává se jeho největší láskou v životě, i když si uvědomuje, že je to vztah velmi destruktivní, který ho může zničit. Nakonec je ale Cass rychlejší, pro svoji nespokojenost si ráda ubližuje až se jí podaří spáchat sebevraždu. Ale má i jiné prazvláštní známosti: Vera (Susan Tyrrell), která touží být znásilňována, tlustá Widow (Judith Drake), či ještě naivní dívka na pláži (Katya Berger), která podléhá kouzlu jeho smutných veršů. Zajímavý pohled na lidi, kteří netouží být na výsluní, kteří si libují v syrovém životě na samém okraji společnosti. A i když tvrdí, že se tam skrývá ten pravý život, spíše mi připadají jako lidé, kteří se života bojí. Je to styl života, který má velmi zajímavé myšlenky, ale je velmi náročný pro tělo i duši, sebezničující a destruktivní. Libují si ve svém prostředí a netouží hledat jinou cestu ani směr. Zajímavý film, který děsí svojí existencionální přítomností. ()
Ťažko povedať, čo vadí viac - nuda alebo losangeleské násosky a trosky, ktorých predstaviteľom je aj hlavná postava spisovateľa pretĺkajúca sa životom ledabolo. Síce má "štýl", ale už nič iné. Všetky postavy spadajú aj do kategórie sexuálnych trosiek so svojimi perverzitami a deviáciami. Okrem sladučkej Muti sa nie je veľmi na čo dívať. Toto je šliapnutie vedľa. Hľadať hlbší zmysel je ako pátrať po milencoch 70-ronej mníšky. ()
Ornela*.... ()
Kameň neúspechu tohto filmu u mňa bol v tom, že si sám nadstavil laťku privysoko.. Prvý monológ (alebo prednáška) o štýle ma tak vtiahol do filmu, že som bol presvedčený, že tento film môže byť jedným z najlepších čo som kedy videl.. Bohužiaľ, nepokračoval v rozvíjaní tématu, vydal sa vlastnou cestou.. Zamrzí... Ben Gazzara mi nebol ani trochu sympatický... ()
Karla Bukovskýho předělávat na film je poměrně problém. Faktótum se jakž takž povedlo. Toto je větší oříšek. Myslím , že se to tvůrcům docela zdařilo. Efektní je to se slovenskými tititulky. "Povedal si, dievča daj mi zajebať abych mohol zabudnúť". "Ja nie som básnik iba ožran". Ornela je tu naprosto skvělá. Gazara systematicky odporný. Trochu mi ale připadá naivní, že tak odporný ožrala bez prostředků jako je ústřední hrdina vplouvá do rozkroků takových krásek jako je nymfomanka Vera, Cass(Mutti) i ta 14letá dívenka. Asi si to pan Bukovský trochu přibarvil. No ale stojí to za skouknutí zejména ve slovenštině. Nadávka "Ty p_čo" v češtině je fádní a nudná. Ovšem ve slovenštině "P_ča", no to sedí! ()