poster

Erekce, ejakulace, exhibice a další příběhy obyčejného šílenství

  • italský

    Storie di ordinaria follia

  • francouzský

    Conte de la folie ordinaire

  • slovenský

    Príbehy obyčajného šialenstva

  • anglický

    Tales of Ordinary Madness

Drama

Itálie / Francie, 1981, 101 min

Režie:

Marco Ferreri

Předloha:

Charles Bukowski (kniha)

Scénář:

Marco Ferreri

Scénografie:

Dante Ferretti

Kostýmy:

Nicoletta Ercole
(další profese)
  • Nick Tow
    ***

    Zvrhlíkov a voyeurov varujem dopredu - erekcie, ejakulácie či exhibície s nadpisu Bukowského poviedky tu nie je toľko, aby kvôli tomu museli začať s krvopotným zháňaním. Stačí si v noci zapnúť v telke nejaký ten lepkavý kanál - a je vymaľované (hoci pripúšťam, že tam asi nikdy neuvidíme lákavo guľatučký zadok Ornelly Mutti, ani to, ako si dotyčná herečka s mačacím imidžom prepichuje svoje líčka obrovskou "sicherkou"...) Ferreri nám totiž servíruje skôr ťaživú existenciálnu drámu s neodmysliteľnou "autobiografickou" postavou opilca, flákača a erotomana s čudným vkusom. Keby sa takýto film nejakým zázrakom premietal v našich končinách v čase svojho vzniku, vyliezali by nám oči z jamiek. Takto vám sotva čosi odkiaľsi vylezie, ale čas strávený jeho pozeraním rozhodne nebude zabitý. Teda pokiaľ vám milé a malé filmové bizarnosti dokážu urobiť chvíľkové potešenie.(24.2.2008)

  • gudaulin
    ***

    Spisovatel Serkin jako alter ego Bukovského, který vrchovatou měrou splňuje představy o nekonformním, provokativním a svobodomyslném umělci, to je nesmírně vděčná postava, která skýtala velký potenciál a atraktivní podívanou s filozofickým podtextem. Úvodní scéna, kdy seznamuje Serkin své fanoušky se svým pohledem na "styl" jako způsob života je navíc opravdu stylová a filmového fanouška navnadí. Kdyby se Ferreri víc zaměřil na stránku dialogů a zrychlil tempo, kdyby nechal ve filmu zaznít víc Bukovského myšlenek a kdyby dokázal z postaviček, které jeho filmového hrdinu obklopují, udělat plnohodnotné postavy, se kterými se Serkin a jeho hodnotový žebříček musí konfrontovat a které se budou navzájem v podobě dramatického konfliktu ovlivňovat, mohlo vzniknout vyjímečné dílo. Bohužel, zvolené tempo je nesmírně rozvláčné, kamera líně klouže tu po nahém ženském těle, tu po mořském břehu. Dramatická linie je slabá, byť ozvláštněná na svojí dobu velmi odvážným zobrazením lidské sexuality. Pohled na obnaženou Ornellu a její sebetrýznění byl bezpochoby počátkem 80. let na samém kraji akceptovatelného. Dnes je tenhle filmový kousek už jen součástí filmové historie, určený pro filmové nadšence a jako stvořený pro promítání ve filmových klubech. Celkový dojem: 60 %.(1.4.2009)

  • TO
    ***

    Adaptace povídky Charlese Bukowského Erekce, ejakulace, exhibice a další příběhy obyčejného šílenství. Zvrhlík Ben Gazzara libující si v perverzních sexuálních praktikách se v baru seznámí s masochistkou Ornellou Muti, která si s oblibou propichuje části těla velkým zavíracím špendlíkem. Zajímavá úchylárna s četnými záběry na obnažené pozadí Italské krásky.(9.10.2006)

  • MrPierc
    ****

    Beatnická postava spisovatele Serkina se hodně podobá dalšímu Bukowskému hrdinovi a to panu Chinaski. Alkoholik, tulák, milovník žen a vlastně ztracen v džungli jménem život. Potlouká se po Los Angeles a hledá něco, co by mu dalo smysl života. Nechce jít se středním proudem, vyhovuje mu společnost alkoholiků, tuláků a prostitutek. Jeho sexuální choutky ho zavádějí k mnoha rozdílným ženám (váhově i vzhledově). Ženy na něm už od pohledu poznají, že je jiný, že se vymyká. Nalézá také svou vyvolenou prostitutku Cass (nádherná a smyslná Ornella Muti), která se stane jeho femme fatale. Je destruktivní především k sobě i když ho miluje. Tohle je výborný film plný špinavých ulic, opileckých odchodů domů i milování. Serkin nebrečí nad svým osudem, miluje ho.(17.12.2012)

  • GilEstel
    ****

    Ferreriho společenská kritika a anarchie měla vždy názorově velmi blízko ke generaci amerických beatníků. Sic jeho tvorba vycházela jako umění z mnoha inspirativních zdrojů, které mohou být rozdílné od Bukowskiho a jiných, hlavní rozdíl vidím v tom, že beatník je sám o sobě v jistém smyslu chápání uměleckým dílem. Tvorba těchto lidí vycházela přímo z jejich života. Jejich vlastní život se tak mohl stát uměleckým dílem. Určitým poselstvím společnosti, které tak bylo pochopitelně přijímáno se značnými rozpaky. Byl jsem sám zvědavý, jak si režisér s tímto faktem poradí. Nakonec šla přeci jen režisérova tvůrčí originalita do pozadí ve prospěch původní románové předlohy. Jsem tomu rád. Ferreri prokázal, že dokáže přijmout i tradičnější filmovou koncepci, byť z již tak velmi kontroverzního originálu. ____________ Slunce třímá milosrdenství, leč je jak pochodeň vysoko zdvižená. Tryskáče mu přes zrak šlehají a rakety skáčou jak ropuchy. Mír už z neznámých důvodů nemá dál žádnou cenu. Šílenství se vznáší jak lekníny na rybníce a zbytečně krouží. Malíři malují a jejich rudé, zelené a žluté barvy kanou. Básníci rýmují své osamění. Muzikanti dál hladovějí. A romanopisci se míjejí cíle. Ne však pelikán, ani racek. Pelikáni se noří a potápějí. Pak zase stoupají, šokovaní se třesou, polomrtví. V zobanech radioaktivní ryby. Oblohu rozčísne rudá a oranžová. Květy se rozevřou tak jako vždycky. Tentokrát pokryté jemným popílkem raketového paliva. A houby. Jedovaté houby. V milionech pokojů leží propletení milenci, ztracení a choří jako mír. Cožpak se nelze probudit? Musíme už provždy, přátelé moji, umírat ve spánku? (26.12.2011)

  • - Film byl natočen na motivy sbírky „36 povídek“ Charlese Bukowského. (montongery)

  • - Bukowský se natáčení nezúčastnil a film se mu nelíbil. (montongery)

  • - Charles Bukowski byl filmem velice znechucen. Byl toho názoru, že Ben Gazzara roli pojal špatně a později o herci napsal, že: "Měl dojemné oči jako chlap, který sedí se zácpou na hajzlu a ne a ne ho vytlačit." Lawrence Ferlinghetti, který prodal režisérovi snímku filmová práva, s Bukowského názorem souhlasil. Po premiéře filmu se znechucený Bukowski opilý vrhnul na vozovku v jeho typické teatrální touze náhle zahynout, dále pozurážel osazenstvo místního baru, napadl vrchního číšníka a následně byl zatčen a uvězněn, na což byl v té době už dávno zvyklý. (Z biografie Howard Sounes - Bláznivý život Charlese Bukowského). (Jaroslaf)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace