Marie Krøyer

Severské presné, severské chladné. Film je silný príbeh o živote ženy, umelkyne, ktorá sa bezhlavo zamiluje do niekoho iného, muž je čím ďalej tým viac bláznivý a ešte ju nakoniec aj dcéra opustí. Trochu ako Anna Karenina. Z výpravy sa dalo vyťažiť viac. Celkovo je to trochu rozťahané, nudné, ale každá scéna má svoje miesto a herci sú ukážkovo presní. Nie zlé, ale ani úplne oslňujúce. 3 z 5 (23.11.2013)

Skoro dvě hvězdičky a i to jsem dost přestřelil. Neskutečně nudná televizní 1000x viděná rádoby historická exkurze do života nějakého zmagořeného génia a jeho trpícího okolí. Snad první film, kterému by v TV skutečně prospěly reklamy, které by ho přerušovaly - NĚCO BY SE DĚLO! ~ 1,5* (01.04.2014)

Asi dva roky jsem měla možnost žít v domě, kde nade mnou bydlel i velmi známý umělec, malíř se svou o dost mladší, velmi atraktivní ženou a jejich malým synem. Tak mám pocit, že jsem trochu toho, co chtěl předat z historie Bille August o Marii dokázala v malé míře pochopit. Pro Marii nebylo rozhodně jednoduché vypořádat se s tolika rolemi nejen v rodině, ale ani se svými pocity, které s tím souvisely. Vnitřně rozpolcená jako manželka, matka a nakonec i jako milenka. Připomínala mně svým životem mořský odliv a příliv, frustrující, plný velkých citových výkyvů. Po skončení filmu jsem si o ní přečetla ve wiki a vůbec se nedivím tomu, jak ve výsledku všechno dopadlo. Život je zkrátka někdy pes a nemusí se vždy jednat jen o ženu s malířskými vlohami. Byla jsem maximálně spokojená po vizuální a kostýmové stránce, ale moc mně nesedly ty přespříliš patetické momenty a závěrečná část byl až příliš velký tlak na pilu, ale kdo ví........ (15.12.2014)

Severské filmy patří k tomu lepšímu, co současná světová kinematografie produkuje. K životopisným filmům přistupuji ovšem poněkud rezervovaně, často se u nich nudím. Tenhle film byl z tohoto hlediska mírně nadprůměrný, příběh ženy, která je manželkou malíře - schizofrenika a marně se od něho pokouší odpoutat, aby našla lásku u švédského skladatele Hugo Alfvéna, ale kterou zase během těhotenství odmítne Švéd, to je hluboká sonda do duše věčně trpící i milující ženy. Kromě těch dvou mužů je to i její dcera, která nakonec odmítá vrátit se ke své matce, která ji na nějaký čas musela zákulisním jednáním advokáta opustit... Je to vlastně velmi tragické. (16.12.2020)

Tento film má podle mých dojmů daleko do propracovaných ság, do výletů po lidských duších a hlubokých zákoutí vědomí, jak jsem u národů severu zvyklý. Jde více po povrchu věcí a jednotlivé postavy se mi zdají jen nastíněné, ale nikoliv poznané do těch svých hlubin. Ale mnohdy je ta hloubka právě jen v románech, než v životě a život sám je zkratkovitý... plný rozhodnutí, kterých pak lidé litují. Marie je oběť, ale ne ta doslovná, která je vláčena osudem. Je to silná žena, schopná se o sebe postarat. Je také malířka, jako její muž, ale nemá ten geniální talent jako on. A její muž ji to dává najevo nejen ve chvílích svých výletů do temnot, ale i ve střízlivém stavu. V atmosféře dané doby je složiné zůstat sama s dítětem a tak v čase, kdy se odvažuje k životnímu rozhodnutí, nechává malou dcerku doma. To se však vztahu matka - dítě stane osudným. Je to poměrně smutný příběh, kde jediným člověkem, co se hroutí, je sám mistr. Ostatní jsou (alespoň psychicky) pevní, ale radosti jim to v životě nepřidá. Východiskem se pro Marii stává pouze přijmout osud, jaký je a vydat se na novou cestu s druhou narozenou dcerou a možná i s jejím otcem - v tom příběh zůstává otevřený. (25.12.2013)