poster

Lehká jako dech (TV film)

Drama

Česko, 2013, 72 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • kingik
    ***

    Téma bulímie a anorexie zpracované experimentální formou, která je pro režiséra Víta Olmera příznačná, ale ne vždy tak funkční, jak je zamýšleno. Marie je už ve třinácti zamindrákovaná z toho, že nemá proporce modelky. Především se svojí spolužačkou Simonou, která je její nej kamarádkou a současně značně pokročilou anorektičkou ze zbohatlické rodiny, neustále řeší svoje přebytečná kila a nezvladatelnou chuť k jídlu. A obě sní o dobývání přehlídkových mol, i když se tato motivace během netradičního vyprávění vytratí postupně do ztracena. Ve škole nepatří k právě oblíbeným, chlapec, který se jí líbí, je pro ni předem ztracený, a doma pro její trápení nemají pochopení anebo si problémy pubertální dívky raději ani nechtějí připouštět. Cesta k ideální váze vede přes odříkání jídla, tabletky na hubnutí a pravidelné zvracení. Na konci toho plahočení za ideální krásou a váhou může číhat kostlivec. Sociální náhled už režisérovi nejde s takovou lehkostí a přirozeností jako tomu bývalo v jeho dřívějších filmech. Pustil se tedy, jak je jeho dobrým zvykem, do experimentování se snovými a rádoby depkoidními pasážemi, kterým však v převážné většině schází funkčnost a nezapadají do kontinuity vypravěčského sledu, z níž často až nadbytečně vyčnívají. V režii měl Olmer jisté rezervy. Nejsem příznivcem naznačených scén a situací, které je nutno si domyslet, protože je režisér, zkrátka a dobře, neukáže. Podivná střihová skladba vyprávění vedla k roztříštěnosti příběhu, z něhož se stal sled (drastických) scén a tím občas docházelo i k určitému oslabení intenzity tématu a tím také k nižšímu diváckému komfortu. Zvláštní kapitolou bylo vykreslení rozdílného sociálního zázemí a prostředí obou dívek. Tuto protichůdnost se nepodařilo aplikovat tak, aby z ní vycházela uvěřitelnost, co do vztahu obou dívek. Luxusní interiér vily versus obyčejný byt sociálně slabší rodiny nepřinesl do vyprávění kýžený kontrast, i když to rozhodně byl zajímavý záměr. Vyplynulo však z toho, že jen těžko se dá věřit přátelství atraktivní a svým způsobem perfekcionistky s tuctovou, zakomplexovanou a introvertní nánou. Z dvojice dívek byla o něco sympatičtější a snad i lépe hrající představitelka přesvědčivě vyzáblé Simony se zajímavým jménem Marie- Luisa Purkrábková než po většinu času pro diváky málo sympatická Marie, kterou ztvárnil objev s neméně interesantním jménem Noemi Purnochová. Olmer si ke své televizní spolupráci přizval své osvědčené herecké oblíbence ze svých předchozích filmů, mezi nimiž nechybí jeho manželka Simona Chytrová, kterou tentokrát zajímavě obsadil do role ambiciozní a po všech směrech náročné Simoniny mámy, v rolích Maruščiných rodičů se objevuje dobrácky tolerantní popelář Milan Šimáček a přesvědčivě afektovaná Martina "četařka Babinčáková" Adamcová. Téma rozhodně chválím. Je znát, že scénář psala žena, stejně jako je znát, že tohle téma Olmerovi není až tak blízké. Oproti jeho posledním výtvorům je znát zlepšení, i když se do své staré formy už asi nikdy nevrátí. Mnoha scénám nechyběl originální přístup a obsahovaly režisérův typický osobitý rukopis. Ne všechno se ale povedlo s maximální přesvědčivostí. 60%(15.2.2014)

  • derewi
    ***

    Tento film jsem očekávala se zájmem, jak jej zpracují. Jsem celkem zklamaná. Čekala jsem od toho více, když se na něm podílela Chytrová, která má s PPP osobní zkušenosti. Vyjádřím se v bodech, jak na mě děj působil: ...Přátelství dvou odlišných dívek a jejich rodinné zázemí...: Pravděpodobnost, že by se tyto dvě slečny kamarádily v reálu není příliš vysoká. Ale budiž – mají společné tajemství. Skutečněji by vyznělo ztvárnění, kdy se baculka chce vyrovnat té "nedosažitelné" spolužačce. Jako pozitivní vidím snahu nahlédnout do jejich rodin. Sice se to povedlo jen napůl, ale rozhodně lepší, než nic. Kontrast mezi oběma děvčaty je vykreslen dobře, ne nijak přehnaně. ...Příčiny...: Marie zaháněla svou špatnou psychiku (šikana, občasné dusno doma, nízké sebevědomí) jídlem, resp. záchvatovitým přejídáním a následným zvracením. U Simony šlo o snahu o dokonalost. Tyto záležitosti se celkem vydařily. Anorektičky opravdu většinou pocházejí z rodin, kde je kladen důraz na perfektní budoucnost a nejlepší výkony. Vysoké očekávání rodičů apod. U bulimických pacientů zase převažuje chaotické prostředí, hádky... Pochopitelně je to individuální a nelze je házet do jednoho pytle. Ne vždy je rodina důvodem. Zrovna u té štíhlejší slečny mi přišlo, že jde spíš o ni jako takovou a její cíl nebýt tlustá. Nicméně to obě dělaly kvůli klukovi. ...Vykreslení chorob...: Chápu úsilí o podání „všech“ poruch příjmu potravy. Bylo by však lepší, kdyby natočili jen jednu z nich, která by třeba začala s mentální anorexií a poté „přešla“ na bulimii. Hodně mi tam chyběly souvislosti jako neustále řešení jídla, zkoumání postavy, pocity jako takové (to hlavně). Taktéž průběh hospitalizace. Vůbec se nešlo do hloubky, neboť PPP jsou hlavně nemoci psychického ražení. Viděli jsme akorát sledování modelek, zmínku o projímadlech, anorektika, vyčerpanost, cvičení a lhaní rodičům. Polykání vaty praktikuje málo anorektiček. Tady z toho udělali jednu z hlavních věcí. ...Umělecké záběry a kamera...: Ty se Šárkou se mi nelíbily. Ztvárnění hlavních hrdinek coby dámiček budiž, ale kdyby je vystřihli, nic by se nedělo. Nijak rušivě to na mě nepůsobilo. ...Poselství?...: Varovný snímek? Film dokumentující PPP do hloubky? Vypovídající a ucelený podání? Nikoliv. Nicméně, některé záběry a body se dají považovat za celkem dobré. Chybou je nedotaženost, nespojení souvislostí do celku. Vynechání pocitů obou dívek. Vypisování SMS se emoční sondu vážně nepovažuji. ...Konec...: Anorektická Simča umře. Maruška dostane od „feťáků“ drogu. V psycho stavu zdemoluje byt. Pak ji vidíme, jak si kreslí na posteli ve špitále. Před okno přijede taťka popelář a ona se na něj usměje. Opravdu děs. Netuším, jak někoho může napadnout takové „rozuzlení“. Opravdu debilní. ..Mé hodnocení...: Zvažovala jsme mezi 2 a 3 hvězdami. Filmů (dokumenty jsou něco jiného) je opravdu málo. Všechny jsou podány podobně jako tento, tj.hluchá místa, mělkost apod. Mezi snímky s touto problematikou nevybočuje a dolů ani nahoru, proto jsem se rozhodla pro průměr. ...Dodatek...: Toto téma je hodno zpracování, ale žel, nějak se to produkci a hercům nedaří. Za výjimku považuji „Thin“ od Lauren Greenfield . Sice jsem kvůli své chatrné znalosti AJ rozuměla tak třetinu, ale za zhlédnutí stojí. Co se týče „Lehká jako dech“... Úplná ztráta času to není, ale nedoporučuji jej k podívání. Divák se nedozví nic užitečného. V laikovi navíc může vyvolat dojem, že PPP jsou jen záležitostí z teen rozmaru, hlouposti. Případně, že jsou to debilní kr.vy, když „žerou“ vatu. Vůbec bych jej nepromítala ve školách.(3.7.2013)

  • Slarque
    **

    Téma, které je stále aktuální (anorexie a bulimie), ve formě, které se cílové publikum právem vysměje. Přátelství dvou hlavních hrdinek bylo sice nepravděpodobné, ale budiž. Naprosto jsem ovšem nevěřil konci, kde do tohoto eintopfu tvůrci přimíchali ještě drogy. Klasika: podle blbého scénáře dobrý film nenatočíte.(25.6.2013)

  • Greg25
    ***

    Citlivě natočené co se týče příběhu a vyprávění o nelehkém dospívání. Ale některé záběry kamery jsou mi trochu záhadou a ve výsledku působí rušivě, protože strhávají pozornost jinam než na ústřední dvojici a jejich problémy. Některé vize pak vyznívají poněkud do ztracena, ale jako televizní snímek rozhodně slušný průměr. 60%(24.6.2013)

  • mira007
    **

    Vít Olmer natočil pro ČT spíš agitku na téma anorexie než nějaký zajímavý příběh o dvou náctiletých "profesionálních" anorektičkách . Hrozně předvídatelné, depresivní ( až na malý záblesk na závěr ) a v momentech, kdy se ten malý tuček přejídal i nechutné. Dvě hvězdy za dobrý výkon obou hlavních hrdinek.(13.7.2020)

  • - Film byl natočen během 18 natáčecích dní.

  • - Film neměl být kvůli sporům se scenáristkou odvysílán.

  • - S tématem anorexie si herečka, kostýmní výtvarnice a producentka Simona Chytrová, která sama touto poruchou v mládí trpěla, doslova vyhrála a doplnila o mnohé důležité reálie. (Olík)