Leviathan
VOD (1)
Obsahy(1)
Temno a nestálost, naprostá ztráta orientace. Režisérské dvojici Castaing-Taylor, Paravel se podařilo za pomoci minikamer GoPro posunout hranice dokumentárního filmu. Leviathan totiž spolehlivě boří všechny zaběhnuté konvence tohoto „žánru". Naprosto běžná rutina rybolovu tak, jak probíhá dennodenně na všech světových mořích a oceánech, je zde proměněna v cosi nadpozemského. Zároveň však veskrze světského, vyvěrajícího z hlubin země. To vše za naprosté absence jakéhokoli hudebního podkresu či komentáře, jediného záchytného bodu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (23)
Nový level cinéma vérité. Kamera, která se dostane úplně všude, pro kterou jsou zvířata (mrtvá i živá) stejně fascinujícímu objekty k pozorování jako lidé, která bezprostřednost a blízkost nadřazuje přehlednosti a srozumitelnosti. Na loď jsme vrženi stejně jako lovené ryby, a stejně jako jim, také nám chvíli potrvá, než si uvědomíme, co se stalo a kde jsme. Tím, že nás nechává tápat (v temnotách), co vlastně sledujeme, dává film poprvé, dost důrazně a zdaleka ne naposledy, najevo, že je mu divákův komfort lhostejný. Přesto je to chvílemi srovnatelně imerzivní zážitek jako hraní videohry. Zde ovšem nemůžeme nic ovlivnit, jenom se nechat dál a dál vléct monstrem, které křižuje oceán a polyká slabší stvoření. V syrové živočišnosti jde Leviathan ještě dál než třeba Le Sang des bętes, když nám krev a vnitřnosti pouze neukazuje, ale několikrát nás v nich vymáchá. Vnímání rybářské lodi jako obřího organismu, jehož jsou anonymní námořníci neoddělitelnými součástmi (v nejvýstižnějším, přes sklo snímaném záběru stroj a člověk splývají), odpovídá převrácená chronologie záběrů, kdy nejprve vidíme průvodní znaky určité aktivity a teprve poté aktivitu samotnou. Libovolný záběr, jakkoli málo toho prozrazuje o konkrétní činnosti, vždy dotváří portrét ústřední mořské příšery. Také vytržené z celku ale dokáží mnohé výjevy uchvátit svými vizuálními kvalitami. Nemusíte ani příliš zapojovat imaginaci, abyste v některých záběrech viděli apokalyptické malby od Blakea nebo Goyi. Zdá se, že zánik již probíhá, a je stejně nezastavitelný jako leviathan, jehož nepřetržitý pohyb svědčí o neúnavnosti a stvrzuje nevyhnutelnost. Přes množství zhlédnutývhc přírodopisných dokumentárních cyklů BBC, teprve po tomto filmu, který líbivou BBC estetiku nekompromisně stahuje z kůže, můžu prohlásit, že jsem byl na rybách. Víckrát nechci. 80% ()
Něco jako Gravitace. Akorát nikoli fikční hraný film, nýbrž "dokument". A nikoli ve vesmíru, ale na moři. Zážitkový, vtahující filmařský experiment. Houpalo to se mnou, cítil jsem se promočený až na kost, rybinu budu cítit ještě zejtra. Mít to 15 minut, hodnotil bych jinak. V celovečerní stopáži mě ale na tyhle experimentální srandy neužije. ()
Pokud by Leviathan za sedm let skončil v seznamu nejzásadnějších filmů téhle dekády, moc bych se tomu nedivil. Tady nelze mluvit o dokumentu v klasickém slova smyslu - je to v první řadě dráždivě fyzický film, který jedinečným způsobem zprostředkovává množství hledisek (rybář, racek, ryba, loď...). Noční rutina na rybářské lodi je těkavou kamerou zaměřenou téměř vždy na detail a chrčivým lo-fi zvukem přetvářena v situace odříznuté od konvenčního časoprostoru. Navzdory využití lehkých pohyblivých kamer a zapojení POV záběrů není výsledkem realismus, ale démonické ohýbání reality, v němž ztráta orientace napomáhá imerzi se spirituálním rozměrem. Pokud chcete "poselství", jste mimo, tady vám musí trochu pracovat vaše představivost. Závidím každému, kdo tenhle skvost viděl na plátně, byl jsem u vytržení beztak. ()
Vpravdě démonický film, který se jako Homérův bájeslovný mořský stařec Próteus nespoutaně přelévá z podoby do podoby, unikajíce tak jednoznačnému uchopení. Je ovšem záhodno přijmout fakt, že pramenem poznání zde nejsou toliko slova, nýbrž jedinečný smyslově-fyzický zážitek (umocněný užitím minikamer GoPro); a že protagonisty v pravém slova smyslu zde nejsou pouze rybáři, nýbrž také ptáci ~ ryby ~ moře ~ nebe ~ měsíc ~ oblaka ~ vítr a nakonec i sama rybářská loď, kterážto je v duchu vstupního jobovského citátu vykreslena coby krvežíznivý biblický netvor. (In margine: Film je jedním z řady experimentů Laboratoře senzorické etnografie při Harvardské univerzitě.) ()
Pokud jste zapálený rybář a zajímá vás jeden den resp. noc práce vašich kolegů, asi budete hodnotit jinak. Poselství tohoto dokumentu mě evidentně minulo velkým obloukem. ()
Trochu mi na tom vadí ta určitá nahodilost a lehká samoúčelnost (asi budu to muset vidět asi ještě jednou, abych se s těmito problémy úplně vypořádal), každopádně je to pravděpodobně první film svého druhu a to se nedá jenom tak přejít - přesto se jedná spíše o ukázku možností a věcí budoucích, než o ucelené, promyšlené a dokonalé dílo. První minuty mě nechávaly na pochybách, ale jak se s postupem času rozšiřovaly možnosti využití prostoru a obsahu lodě, bavilo mě to čím dál víc (i když je to samozřejmě fyzicky i psychicky docela náročná zábava :) a vůbec, mám docela uspokojivý pocit, že dál už se na tak omezeném prostoru jít nedalo a vše bylo využito maximálně. Rybí a ptačí záběry fantastické (zejména když kamera doslova leze po zádech neklidnému rackovi), vůbec by mi nevadilo, kdyby se film skládal pouze z nich. ()
Vizionářský snímek, v němž se smazávají hranice mezi extrémně syrovým zachycením skutečnosti a vizuální poezií. Observační návštěva rybářské lodi se mění v nevšední a tajuplně mrazivý zážitek, v němž figurují rybářské sítě, vyvržené vnitřnosti, rozbouřené vlny a věčně hladoví racci. Obrňte se železnou trpělivostí, myslím, že tento podivuhodný a výsostně fyzický zážitek z hlavy jen tak nedostane. ()
Ešte nevidel podobnú filmárčinu. Veľmi silné zábery, ale aj veľa záberov len pre silné nátury! Nazdar ()
Leviathan rozhodně není plný krve a vnitřností, jak zde někteří uživatelé až zděšeně píší, je spíš plný vody. Je to především ukázka života na moři a práce rybářů, navíc s naturalistickými záběry GoPro kamerou, takže na nějaké uřezané rybí hlavy dojde. Nejúchvatnější na celém filmu jsou stejně ty scény, kdy se kamera plaví mořem (a scéna, ve které zabírá zepředu tu zelenou loď a naráží do ní vlny - úchvatná, geniální, nádherná). Sice některé scény jsou utahané (hlavně ty blízké záběry na rybáře) a taky mi vadí, že se jedná jen o vizuální zážitek a nějaký přesah tam není (pokud si teda potitulkovou scénu s houfem racků letícím k nebi nevyložíme jako reinkarnaci mrtvých ryb a jakýsi "důkaz" toho, že i ryby mají duše - což pokud tam ta myšlenka opravdu je, tak je řečena dost divně, ale tak dejme tomu), ale na experimentální film to funguje celkem slušně a vidět ten film v kině, nejspíš bych byl i nadšenější a stěžoval si jenom na dlouhé scény. Slabé 4* ()
Vizuální, fyzicky nepříjemný zážitek útočící na všechny smysly a dohnaný až na samotnou mez únosnosti. Ani bych se nebál nazvat to hororem. Rybářská loď je tu místo plné zabíjení, které už se dávno stalo všední rutinou a kamery jsou jen vláčeny vlnami krve a vnitřností. Nedovedu si představit lepší způsob, jak zobrazit tvrdou realitu života na moři. ()
Naturalizmus a abstraktné umenie má k sebe bližšie než by človek čakal. ()
Značná nuda! Chyba je, že to začlo ve tmě. Čili min. 15 minut vidíme, abych byl slušný, PIZZU. Je to obtížná práce, to bez výhrad, ale nudit se takhle už od první minuty??? ()
Fascinujici experiment, zda jde dokumentarni formu ohlodat na absolutni dren. Vyslo to? Chvilemi to je na rychly posun, chvilemi to je fascinujici, casto to je svymi extremnimi detaily na nezvykle obrazy velmi znepokojive. (Namornici poslouchaji Mastodon a zrovna jejich nejlepsi album. To mam radost.) ()
Zapomenutý dokument ve sbírce sem nedokázal dokoukat aniž bych nepoužil přetáčení dopředu. Experiment s goupróčkem vyšel z pohledu mnohých tak jak měl. Já bych asi potřeboval zpátky rok 2012 LFŠ s příchutí jistých bylinek, abych se nechal unést jeho hlubokomořskou myšlenkou. Od šílené práce mokrých chlápků s kamerou doslova pod rukama ke spoustě zabitých tvorů a spousty krve zanechávajíc za sebou. Leviathanem sem pochopil né jako bájnou příšeru z oceánů, ale lodě smrti plující každodenními vlnami, abychom my mohli mít každý den čerstvou rybičku na talíři se značkou uloveno čerstvě na moři. Nepříjemný rozpor mezi tvrdou prací rybářů chtíc se uživit oproti systematickému vybíjení veškerého života na planetě, tohle nebude dlouho trvat.. ()
Žbluňk. ()
Jak praví klasik: "Některým se podařilo publikum rozplakat tak, že já už to líp nedokážu. Jiným rozesmát, některým znudit. A na mě zbývá poslední meta: aby se lidem udělalo špatně." Klaustrofobický, rybinou zapáchající zážitek, jehož jedinou vadou je, že není o půl hodiny kratší (nebo o 3 hodiny delší - když už, tak už). ()
Moře, stroj co ho těží, hnusná lidská práce a víc ve vodách experimentu, než dokumentu. ()
Kľúčovým slovom v tomto jedinečnom dokumente je orientácia, (pokiaľ ho ešte možno nazvať dokumentom). Veľké množstvo detailov kamier snímajúcich priestor lode alebo mimo nej z nezvyčajných uhlov, niekoľko málo deformovaných dialógov prítomných postáv bez ďalších komentárov, tmavý a temný nádych jednotlivých výjavov za doprovodu okolitých zvukov, a rybolov ako jeden z odvetví priemyselnej výroby sveta prisvojenej a likvidovanej spoločnosťou prispieva k celkovej dezorientácii a nerovnováhe. Naopak dopomáha k nesmierne pohlcujúcemu až hypnotickému zážitku, aký v týchto vodách nemá obdoby. Jeden z radu ďalších audio-vizuálnych napojení, kde veľkosť obrazovky, tmavý priestor a blízkosť zvuku hrá esenciálnu úlohu. Výnimočné. Inovatívne. Fyzické. Démonické. 90% ()
Dokument, co se snaží naskočit na tu únavnou vlnu záběrů maličkých kamer, která těží hlavně z toho, že záběr můžete pořídit odkudkoli. S trochou fantazie by šlo udělat stejný dokument o výlovu kaprů nebo vesnické zabijačce. Kakofonie nesnesitelných zvuků a obrazů, žádná přidaná hodnota, dokument per se. První film, ze kterého jsem odešel ze sálu. ()
FILM těžící maximum z filmových postupů. ()