Djeca
Djeca - Kinder von Sarajevo
Djeca - Enfants de Sarajevo
Children of Sarajevo
Deti Sarajeva
Režie:
Aida BegicScénář:
Aida BegicKamera:
Erol ZubčevičHrají:
Marija Pikic, Ismir Gagula, Bojan Navojec, Nikola Djuričko, Sadžida Šetic, Velibor Topic, Vedrana Seksan, Jasna Beri, Vedrana BožinovićObsahy(1)
Po vesnickém eposu Snijeg nám tentokrát Aida Begić nabízí syrovost města se vším, co k Bosně a Hercegovině neodmyslitelně patří. Rahima a Nedim jsou sirotci z války v Bosně a Hercegovině. Žijí na okraji Sarajeva, ve společnosti, která se stále vyrovnává s následky války, a která ztrácí úctu k dětem, jejichž rodiče zemřeli při bojích o toto město. Po nespoutané pubertě nachází Rahima útěchu v islámu a doufá v to samé i pro svého bratra. Vše se však zkomplikuje. když se Nedim ve škole popere se synem ministra.. (radushi)
(více)Recenze (6)
Uživatel dzira mi svým komentářem vnuknul do hlavy myšlenku jestli vůbec podobné filmy jsou na Balkáně v oblibě. Sem tam se nějaký objeví a většinou se snaží objektivně nahlížet na to, co zřejmě dosud není řádně zahojeno. Rahima je muslimka, Nedim je zase vzpurnej Balkánec. Oba pojí rodina, ale rozděluje rozdílný pohled na život. Děti Sarajeva se snaží přemýšlet nad tím, jak je možné, že se na Balkáně stále plno lidí nesžilo s muslimy. No a teď už to odsírá i celá Západní Evropa. Pochybuju, že se to někdy zlepší. Balkán je toho jasným důkazem. Přístup k životu je natolik odlišný, že jej nelze tak snadno propojit a přijmout. ()
Následky vojnového konfliktu v prežívaní sirôt. Sestra a brat. Ona sa upla k moslimskej šatke a práci. Mladší brat, vysmievaný za sestrino zahaľovanie má v škole konflikt so synom ministra. Mafiánski podnikatelia a politici diktujú školské osnovy aj vedenie reštaurácie, v ktorej fachá sestra. Do toho nepríjemné spomienky na záblesky ostreľovania, na časy, ktoré by chceli vytesniť z mysle. Preto o nich nie je takmer žiadna ucelená zmienka, žiadny príbeh o časoch predtým. Prevládajúcim pocitom filmu je smútok a stiesnenosť, chýba rodičovská autorita. Ostáva často márna snaha ledva dospelých po dôstojnejšom živote. Trocha uvoľnenosti dodáva kontakt so susedmi a záblesky porozumenia s väčšinou súperiacim bratom. Tam kde si je ukrytá prchavá nádej lepšej budúcnosti. ()
Možno by som mohol byť pri hodnotení filmu zhovievavejší, ale z ohľadom na režisérkin debut Snijeg, od ktorého sa režisérka veľmi ďalej neposunula,ktorý som nedokázal dopozerať, nemôžem inak! Djeca sú epileptickým záchvatom o zahnívavúcej bosenskej spoločnosti. Je to ideovo prázdne duševné utrpenie, Všetky postavy psychicky strádajú a len "sebou šklbú" v snahe nájsť cestu von z podľa režisérky bezvýchodiskovej situácie. Prečo mám byť divákom veľkej prázdnoty?? IFF BA 2012 ()
Nevím, kolik diváku v BiH ten film vidělo. Asi moc ne. Řekl bych, že je to typický festivalový film určený západnímu publiku, u kterého by měl bodovat. To nemyslím ve zlém. Mne rozhodně oslovil, i když kvalit filmu Snijeg nedosahuje. ()
Tomuto filmu chýba vývoj, deje sa tam toho máličko. Nepoznáme pozadie postáv, ani veľmi ich minulosť. Motívy ich konania či nekonania sú zastreté rúškom tajomstva. V podstate sa pozeráme iba na nejaký viac-menej zúfalý stav a zúfalí sme aj my – z konania, či skôr z nekonania, postáv. Koniec je rozpačitý, nedokážeme sa tešiť spolu s postavami, že si dajú palacinky, lebo si uvedomujeme, že nemajú šajnu, ako svoje problémy vyriešiť. ()
Postavy bez vývoje, jen je pozorujeme (především sestru) v jejich bezútěšném každodenním pinožení, v práci, doma a zase v práci. ()