Frank

Frank je o týpkovi Jonovi, co se stane shodou náhod členem bizarní kapely, kde se cítí jak Alenka za zrcadlem a podivnou grupu se z pudu sebezáchovy snaží směřovat do konvencí. Oni mají dar, on má rozum. Chvíli mu trvá, než pochopí, že na Franka a jeho partu racionální kroky jako skládání písní a koncerty polknutelný masou mají rozkladný účinky. Cíl je děsí, cesta osvobozuje. Z filmu jsem paf přesto, že v práci se taky pohybuju mezi lidma, který jsou jiný, ale o dovolený si to nechci tahat do baráku, jenže jsem netušila, do čeho lezu, a bylo to tak nádherný a originální a čistý... a to křehký Frank zpíval o pochcanejch smradlavejch hajzlech ... ale taky "pojďte mě obejmout, miluju vás všechny". (06.12.2014)

Na první pohled a podle plakátu se tenhle film tváří spíš bláznivě, než vážně. Pravdou ale je, že Frank je v podstatě takový decentní příběh jednoho bojácnýho kluka, který je ale geniálním umělcem ve skrytu duše. No a tenhle kluk se jmenuje právě Frank a hraje ho asi jeden z nejlepších herců současnosti – Michael Fassbender, který nejenom, že umí hrát tak, že div rozsápe svou sexuální duši, on dokonce umí i docela obstojně zpívat. A chvílemi ty jeho popěvky spolu s tím textem připomínají Jima Morrisona na tripu. I když Frank nebyl zase tak úplně na tripu a to i přesto, že se skrývá za umělou obří hlavou. (16.07.2015)

Opravdu hodně netradičně ulítlý nezávislý snímek o zvláštní kráse alternativního noise rocku, labilních podivínech, hledání a nacházení se uprostřed tvůrčího procesu a taky o fenoménu zvaném Internet, který dělá populárními především ty nejbizarnější věci a nejzvláštnější lidi. Zvláštnost má ale ráda samotu a nedělají jí dobře světla televizních kamer a koncertních pódií... (01.01.2015)

Freak folková esej o kreativitě, vnitřních běsech, vysněných deskách a sociálních médiích zaujme především tím, s jakou lehkostí dokáže střídat polohy mezi srdceryvným patosem, zemitým humorem a vršením popkulturních odkazů. Zasazení zmíněných sociálních médií do samotného vyprávění, chcete-li do dramatického oblouku, můžeme číst tak, že tvůrci přicházejí s receptem na „vypořádání se s hypem" už během samotného filmu, bez nutnosti dalších ex-post diskuzí, přičemž to nelze vnímat ani trochu alibisticky. Nakonec je to vlastně takový malý osobní film, který v samém závěru možná hřeje o něco více než by měl, což plně vynahrazuje to, že jsem se u některých pasáží smál nahlas. (22.06.2014)

Líbilo se mi, že hlavní postava byla vlastně hajzl, což jsem díky naivnímu kukuči Domnhalla Gleesona nečekal. Má to dobrý závěr, ale první cca hodina je na zabití. Další příspěvek hipster vlny filmů o ničem. To, že Frank nosí nafukovací hlavu nemá v ději naprosto žádný význam. Ani mi nepřišel nějakej bezvadnej a když tam instantně roztancuje německou turistku, tak jsem si vzpoměl na kinematografické dno "Nádherná zelená" či "Švýcarák." (16.04.2017)