Komentáře uživatelů k filmu (17)

  • Matty
    **

    Vinou nedostatečné démonizace titulní postavy málo přesvědčivé tepání do kapitalistů a nacistických kolaborantů. Habětín je zprvu představen jako v zásadě kladný hrdina, s nímž se nejsnáze identifikujeme. Za jeho proměnou v kolaborantu tušíme kromě mravní zkaženosti také nutnost takových činů, daných pro něj bezvýchodnou situací. Spíše než jako viníka jsem ho v závěru vnímal jako oběť rozlíceného, k lynčování svolného davu, kolektivu (jestli to bylo jeho záměrem, přesvědčivý film tedy není ani v obhajobě retribučního dekretu.) Propaganda krocená tak nedůsledně, že se vzpírá požadavkům doktríny socialistického realismu, není jedinou vadou tohoto nepěkného dobového symptomu. Vinou scén asociujících (ne)zábavností i obsahem duté soudružské schůzování, se film neskutečně vleče a oživení nenabízejí ani herecké výkony, z nichž ten nejmrtvolnější podává jediná výraznější ženská postava. Zřejmě, aby si divák ženu nedejbůh nespojoval s tehdy nepřípustnou sexualitou, kterou do díla přirozeně (byť jen náznakově) vnáší flirtování negativní postavy nacisty, zosobňujícího pokleslost každým proneseným slůvkem. Alespoň zde propaganda jakž takž zafungovala. 35%(28.2.2012)

  • sportovec
    **

    Do subžánru budovatelského kýčového filmu se toto zpracování tématu dostalo opravdu mimořádným nedopatřením. Použitá filmová řeč, zřetelný původní půdorys námětu i scénáře naznačují, že to poúnoroví ždanovovští kulturtrégři opravdu neměli snadné. Manželé Habětínovi, výtečně ztělesnění nezaslouženě opomíjenou hereckou dvojicí Jaroslavem Raušerem a zejména Marií Brožovou, žijí svůj všední život a sen o blahobytu, který byl pro těžká třicátá léta tak charakteristický. Občas - někdy i dost občas - přitom přešlapují mravní čáru, v zásadě však ne více než ti druzí, ony anonymní statisíce a miliony Čechů, odsouzených nedobrovolně k Mnichovu a k okupaci. Žádoucí oživení děje vnáší mlžnaté postavy Sladkého a Benetky jako ztělesnění i dnes viditelného cenzorského zásahu, který tolik připomíná satirickou sovětskoruskou satiru dvojice Ilf-Petrov SOVĚTSKÝ ROBINSON. V zájmu věcného soudu je však nutno přiznat, že i tyto plakátové postavy jsou výtečně zvládnuty Otomarem Krejčou a Rudolfem Deylem mladším. Za zmínku stojí, že tu jedny ze svých vůbec prvních filmových úloh vytvářejí Radovan Lukavský a Ljuba Skořepová (v té době nesporně jedna z nejlrásnějších českých hereček.) Nebýt neorganického znásilnění původního tématu, celým svým ustrojením se hlásícího k prvorepublikové tradici třicátých let, jednalo by se o dobově zajímavé dílo s vděčným okupačním námětem předcházejícím filmy typu VYŠŠÍHO PRINCIPU nebo splývající se souvěkou VESNICÍ NA SEVERU.(3.7.2011)

  • LiVentura
    ***

    Propagandistické, nicméně dobré. Každý si chce zachránit prvně ten svůj krk, tento to dělá zvláště špatným způsobem.!!!(26.1.2010)

  • Fingon
    **

    Nebýt mizerné poslední třetiny po válce bych uvažoval i nad třemi hvězdičkami... Líbilo se mi, že Habětín nebyl pojatý jako tradiční záporácká svině. Délka DVD verze není 107 minut, jak se píše na obalu, ani 100 minut, jak uvádí ČSFD, ale pouze 92 minut.(14.7.2011)

  • Big Bear
    ***

    Svým námětem se tento snímek jen velmi těžko zařazuje do škatulky budovatelských filmů z padesátých let. Továrník Habětín (a o to více že továrníkem stal z pofidérního prodejce smluv z ulice) je velmi podobný některým dnešním typům ,,podnikatelů". Rozdíl je v tom, že dnes není tak vyhrocená doba jakou byla léta třicátá, čtyřicátá a padesátá. Hospodářská krize, válka, nástup komunismu. Každá tato etapa dějin vyžadovala konkrétní rozhodnutí na jakou stranu se přidat. Odboj za nacistů mohl v případě přežití znamenat výhody po válce. Kolaborace zase relativní klid za války. Po válce to byla otázka vstoupit do KSČ či nikoliv? My dnes všechny odpovědi známe. Tehdejší generace to měla buď a nebo. Habětín, uvyklý penězům a standardu se rozhodl pro střední cestu. Pokud možno se všemi být za dobře a vše jistit finančními příspěvky na cokoliv. Ve finále se tedy nedá říci, že byl kolaborant, udavač a vykořisťovatel. Spíš to byl zbabělec, kariérista a intrikán, který se bál pro cokoliv rozhodnout veřejně. Jsem si jist, že takových Habětínů byla v zemi celá řada. Nesoudím je. Generace mého dědečka a babičky si opravdu prošla tím nejhustčím v dějinách naší země. Vzhledem k době vzniku filmu nakonec samozřejmě zvítězí soudruzi ze závodní stráže... To už je jen ale takový nutný závěr poplatný době. Snímek rozhodně stojí za vidění už jen kvůli postavě Habětína zahrané perfektním Jaroslavem Raušerem a kvůli si uvědomnění historických souvislostí. Děkuji Levným knihám za edici Filmy patří lidu! Tato díla by se již dneska dala těžko jinak vidět.(23.7.2011)

  • Marthos
    **

    "Já vám řeknu, co jste! Kolaborant! Tichošlápek! Poťouchlej intrikán! Zbabělec a skrz naskrz bezcharakterní chlap! To jste!" Takový je pan Habětín. Továrník, který přišel během několika let o všechno. O majetek, postavení a charakter. Ten ani mít nemohl, je to přece buržoazní reakcionář a protektorátní kolaborant. K čemu je tu jakés takés řemeslo a dobří herci, když je to zas a znova nadiktovaná "pravda". Ale necelý rok po Vítězném únoru měl film patrně vysokou diváckou návštěvnost. Až pak přišlo prozření. Možná.(31.7.2011)

  • Spinosaurus
    ***

    Pan Habětín byl nevinný!(8.9.2017)

  • Orlau32
    **

    Film vznikl v r.1949, což bylo po "únorových událostech 1948" a snažil se vysvětlit, proč u nás převzali moc komunisté. Nevím, zda se to režisérovi přesně podařilo, protože ze zabavováním majetku a továren to bylo podstatně jinak. Ale tento server není politickým vzpomínáním, proto to nechám tak, jak to ve filmu je.(13.10.2011)

  • tuntavala
    ****

    Pronikave oci Rausera jsou sila.(16.2.2012)

  • tomtomtoma
    *

    Tento film je jen nestydatá snaha o ospravedlnění vlastních stranických zločinů ve jménu nové prosperující společnosti. Podnikatelé, továrníci a společenské elity jsou zobrazováni jako vlastizrádci, ochotní kolaboranti s fašistickou zlovůlí a nenasytní podvodníci. Jsou jim připisovány nejhorší lidské charakterové vlastnosti a v nové společnosti nemají své místo k životu. Korupčnictví a intrikaření jsou nejsilnější stránkou buržoazní vrstvy. Jaký to hnůj!? Pouze prostý člověk s komunistickým vyznáním byl vždy nezištným ochráncem vlasti, národního bohatství i jeho dědictví. Ani po technické stránce nelze hovořit o příliš dobrém filmovém díle, potěší jen několik hereckých výkonů. Hlavní postavou příběhu je nový a rychle zbohatlý továrník Leopold Habětín (zajímavý Jaroslav Raušer). On je předobrazem chamtivého kořistnictví na prostém lidu, vlastizrádného i jinak nečestného jednání. Jak je vícekrát zdůrazňováno, k majetku přišel nečestně a nepoctivě. Naštěstí, dochází k historickému mezníku lidské spravedlnosti a veškeré překážky v budování nové lepší společnosti musí být odstraněny. Hrdinou příběhu je stále nespokojený foukač skla Josef Benetka (Rudolf Deyl ml.). On je tou silou, která neohroženě drží hrdý prapor národní naděje v boji proti fašistické diktatuře i vykořisťování buržoazní vrstvou. Rozkošnou postavou je německý ředitel továrny Jännicke (pozoruhodný František Klika) v nenávistné karikatuře veškerého možného úpadku zkaženosti diktátorského režimu. Z dalších rolí: Habětínova věrná a oddaná manželka Marie (zajímavá Marie Brožová), Habětínův rozmazlený syn Vladimír (Zdeněk Kampf), věrný komunista, dílovedoucí a ředitel zkonfiskované továrny Jarda Zrucký (Josef Toman), další uvědomělý komunista a schopný podnikový inženýr Jaromír Sladký (zajímavý Otomar Krejča st.), Habětínův úlisný právní zástupce Rypl (Felix le Breux), Habětínova milenka a prospěchářská sekretářka Helena Dobiášová (půvabná Eva Marie Kavanová), vrchnosti donášející vrátný továrny Mates (zajímavý František Šlégr), či neodbytný spekulant a lichvář Hýbl (Otto Čermák). Prostý člověk se nemůže nechávat vykořisťovat od nenažraného buržousta, ale jen a pouze od své skutečné matky, komunistické strany, která spravedlivě bdí nad životy lidí! Je to špinavá nehoráznost a nehorázná špinavost!(7.11.2016)

  • lucascus
    ****

    Dal bych i 5 hvězdiček, nebýt konce typu "únor 1948 všechno napraví". Výborný scénář (v oblasti českého i československého filmu téměř nevídaný jev), dobrá režie, velmi kvalitně zvolení herci (Raušer je výborný, škoda, že neměl další větší příležitosti ve filmu, Kavanová byla nádherná), děj měl spád. Na postavě člověka, který si v době krize koupí továrnu, kterou si snaží udržet i za války, můžeme vidět po dlouhé době nejen černobíle vykreslenou negativní postavu. Tato postava má charakter, dokonce jsem se přistihl, že mi bylo Habětína líto, byl to takový dobrák, kterého zkazily peníze, ale lidem přímo neubližoval. Každopádně doporučuji zhlédnout všem fanouškům československého černobílého filmu, budete překvapeni, opravdu se nejedná o typickou politickou agitku, kterých po roce 1948 bylo spousta...(19.1.2012)

  • Atia
    ***

    Rozhodně se jedná o jeden z nejlepších takto tematicky zaměřených filmů v době svého vzniku, vysoce převyšuje vyložené plakátové blbiny z raných let 50. Solidní drama, velmi dobré civilní herecké výkony, propracované dialogy, žádné hloupé ideologické fráze; akorát hudba je příliš dramatickou, ale to byl dobový trend. V každém případě stojí za zhlédnutí.(26.6.2011)

  • Pitryx
    *

    Dobří herci, dobrý scénář, to vše poplatno své době. Dá se na to podívat, ale asi bych se k tomu už nevracel, protože to nemá nic, co by stálo za opakování.(25.7.2016)

  • pipapa
    ***

    Film poněkud naruby. Určitě ne záměrně, ale spíše nepovedeným pokusem zviditelnit rozdíl mezi morálkou kladného hrdiny - komunisty a morálkou záporného hrdiny - kapitalisty. Postava kladného hrdiny, Benetky, je vlastně postava záporná, protože je to postava fanatická, bezohledná, sebestředná. Postava záporného hrdiny, Habětína, není tak úplně záporná, protože orientovat se a zaujímat postoje v tak těžké a nebezpečné době nebylo vůbec lehké. Fabrika jako místo ilegálního odboje mohla znamenat zkázu pro všechny. Divákovi je proto nakonec Habětín sympatičtější než Benetka. Vzhledem k námětu a době vzniku je tento film-naruby jakousi filmovou raritou.(27.12.2018)

  • aannemer
    ***

    Bylo mi Habětína líto, Dejl mu dával solidní kapky a přitom vůbec nevzali v potaz, že dával celou válku desítkám lidem práci.(12.9.2011)

  • framil
    ***

    Původně oslavný,propagandistický film.Pokud ho dnes obrátíme,zjistíme,že komouši vždy byli a i dnes jsou pořádný svině.Howgh.P.S.Ale Raušer byl v tomhle filmu fakt dobrej.(10.10.2016)

  • Repulsion
    ****

    Je to výborný film. Škoda, že nemohl vzniknout za jiných podmínek. Dnes spousta věcí v tom filmu dostává jiné významy. Habětín nebyl hrdina. Nicméně Benetka byl od začátku do konce pěkná svině.(23.8.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace