Bratři Okamurovi (S06E01)

Bratři Okamurovi patří patrně k nejsilnějším diváckým zážitkům letošního roku. Filip Remunda vytvořil vynikající dokument, který jistě nenechá nikoho chladným. Tentokrát se nekoná žádná mystifikace, humor jde stranou a zůstává zcela vážný a seriózní náhled do rodiny třech bratrů, kterou silně poznamenalo jak obtížné dětství hlavních aktérů, tak jejich rozdílné politické názory. Zatímco Hayato a Osamu jsou vesměs lidé se vzácným darem k dialogu a respektu k druhým, u Tomia bohužel převládá opak a je to velmi smutné. Občas se říká, že čas mnohé smaže, ale obávám se, že v tomto případě se tak nestane a mezi Hayatem a Osamuem na jedné straně a Tomiem na druhé straně bude nadále prohlubován příkop, zvláště po smrti jejich otce. Remunda nijak netlačí na pilu, snaží se dávat prostor všem bratrům, byť nakonec v případě Tomia musel nakonec sáhnout do mediálních archivů, protože Tomio účinkování v dokumentu striktně odmítl. Pasáže věnované Tomiovi jsou proto silně ubíjející, protože znovu sledovat zcela šílená facebooková videa a mediální výstupy jeho spolupracovníků (tajemník SPD Jaroslav Staník) je něco, co vám určitě neudělá dobře. O to více potěší trpěliví a komunikativní Hayato s Osamuem, zvláště ve společných scénách. Ve svém vyznění jde nakonec přesto o smutný dokument o současné rozdělené společnosti. 10/10 (25.11.2019)

Remundův dokument je takový sled scének a epizod v čase, které ukazují tři bratry a jejich politickou a ideovou odlišnost. Protože Tomio (rozčíleně) odmítl poskytnout rozhovor, tak tvůrci jeho charakter dokreslili archivním materiálem z minulosti, ten je fascinující sám o sobě, protože je natolik kontrastní k jeho dnešní agresivní rétorice, až to působí groteskně. Celkově tak působí Bratři Okamurovi jako dost rozvolněný a otevřený dílo se spoustou témat. Jako dokument, který dává divákovi možnost poskládat si celý obrázek a lecjaké významy sám (výjimkou budiž občasný tlačení na pilu se smyčcovou hudbou v několika momentech). A v tom asi tkví jeho síla, i když to může působit jako slabina, protože není tak sevřený a vycizelovaný. Oceňuj taky, že Remunda se nikterak nevysmívá voličům SPD a že jako bystrý pozorovatel dokáže postřehnout důležitý detail okamžiku a nechat ho zazářit. Kouzelná je hlavně epizodka na IP Pavlova, kdy Hayato chvíli přestane trochu neslušně věnovat pozornost jedné paní, kterou se původně snažil (spíše floskulemi) přesvědčit, že jeho on je lepší volba než jeho bratr. Ta paní po chvíli zklamaně odchází a Remunda za ní běží, aby se jí zeptal, koho by tedy volila (jako by logicky očekával zklamání, že se jí Hayato nebyl schopný pořádně věnovat), ona však od boku vtipně vypálí, že asi bude volit Hayato, protože nemá pupek. Ono to skončí nečekaně vtipnou hláškou, ale je důležitý, že to ukazuje, že existuje přehlížená skupina lidí, která SPD volí nebo o tom uvažuje a když má "slušný" politik šanci jednu z těchto voliček získat, tak jí v momentě, kdy si vylívá srdíčko, přestane poslouchat. A stejně jí asi nakonec zřejmě získá, protože je hubenej jak lunt. Pochop to :D (28.11.2020)

Zajímavé spektrum životních názorů a postojů. Zatímco dva bratři se zdají přemýšliví a vyrovnaní tak ten třetí nikoliv. Je to jak v pohádce...Já se politiky léta letoucí nezúčastňuji, ale je dobře že Tomio pojmenovává věci které se ostatní bojí pojmenovat i když hysterickým poplašným způsobem ale bez náznaku DIALOGU....Kdybych volil šel bych jej volit, ale ve chvíli kdy by hrozilo že by měl moc hlasů volil bych někoho přemýšlivějšího :-) (27.11.2019)

Trpělivý Hayato bojuje s větrnými mlýny a zamindrákovaný kokta Okamura obchoduje s lidským strachem. Tomio účast na dokumentu odmítl. Bratra veřejně označil za blázna, deroucího se do politiky jen kvůli finančním problémům. Inu, jako by mluvil sám se sebou v zrcadle... Až si dostaví haciendu ze stranických peněz, doufejme, že na dobro zmizí. (31.03.2019)

Xenofob, rasista a profesionální šiřitel poplašných zpráv Tomio, nadšený lidovec a otec pěti dětí Hayato a homosexuální architekt Osama, který se zajímá o veřejný prostor a menšiny. Tato přímočará demonstrace rozdílnosti však vůbec nemusí být tak extrémní, jak se zdá, tyto bratry totiž kromě krve spojuje mnohé. Cílevědomost, společenská angažovanost, tvrdohlavost, ale také schopnost získat si obrovskou důvěru lidí. Filip Remunda prostřednictvím rodiny Okamurovy taktně proniká do duší české společnosti, zejména voličů prostředního Tomia, jež jsou v běžném životě Remundovým divákům nejvzdálenější. Oceňuji, že Remunda svůj charakteristický humor ani náznakem nepřevrací ve výsměch voličům SPD, k čemuž by v této situaci bylo jednoduché sklouznout. Naopak hledá porozumění a jde přímočaře k důvodům jejich podpory krajně pravicového dezinformátora. Ukazuje možnosti klidného spolubytí ve městech, komunitách a snaží se o hledání průchodných cest mezi na první pohled rozdílnými světy. Protože ty, stejně jako Hayato, Tomio a Samek, si nakonec nemusí být tak vzdálené... (13.03.2019)