Český žurnál

Hezká připomínka, pamatuji se na to. U Lotkte nám Vietnamec stejně prodal zakázanou láhev Rumu. (26.05.2020)

Některé výrazy jsou nenapodobitelné...Impérium vrátilo úder, kosa narazila na kámen. Tvůrci dokumentů Český sen, Český mír či Dobrý řidič Smetana, kteří realitu často aranžují, inscenují či provokují, potkali silnějšího soka. Jejich exhibice zůstala trpasličí proti exhibici antihrdiny, jehož chtěli zdeptat, kazatele bulváru Pavla Novotného. Sice je mu špatně rozumět, přesto se na jeho velkohubém slovníku Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vyřádí. Snímek sám přitom neodhaluje nic převratného. Novotného přezíravost vůči "Čecháčkům" polykajícím levné drby o takzvaných celebritách vyzařuje stejně umělou pózu jako jeho povalování v trenkách v kruhu rodinném. Vlastně nejvypjatější prvek představuje nechuť jeho ženy k mužově práci; obraz batolete mezi nimi už karatelsky vydírá. A hlavně celý film dělá Novotnému reklamu jako hrom.Že je bulvár tvrdá dřina? Jistě, která není, ale démonizovat ji či zužovat na požitky z rautů je směšné. Že se z koncertu Ivety Bartošové dělá on-line přenos, aniž je redaktor vůbec uvnitř, lidi z branže nepřekvapí a čtenáře neodradí. (21.05.2020)

Ve filmu zazní hodně silná obvinění, třeba od bývalého dodavatele Babišova koncernu, ale chybí přímá konfrontace protivníků, jenom se krouží kolem. Babiše charakterizují jiní, leckdy osobitě – Donald Trump, jehož jsme si zvolili, muž zvyklý rozhodovat není demokrat. Ale jaký skutečně je, zase nevíme, respektive na konci víme totéž co na začátku. Kamera zachycuje více méně zábavný, leč známý povrchní folklor: že rozdává koblihy domácím voličům a bonmoty v angličtině i francouzštině, že za výraz dobra považuje večírky pro zaměstnance i diplomaty, že je netrpělivý a nesnáší čekání: „Nechápu, proč to tak trvá, jste pomalí, nevykládejte mi o tom, udělejte to!“ Ovšem právě tohle Babišovi v zemi, která nenávidí komise, schůze, projevy a prostoje všeho druhu, body spíše přidá. Naopak i jeho voliče mohou zaskočit vulgarity z Babišových úst, přičemž telefonát: „Co zas píše ten blbeček, nechte mě mluvit, ku..a“ ještě nepatří k nejostřejším. Filmařský mikrofon nicméně přijal, věděl, do čeho jde, tady Babiš nemůže žehrat na nikoho jiného než na sebe. Vyrovnáno, 1:1. Z předvolebních momentek vytěžil režisér Vít Klusák pár kouzelně bizarních detailů od užaslého žebráka obdarovaného pětitisícovkou po reklamní masáž dětí výrobky politikova impéria, která paradoxně nikomu nevadí. Zato mechanismus kampaní a vnitřních bojůvek nudí napříč stranami; Babiš nebude jediným divákem, který tu zívá. Opravdu zajímavý, ba napínavý začne film být až při závěrečné přestřelce, kdy Babiš hněvivě reaguje na to, co v něm viděl – jenže to mělo být obsahem Matrixu AB, ne pouhou efektní tečkou, v níž je zaděláno na několik žalob. A Babišovo konečné: „Ale klidně si to pusťte, mně je to šumák!“ může nahrávat dojmu, že velkorysý gentleman porazil malicherné rýpaly. (14.06.2020)

Ta žena na náměstí občanskou válku na Ukrajině vystihla nejtrefněji když říká: "Německo, Francie, Anglie jen hrabou peníze a nemají duši. Jsou to jiní lidé, jiné vidění života a jiní lidé. Slovanská kultura je mnohem lidštější. Miluji své město , jeho obyvatele. Mohou se zdát hrubší , ale jsou dobří nebojte se. Přijeďte a budete chtít u nás žít". Stejný pocit jsme měl vždy i já když jsem byl na Ukrajině a v západních městech. Sejdou se tam také lidé po promítání filmu u kulatého stolu u vína prodiskutovat? Snad se Ukrajina moc válkou neoslabí a EU jim tam nenastěhuje půlku Afriky a Arábie s jejich islámem. Můj názor je, že si Putin dělá nárazník proti Německu, které chtělo po válce genocidou a hladověním vyhubit všechny Rusy. (14.05.2020)

Dobře fungující sociální služba se vzdělaným personálem a standarty. Návštěva pěstounské rodiny na přechodnou dobu. Diskuse o deinstitucionalizaci. Po jaké době začíná u dítěte psychická deprivace. (23.10.2020)

Prý ženy podvědomě nemají rádi rádi zahořklé typy mužů, kteří si na všechno stěžují.Udává se příklad taxikáře. Cítí, že vůbec nepochopili o čem život je. Uklízet odpadky jsem byl například nedávno v břeclavském městské lese a o rentabilitě vietnamských večerek nic nevím, prý pracují tak dlouho pracovní domu mimo jiné proto, že posílají peníze příbuzným do Vietnamu, kde kurzovou změnou nabydou. Snažil bych se převést hovor na jiné téma. (21.05.2020)

Sokujici dokument o ostudnych platek u nas ve vychodni Evrope.V 90.letech jsme zaspali globalizaci,kdy se porcoval medved.Kazdy rok odplouva na dividendach,ktere vydreli nasi lidi do zahranici 300milard korun,ktere nemohou byt toceny v nasi ekonomice a nikomu to nevadi.Nocni smeny jsem delal rok a pul za skoro trojnasobny plat nez byl prumer,ale mel jsem rad sve zdravi a nikdy vice.Kapitalista zamestnance vysaje a kdyz si znici zdravi,tak ho odkopne.V Nemecku to Merkelova vyresila pozvani do Nemecka pulku prelidnene Afriky a Arabie,ale u nas nechteji za nasi almuznu pracovat ani Africane.Loni na konferenci rikala nase europoslankyne v Bruselo,ze mame program na pozvani do Ceska mlade lidi ze zemi jizni Evropy,kde je velka nezamestnanost mladych 50% ,ale nikdo nechtel,protoze na podpore dostanou to same co by si u nas vydelali.Argumentovalo se,ze penize nejsou vsechno,jsme kulturni zeme a 4.nejbezpecnejsi v EU... (08.05.2020)

Dokument nás nenásilně seznamuje s oběma bratry. Vystupují zde lidé s různorodými politickými názory. Napadlo mě, že i když je Tomio spíš u extrémnějšího okraje naší politické scény, člověk přijde domu a uvědomí si, že má o řízeném přílivu migrantů do Evropy Evropskou unií kvůli malé porodnosti žen vlastně pravdu. Někde jsem četl článek demografa, v němž stanovil datum, kdy u nás zemře poslední česká žena. Ale nás úspěšně doplňují přistěhovalci nám blízkých východních kultur. A multikulturalisti si jistě nebudou lámat hlavu s tím, když se k nám přestěhuje půlka chudé Afriky, nekorektně řečeno tzv. levné děti. Jak říkal na přednášce Vladimír Komárek, před sto lety česká ženy vychovala deset nádeníků a dnes za stejnou námahu a finance vychová jednoho programátora. Dokument má pouze dvě nevýhody. Zaprvé, ze snahy o rodinný portrét uhýbá k portrétu politickému. A zadruhé, nejslavnějšímu z bratrů sám nahrává na smeč, jestliže režisér Tomia Okamuru nejprve natáčí a pak teprve žádá o jeho souhlas. Nejmladší bratr Osamu Okamura, profesí urbanista, tady v podstatě plní úkol nejmladšího z literárních Bratrů Karamazových, tedy smiřovat. I když marně. Zatímco dva starší sourozenci spolu vůbec nemluví. „Já se bavím s oběma, nemá cenu se hádat.“ říká. Současně však přiznává, že sám nevolí ani jednoho z nich, u Tomiovy strany mu vadí protievropanství, u Hayatovy postoj k menšinám, „protože jsem gay“. Hayato se dá do řeči s jedním z občanů a ten mu řekne. „Vy jste příjemný, slušný člověk, ale váš bratr má pravdu.“ Ani rodina Okamurova zkrátka nepustila filmaře do svých třináctých komnat, což snímek bohužel nahrazuje větší dávkou předvolebních i povolebních, očekávaných motivů tuzemské politiky. (30.11.2019)

Zaskočilo mě, že rozdíl v ceně vejce mezi klecovým chovem a podestýlkou je 50 haléřů, ale zákazníci by to nekupili.... (09.12.2020)