Reklama

Reklama

Tajemství starého lesa

  • Itálie Il segreto del bosco vecchio (více)
Rodinný / Fantasy
Itálie, 1993, 134 min

Obsahy(1)

Pohádkový příběh odehrávající se počátkem 20. století. Starý rytíř Moro ve své závěti odkáže většinu svého velkého jmění svému zcela osiřelému vnukovi Benvenutovi. Svému synovci penzionovanému plukovníku Procolovi pak odkáže svůj dům a pozemek, na němž roste Starý les, hvozd opředený tajemstvím, magické místo, kde, jak praví stará poutnická knížka, vídávají obzvláště děti, jejichž mysl není ještě spoutaná předsudky, duchy stromů. Plukovník však nedbá přání starého Mora, aby o Starý les pečoval jako o vzácný přírodní monument, a jsa veden chtivostí, začne v něm kácet. Ba, dokonce začne snít o tom, že by se Benvenutovi mohlo něco ošklivého přihodit a on by se stal pánem všech okolních lesů. A zdá se, že ani magické bytosti Starého lesa nemají dost moci, aby plukovníkovy plány překazily. (fragre)

(více)

Recenze (2)

fragre 

všechny recenze uživatele

Uvědomuji si, že ten film je dnes asi beznadějně technicky zaostalý. Mluví v něm zvířata, stromy, ba i větry, ale při tom tam není ani jeden digitální trik, dokonce i animace je použita jen jednou, takže všechna zvířata jsou zabírána v dlouhých záběrech, což muselo být náročné, a k těmto je namluven text. Ale mně tato technická zaostalost dělala dobře, myslím, že magickému rázu filmu jen napomohla. Jinak je to příběh o tom, zda se i srdce zčernalé chtivostí může uzdravit. A myslím, že si tento film více užije ten, kdo někdy v době svého dospívání přenocoval v lese sám. To jeden nemusí být ani mystik, aby tehdy nebyl blízko přesvědčení, že i stromy, zvěř, ba i kameny mají duši a mohou s člověkem komunikovat. ()

gauchingman 

všechny recenze uživatele

Film jsem viděl v původním znění, tedy italsky, a bez titulků (a italsky neumím). Nakonec ale myslím, že na tom nebylo nic těžkého k pochopení. Jeden mocipán zdědil dům i s pozemkem a starým lesem. Hned měl velké a smělé plány vykácet, co mu přijde do cesty. Les se ale nedal a plukovník Procolo byl nakonec rád, že vyvázl životem. Někdo by mohl namítnout, že je to naivní, ovšem příroda nám přece vrací každý úder, jenže my už to ani nevidíme a nevnímáme. ------ Je myslím fajn, že Paolo Villaggio dostal k stáru tuhle roli, kde předvedl, řekl bych, skutečně seriózní výkon. Jeho "rival" (prakticky jediný, kdo kromě Villaggia ve filmu něco řekl) měl od začátku do konce jeden jediný kukuč, a ke konci už mi připadal jako mluvící socha. Taky samotný příběh byl poněkud statický, a tedy dlouhý, i když atmosféru to mělo, včetně mluvících zvířátek. ()

Reklama

Reklama