Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film o novém životě na naší vesnici. Jihočeská automobilka, která má patronát nad JZD v Darmochlebech vyšle na žádost předsedy JZD do Darmochleb na výpomoc v účetnictví brigádníka Bendu, který se rozhodl po půlroční brigádě zůstat natrvalo v automobilce. Mezi Bendou a agronomem Drvotou vznikne záhy nevraživost kvůli učitelce Ročkové, kterou má Drvota rád. Nedorozumění se však záhy vysvětlí. Školní mládež z Darmochjeb a sousedního Rousova uspořádá v Darmochlebech dětskou besídku, které se zúčastní i Rousovští. Ti se při této příležitosti seznámí s hospodářstvím a pěknými výsledky darmochlebského družstva, a rozhodnou se, že ve své obci rovněž založí JZD. Rousovský vesnický boháč Sahula, který až do té doby mařil uskutečnění JZD v Rousově, se pokusí zavléci nákazu obrny do dermochlebského vepřince, ale jeho úmysl je odhalen a Sahula zajištěn. Zdárnému rozkvětu obou JZD již nestojí nic v cestě. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (20)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Pro milovníky kapitol z dějin českého filmu naprostá radost. Gajerova Usměvavá zem je přesně na půl cesty mezi Vzbouřením na vsi a Dovolenou s Andělem. Poučení a oslava z prvních let JZD nikdy předtím ani po tom nebyla tak milá záležitost. V hlavní roli moudrý a kamarádský předseda Otomara Korbeláře dává tušit, že staré pořádky již máme dávno za sebou. Je přece tak snadné zaplnit herecký ensemble jen figurkami všech těch vesnických typů, se kterými si náš milý předseda tak hravě dokáže poradit. Všichni ti Řepové, Beyvlové, Neumannové a Deylové stejně nakonec pochopí, že pouze JZD je ta správná cesta. Pochopí to i ty bývalé drbny pavlačové Skrbková, Nademlejnská nebo Kurandová, pouze Baldinka zůstává v roli záporné, protože raději by pomlouvala a nebudovala. To je tak, když odjaktěživa počítáme jen od roku 1943, nehledíme na práci, ale pouze na peníze... Do toho všeho samozřejmě zcela přirozeně zapadá motiv mladé lásky, kolektivní odpuštění vdově po odbojáři, který padl u rozhlasu. A kdyby vám přišlo, že moderní péči o kravín zavedl až Troška pod krycím názvem Pláničkova metoda, věřte, že už zde měly krávy své masáže a sprchy. Je zkrátka neodpustitelné, kolik takových filmů jako Usměvavá zem je stále nedostupných pro širokou veřejnost. Protože pouze pokud budou všechny filmy k dispozici, může nastat spravedlnost. Kritické myšlení nelze vyčíst ze stručných skript, filmy je nutné nejprve vidět. ()

ripo

všechny recenze uživatele

„Usměvavá zem" je po „Cestě ke štěstí" dalším českým filmem, který námětově čerpá ze současného života na naší vesnici a jejího přerodu k socialistickému zítřku. Zvyšování životní úrovně všeho našeho lidu je závislé na vyšší produktivitě práce. To platí plnou měrou i pro naše zemědělství, kde je nutno přejít masově od malovýroby k velkovýrobě. Cestou ke splnění tohoto nutného úkolu jsou jednotná zemědělská družstva. Jedině tam je možno uplatnit v široké míře nové, výkonné stroje a nové poznatky a zkušenosti sovětského zemědělství. Film „Usměvavá zem" nás seznamuje nejen s potížemi, které se ještě vyskytují při zakládání JZD u nás, ale co je zvláště důležité, ukazuje nám první krásné výsledky, dosažené na této cestě. Družstvo v Darmochlebech, které nám film předvádí, již překonalo nemoce začátku, na které jsme byli zvyklí ještě v nedávných dobách. Pracovníci jsou zde již odměňováni podle své skutečné práce a jsme svědky praktického využití sovětských zkušeností. Ať již je to ustájení dobytka, vzorný vepřinec či drůbeží farma, je každému diváku jasný převratný rozdíl mezi starým způsobem hospodaření a hospodařením ve družstvu, které vedou uvědomělí a cílevědomí lidé. Darmochlebští zemědělci přesvědčili nejen své rousovské sousedy, ale budou přesvědčovat i ostatní naše zemědělce. Zásluhu na tom má zejména umělecké zpracování filmu, kterému se scénáristicky i režijně podařilo zachytit nejen nový způsob hospodaření, ale i nový život a nové lidi naší vesnice. Dobrým vykreslením jednotlivých postav filmu a jejich pravdivostí film ještě získává na přesvědčivosti a můžeme jej právem zařadit mezi dobré filmy naší umělecké tvorby, směřující k výchově nového člověka a uskutečnění socialismu v naší vlasti. Filmový přehled 22/1952 ()

Big Bear odpad!

všechny recenze uživatele

Usměvavá zem je ryze zemědělský film z hutných padesátých let. Tady se nehoní západní špioni, agenti či rozvraceči republiky. Tady jde o pole, role a meze. V Darmochlebech mají JZD a traktorovou stanici, v Rousově si sedláci hospodaří na svém sami. Film polopaticky i těm nejnatvrdlejším sedlákům a vlastníkům nějakého toho jitra půdy vysvětluje výhody družstevního a dokonce to přepočítává na Kčs ať už jde o výnosy z vajec, mléka či vyprodukovaného masa. Pod tíhou dřiny i díky návštěvě sousedních Drmochleb pak sedláci také zakladájí družstvo aby se i jim žilo lépe. Záporný element zde zastupuje velkostatkář a nájemce hostince Sahula, který se pokusí infikovat vepřín obrnou... Někoho možná okouzlily ty záběry na širé lány zlatavého obilí, průhledy do luk a obdělaných polí, malebné vesničky ve stylu selského baroka i plejáda tehdy známých herců (Deyml ml., Korbelář, Mixa atd..). Zatímco ve filmu byla kolektivizace nepovinná a jeden z odpadlíků dokonce svobodně hodlal z JZD vystoupit, skutečnost byla jiná. Já viděl naopak ty stovky zmařených osudů často obyčejných lidí, kteří zkrátka jen měli po staletí ta svá políčka po předcích a nehodlali se jich vzdát. Viděl jsem všechny ty okradené, zavřené, mučené, rozvrácené rodiny, děti bez otců, přestěhované kamsi do pohraničí, vyloučené... A ani s tím hospodařením v JZD to nebylo vždy tak skvostné jak ukazuje film. Často se stal předsedou naprostý nýmand, které fungující statek dostal do dluhů. Družstevníci ztratili vztah k dobytku (který byl jiný, když byl jejich) . Padesátá léta, to je přesně ta doba, kdy vznikaly sklady krmiv a vepříny v historických památkách nevyčíslitelných hodnot, kdy začala devastace národa nejen kulturní, ale hlavně mravní. Na film jsem se díval čistě ze studijních důvodů a dávám - ODPAD: ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Je to skutečně The Smiling Country. Upřímné a budovatelské úsměvy Darmochlebáků v kontrastu s falešnými úšklebky vypočítavých, mamonářských sedláků z Rousova, které ovšem čeká nádherné prozření. Protože silně charakterní straníci, kteří dokáží ocenit i práci nestraníka, umí a chtějí pomoct i těm zaslepeným Rousovákům, kteří se stávají dokonce obětí nelítostného a záškodnického hospodského, kteréžto role se Josef Beyvl zhostil opět skvěle. A nejen on. Stanislav Neumann, jako stařík na vejminku komentující postupné prozření Rousováků, zajišťuje výborný humor. Prozření je zde skutečně hodně, nevyhýbá se ani jedné vesnické drbně, od které by se mohl lecos přiučit, např. pan Troška, který tyto postavy velmi rád do svých "filmů" nasazuje. Ovšem, obávám se, že na to už je pozdě. Černobílý, herecký koncert narušuje pouze rudý ruch. Gottwald a Stalin ve dřevě a za sklem, nemůže chybět v žádném záběru z kanceláře předsedy družstva. Nelidské zločiny těchto dvou ozdob tito družstevníci skutečně neřešili, nevěděli. Za to věděli, jak pracovat všichni a pro všechny. Lidský a humánní socialismus visel ve vzduchu, ovšem léta padesátá si nechala tento budovatelský balónek ulétnout. Film z doby, kdy se člověk ještě mohl rozhodnout, po té už si pro ten dobytek, či koně budovatelé prostě přišli bez vyptávání. Poctivá a smysluplná práce zastíněná zločinností 50.let se dnes prostě nemůže ignorovat. Pro československého diváka krásná, i když dobou narušená podívaná. ()

Marthos

všechny recenze uživatele

"Za »starých zlatých časů« v kapitalistické filmové džungli se předními herci obsazovaly jenom velké titulní role a v malých úložkách také hráli začátečníci nebo členové komparsu, kteří museli dělat filmovým starům jen stafáž a pohyblivé pozadí a pobírali za to několik korun. Teprve sovětský film, který vyzdvihl kinematografii z bahna pouťové atrakce mezi nejdůležitější umění, ukázal celému světu, že přesvědčivost a realita filmového díla pramení i ze správného hereckého pojetí a hereckých výkonů. A prakticky dokázal, že právě ty drobné postavičky a figurky, které se ve filmu jen mihnou a někdy dokonce ani nepromluví, dělají film skutečným filmem, zobrazují opravdový život. Proto v sovětském filmu je docela běžným zjevem, že v těch nejmenších úložkách vidíme takové mistry sovětského dramatického umění, jako je třeba N. Čerkasov. Také náš znárodněný film pochopil důležitost dobrého obsazení každé, třeba sebemenší role skutečným hercem, který zná dobře celý film, který chápe svou roli, studuje prostředí, do které je vsazena a tak dociluje i v malé úloze velkých výsledků." Kino 7, str. 285 ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Propaganda za zjednocovanie družstiev. Aby to chápali aj spiatočníci, tvorcovia im predostreli príbeh dvoch dedín, kde tí "zlí" dedinčania pôjdu nasledovať tých "dobrých", lebo pochopia... ()

ledzepfan 

všechny recenze uživatele

No- toš, kdo by nevstoupil do toho parádního družstva když jim to tak krásně funguje, lidi jsou tam krásní, usměvaví a srdeční (teda až na tu bábu jedovatou). Ve vedlejší vesnici, tam jsou trošku zabrždění, pořád se ještě cukají a taky se tam díky tomu pořád ještě dřou úmornou prací za pár drobných.. To ty podvratné živly, chamtivé a hrabivé povahy brojí proti JZD, ale jednoho dne všichni dobří lidé pochopí, že družstvo je bez chybičky a výhodné pro každého kdo se přidá...Huráá .... No úžasná pakárna tahle jézdácká agitka. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Sorelácké shéma ve své nejkrystaličtější podobě - film, na němž si jde udělat nejlepší představu o tom, co znamenal a k čemu sloužil československý film první poloviny padesátých let. Motivy emblematické pro tuto dobu jsou neuvěřitelným způsobem nacpané do jedné zápletky, která jen zázrakem drží pohromadě a má nějaký vývoj. I když ten je samozřejmě postavený na malicherných pseudoproblémech a dynamice plynoucí z výživného kontrastu mezi vesnicí, v níž byla kolektivizace úspěšně dotažena k dokonalosti a vedlejší obcí, kde dosud nebyla rozorána jediná ves a veškeré dění řídí hospodský parazit. A když dojde ke skutečnému konfliktu, dokonale jej zadusí jeho převod do jediné dialogové scény. Pokud jste shcopni přijmout Usměvavou zem jako možnost výborné analýzy fungování dobového schematismu, rozhodně jde o podnětnou a rozhodně ne nezajímavou podívanou. Navíc jde o jedinou skutečnou utopii (považme: kantýna kde se asi bude vařit jako v Grandhotelu Moskva, astronomické platy družstevníků překonávající příjmy samotného předsedy či vhodnost ponechat název Darmochleby - protože nyní už bude zadarmo i chleba!), zvláště vezeme-li v potaz, jak neúspěšná byla dobová venkovská kampaň, což mělo za následek přistoupení k daleko tvrdším metodám. Podíváme-li se na film z objektivnějšího hlediska dobové kinematografie, rozhodně se najdou díla daleko diletantnější a nesnesitelnější. Gajer na tom není řemeslně nejhůře, zápletka je i přes svoji zahlcenost svižná a přehledná, filmu pomáhá i mírná komická nadsázka a oživující typy postav (drbna Zdeňky Baldové jako jediný zástupce "včerejšího" v Darmochlebech). Do odpadových hlubin patří diametrálně odlišné filmové "zážitky", kterých v dané době vznikla přehršel, jakkoli jejich ideový základ a zločin na pravdě byl stejně zavrženíhodný. ()

sator

všechny recenze uživatele

Z bezpečnostních důvodů bylo při natáčení filmu použito nestandardní řešení. Vzorný kravín a vepřín byly postaveny přímo v ateliéru a byly přivezeny stovky kusů dobytka. Dojnice si brzy zvykly a po dvoudenním poklesu dojivosti se průměr zdvihl na normální hranici 30 a více litrů mléka, které bylo ihned zpracováno v nainstalované mlékárně. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Asi nejzábavnější snímek z kategorie budovatelských filmů, s těmi nejhodnějšími komunisty, na rok 1952 celkem rarita. I když je pravdou, že si soudruzi tak trochu znečistili svoje vlastní hnízdo, my hnidopichové se tážeme, proč sjednocovali vesnici násilím, když to podle tohoto filmu šlo i způsobem jemným a hlavně dobrovolným? Zvlášť předseda darmochlebského JZD, kovaný soudruh Korbelář, snad musel být v mládí členem Rychlých šípů nebo alespoň vroucím křesťanem, jinak si jeho dobrotu a shovívavost i vůči třídnímu nepříteli vysvětlit nedokážu. Pěknou postavou byl původně účetní Benda, kterého ale přestalo bavit "hrát si s číslíčkama", a tak zůstal v automobilce tahat gumy. Nebo ten Neumannův dědek, který byl v mládí jen "boží hovado", pořád se dřel, ale teď ve stáří prozřel a nabádá mladé, ať do toho JZD vstoupí, neb práce je tam pohodičkou a ta jézeďácká kantýna, hmmmm, no jak tam se vaří... kam se na jídla z ní hrabe podomácku udělaná husa. Pepíček Beyvl opustil projednou své role užvaněných neškodných dědečků a transformoval se ve zlého kulaka, pronášejícího neuvěřitelné věty typu "mě udělá každý,protože já taky každému udělám". No...no...no... no radši nic. No a film sem tam novátorsky přeskakuje ze socialistického (ne)realismu do surrealismu až dadaismu, o čemž svědčí věta prokazující, že marxleninští matematici nebyli žádná ořezávátka, donutili konečně svoji abstraktní vědu produkovat i něco hmatatelného, reálného: "osmička nežere, myslím že se oprasí!". Anebo věta komentující neuvěřitelné úspěchy socialistického zahradnictví, totiž že "Jahoda dává 12 litrů mléka denně!". ()

PatoP 

všechny recenze uživatele

Nádherná budovateľsko-poľnohospodárska agitka z krásneho prostredia južných Čiech. Z Václava Gajera si mohli v tej dobe brať príklad aj iní režiséri, pretože takto má správna agitka vyzerať. Scenár napísali Josef Neuberg a František Vlček, ktorí to naozaj vedeli a pri písaní scenárov o revízorovi Gustávovi Andělovi, povýšili tento žáner na umenie. Vlastne títo dvaja páni majú na svedomí to, že mám agitky rád. ()

klúčik 

všechny recenze uživatele

Film je krásna agitka o vzniku družstiev na dedine.  Zlý kulak J.Beyvl všetkých utláča  a intriguje.  No ľudia uvidia , ako sa majú v susednej dedine a založia si družstvo.  Najlepšia postavička je Z.Baldová , ktorá vie všetko o všetkých ...  Film hodnotím 40%... ()

GIK 

všechny recenze uživatele

Hard core komunistický film. Názorné školení, proč vstoupit do JZD. Jedna vesnice je díky JZD extrémně rozvinutá: místní rozhlas, načančaný kravín a prasečák, luxusní autokar postavený z žebřiňáku pro dětičky, aby nemusely do školy chodit pěšky. Do druhé vesnice bez JZD zabloudil patrně ze středověku obecní bubeník. Hodní komunisté láskyplně lákají vesničany ke vstupu do družstva. „Proč by si netykali. Jsou oba soudruzi.“ „To jejich tykání není čistě soudružský. To já poznám.“ Klení jako prase. Baldová: m.D.! (od ženský jsem to slyšel prvně). Družstevník taky. A další taky. Komunisti ukazují svou pravou tvář. Stalinové a Gottwaldi jsou tam častěji než většina herců. Není na ně zapomenuto ani při dětské besídce. Z některých vět jde hlava kolem: „Ukázali jsme se jako dobrý družstevníci, ale špatní straníci.“ Soudružka Malininová ze Sovětského svazu učí, jak se správně dojí mléko. Strašná hesla: My jsme mládež nová, mládež Gottwaldova. UČÍME SE ZE ZKUŠENOSTÍ SOVĚTSKÝCH KOLCHOZNÍKŮ Nadutí komunisti nakonec ještě odmítají největšího sedláka, kterej se jen ptá, jaký jsou podmínky vstupu do družstva. A máme tu další humornou travičskou akci, tentokráte ne od imperialistů, ale od sedláka, naštěstí jen pro prasata. Pěkný výkon Beyvla v roli za každé situace usměvavého hostinského/sedláka. Hanebná úloha Neumana, který se hostinskému a jeho ženě několikrát posmívá, že nemají děti a navrch hnusně vyhrožuje. Mixa jako nejhorší milovník českého filmu. ()

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Klasická agitka bez vyšších ambicí. Na nedělní dopoledne jako vzpomínka na dětství na vesnici to jde. Sem tam zazní i vtípeček od pana Neumanna, jako takové osvěžení. Jinak je to jen a jen kecání. ()

raininface 

všechny recenze uživatele

Ze začátku úsměvné svojí prvoplánovitostí, ale postupně převládl pocit trapnosti. Zajímavý byl snad jen Rudolf Deyl v roli obecního blba - zachránce prasat. ()

Reklama

Reklama