Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vladimír Olmer je posluchačem lékařské fakulty. Jeho otec, věhlasný pražský chirurg, je na něho patřičně pyšný. Jednoho dne se Vladimír náhodně setká s bývalým spolužákem Emilem Prokešem. Ten ho zavede mezi své lehkomyslné přátele, kteří se starají jen o to, jak si bezpracně opatřit peníze k zahálčivému životu. Důvěřivý Vladimír si nové kamarády oblíbí, zvláště když o něho projeví zájem krásná Helena. Brzy jsou pro Vladimíra večírky s alkoholem důležitější než studium. Marně ho varuje Mirek, jediný skutečný přítel. Lehkovážný život skončí osudným večírkem, na němž je postřelen Emil. Případ se nepodaří ututlat, vloží se do něho bezpečnostní orgány a Vladimír je na rok vyloučen z fakulty. Otec zklamání nepřežije. Po jeho smrti připraví Emil Vladimíra o byt a celou pozůstalost po otci. Podvodně ho zatáhne do krádeže automobilu, která je však odhalena a všichni pachatelé stanou před soudem. Jsou odsouzeni na řadu let, jen Vladimír vyvázne s podmínkou. Dozrál a vrací se do života s cílem dostudovat a stát se řádným člověkem. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (7)

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Dobová naivní moralistická hříčka. 1) Žádné soudruhování, žádné budovatelské nápisy na ulicích, i když na zdi visí Antonín Zápotocký. Nicméně tep doby je cítit. Menší podvody a krádež auta jsou melodramaticky podávány jako ohromující trestné činy. 2) Studentské prostředí generuje řadu pěkných kluků. Je tu 24letý Eduard Cupák (student Olmer), 23letý Jiří Brož (podvodník Emil), 25letý Stanislav Fišer (Tomáš), 24letý Miroslav Zounar (přítel Mirek). ()

bohemia_regent 

všechny recenze uživatele

Sotva průměrný scénář s velmi nevěrohodnou závěrečnou akční scénou povyšuje vizuální stránka díla. Práce architekta a především kameramana Jana Kališe (brilantní práce se světlem a kompozicí obrazu, často s využitím nevšedních, nikoli však samoúčelných rakursů) vytvářejí atmosféru, jakou si příběh snad ani nezaslouží. Ale díky za ni, fajnšmekři si přijdou na své. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Při pohledu na filmografii Václava Gajera je filmovému archeologovi poněkud smutno. Debutoval až po roce 1945, první polovinu 50. let prožil s takovými hity jako Usměvavá zem a Přicházejí z tmy. Takže při pohledu na Vinu Vladimíra Olmera se už lze naštěstí pomalu těšit na Sny na neděli. Hlavní role jsou ponechané mladým - a tentokrát nikoli v JZD, ale ve městě, na fakultě a v nočním baru, a jsou zahrané skvěle. Cupák mladistvě tápe, Vránová je mondénní až hanba, Fišer je zbrklý, mladičká Brejchová je ještě nevyklubané kuřátečko a klasici jako Smolík a Pivec nám připomínají, že ještě zdaleka není čas na střídaní generací. Příběh velmi připomíná Makovcův Snadný život, který přišel do kin o rok později. Ačkoli ještě velmi sešněrovaná, i tak je Vina Vladimíra Olmera zajímavým a cenným exkurzem do psychologie dnešních lidí a jejich postojů. Dnes už sice neutíkáme do Austrálie, nezneužíváme spolužáky skrze různé spolky, svazy a schůze, ale ty dámy a dívky z barů jsou neměnné, stejně jako propast mezi rodiči a dětmi, stejně jako mezi studenty a ideály jejich profesorů. ()

argenson 

všechny recenze uživatele

Schematické, studené, patetické. Ale kvůli mladému Cupákovi nebo jeho otci Františku Smolíkovi to za jedno podívání určitě stojí. ()

Zajímavosti (1)

  • Jana Brejchová, vtedy ešte len 16 ročná dievčina zamestnaná ako pisárka, si vo filme zahrala bez vedomia rodičov. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama