Hra peněz

I u nás měly tupé lopaty onehdy úžasnou možnost skvěle investovat. Ten dobrák se jmenoval Viky, od pohledu altruista a filantrop, a tak za ním zůstaly tisíce spokojených dicků. A že Viky dělal, co mohl, aby se ti intelektuální investoři, co mu nasypali kupónky, měli dobře! Kupoval jim imrvére tryskáče, stovky luxusních nemovitostí ve světových metropolích, drahé sportovní brka a dokonce i několik velkých továren. Jenže on takový dik, to je povahově pěkný zmrd, a tak ten blahoslavený investiční klubík začal nakonec Vikiho špinit a pomlouvat, že místo aby se o ně staral, tak zevluje a někde radši potají kope podzemní chodby. Což byla samozřejmě jen mrzká pomluva, protože ten skvělý člověk nikdy nedržel lopatu v ruce. Nakonec došlo až k tomu, že na něj šťastní majitelé desetinásobku poštvali orgán. Jenže on by takový orgán naštěstí nenašel ani vlastní koule, a proto stihl Viky sbalit před tou hroznou nespravedlností kramle. Ale jak už to na tom světě chodí, neskončil ten úžasný chlapík věru dobře! Ubožákovi zbyly jen oči pro pláč, jak teď musí z obýváku čumět na nějaké zkurvené moře na zaplivaném ostrově daleko, předaleko od své milované vlasti, živořit na rybích jikrách v nuzné chýši 43+4 s pouze pětikilometrovou ranvejí, po které se musí dennodenně plahočit nějakou plečkou od Martinova Ástna ke svému Lírdžetu, kde si člověk s alergií na telecí kůži a mahagon ani pořádně nepohoví. A o takové nepřející dičí svini je i tento film. Tu ale v tomto případě jistota desetinásobku rozparádila natolik, že naběhla na Žužu Žorže a skoro celou stopáž mu mává pistolí před držkou. Uot els? Inu, skoro nic. Je to ale překvapivě po Pissmejkrovi asi nejzábavnější nespreso, co Jirka dosud uvařil, skvěle zahrané a ta vyrachtaná feministická lesba s fretčím xichtem to režijně a dramaturgicky i vcelku vkusně vysufražetkovala. Jen je trochu škoda, že po výborné první polovině nedotáhli poměrně zdařilé memento toho, že každý, kdo někdy vyslovil slovo burza, opce nebo derivát, by měl pro blaho budoucích generací dávno viset vykuchaný na kandelábru, až do stejně stylového konečníku a závěrem se to zvrhlo v hloupý, patetický, žlutohnědý holyúdský maglajz. (15.06.2016)

Ze začátku mě film spíš nebavil,už to,jak bez emocí bylo to rádoby přepadení natočený,bylo dost na pohlavek.Navíc píčus ,co věřil na kecy baviče,a pak ho chtěl pod pistolí hnát k zodpovědnosti?Pak se ale film docela rozjel,a mě to začalo hodně bavit.Podle mě zručně natočený drama,na stoprocentně aktuální téma týhle zkurvený doby,a bejt tam vygradovanej konec,míň reálnej,šel bych na plnou palbu.Sedlo mi to až nevídaně.80%. (15.01.2017)

Těžko říct jaké ambice tvůrci měli, ale vcelku se ctí se jim podařilo neudělat film podle stokrát ohraného schématu a navíc si rýpnout do systému. A to vše bez hromady sentimentu a moralizování. Pointou je nám připomenout, že ne vše co je legální je správné, že dokud se zlé věci nedějí nám, tak jsme neteční... . Nic objevného to není. Nešlo o nijak zvlášť ostrý políček, který by nás přiměl se zamyslet, nebo snad i něco dělat jinak...ale nebylo to hloupé a minimálně ke smutnému pokývání hlavou středně cynického diváka, mohlo dojít. Přesto mám pár výhrad, díky kterým je snadné na těch několik málo nadprůměrných okamžiků zapomenout. V první řadě je to chování policie. Takový postup bych chápal snad jen kdyby šlo o únos hrnce medu z Kvikálkova. Děs běs neprofesionální. Co mi vadilo ale víc, byla ta snaha, vyhýbat se klišoidním scénám tak, že se natočil opak toho, co by divák čekal. Chytré by bylo se podobným volbám vyhnout, jít jinudy, diváka překvapit třeba absencí podobně provařených scén. Také si nemyslím, že byla dobrá volba obsazovat Julii. Mám ji rád, ale po Dannyho parťácích je její vztah s Georgem v jiném filmu, trochu nevěrohodný. Ale i tak...je hezké ty dva vidět. Min. půl hvězdy je jen a jen za jejich přítomnost a to včetně standardně dobrého českého dabingu. Není to tuctový film, přesto není ve výsledku víc, než jen lehounce naprůměrný. (09.02.2017)

Stokrát raději Margin Call nebo The Big Short než tenhle nemocný film. Poprvé jsem si všiml, že mě irituje scénografie, barvy toho studia a grafika, vůbec celé to studio, rozčiluje Clooney vyloženě pseudoherectvím s divnými tanečky, rozčiluje mě hlavní postava tím uštvaným výrazem, ze které vyleze, že je bez plánu a je tam z blbosti a jestli toto měl být film, který poukáže na nějaké vadnosti finančního systému, tak to jsou napínavější články na Wikipedii na tohle téma než povrchnost celé zápletky. Hele, vyplakal jsem se dost. Naštěstí to bylo naprosto adekvátní mentálnímu rozložení v dané chvíli, takže nezanechalo snad žádné následky...:-) (06.11.2016)

Hodně solidní žánrovka, která je přímočará a na nic moc si nehraje. Je pravda, že příběh je předvídatelný (ačkoli je tu jeden nečekaný minizvrat) a v úvodu dost naivní a za vlasy přitažený, jenže atmosféra je více než slušná, a i když tomu asi chybí tvůrčí odvaha a invence, pořád to dost dobře funguje. Foster možná chybí cit pro tempo, protože některé scény se dost táhnou a stopáž, i když není nijak extra dlouhá, by asi potřebovala o takových deset minut prokrátit, dokáže to ale vybalancovat částečně napětím, budováním vztahů mezi postavami a sociálním přesahem, který ale může být pro mnohé na hraně. Jistou ruku projevila při obsazení, jemuž dominuje charismatický Clooney, který si polohu arogantního a namyšleného moderátora užívá, ke konci ale bez problémů sklouzne do civilní polohy a po záměrném přehrávání není ani stopy. Julia Roberts tu naštěstí není tolik, aby něco výrazně pokazila svým širokým úsměvem a odvádí svůj standard, i Jack O'Connell se drží hodně dobře. Nelze popřít, že thrillerů na podobné téma tu bylo mnoho a většina je i lepších, tenhle se ale řadí k příjemným jednohubkám, které by neměly urazit a ukrátí jakoukoli roční a denní dobu. Je ale škoda, že s tímhle obsazením nevytěžila Foster o něco víc.... 70% (21.11.2016)