Cukr, med a feferonka

Neskutečná bláznivina, která má tisícero hlášek, ale občas by si zasloužila jasně přes pazoury. Ale tak to ty starší komedie občas potřebují. Některé scény jsou šílený, některé zase na plnou hubu sosaj z lidí život jak mucholapka z mouchy. Taky tady ale uvidíte, což teda není příliš časté, jak se k sobě nelípí cukr, med a feferonka. A že to zrovna jednoduchá volba není... (02.06.2010)

Blaznivá a šíleně ukecaná taliánská povídková taškařice, od mistra Martina, který je s dřívějška podepsán po takovými mistrnými giallo kousky jako "Strange Vice of Mrs. Wardh", "Torso" nebo spaghetti westernem "Mannaja". Tento film jsem neměl možnost nikdy předtím vidět, ale jak jsem zjistil že v něm hraje božská Edwige (jedna z dvorních režisérových hereček, už od jeho prvního filmu), musel jsem to vidět, trochu nám zestárla, ale na jejím hereckém espritiu to nebylo vůbec znát, navíc si zde střihla opět jednu lehce erotickou scénu, což u ní bylo dá se říct pravidlem. Skvělý starý dabing, jedno velké plus a spousta bláznivých scén, různých zmatků a neuvěřitelného kecání, ach ty italové, ti by vám za pět minut vykecali díru do hlavy. Povídky jsou různých stylů a kvalit, občas místy trochu nudí (trochu druhá), ale ne zas až tolik, na "Nové strašidla", jako celek, tohle ale zdaleka nemělo. 1. povídka 3*, 2. povídka 2* a 3. povídka Taxikář opět za 3*.. (25.05.2010)

Nikdy jsem nechtěl být soudcem, ale kdybych měl možnost soudit tyto tři případy, tak bych se asi obětoval. Mám totiž rád srandu, takže bych pobaveně sledoval, kterak se sexuchtivý Valerio Milanese stal zločincem pouze díky přepracovanosti komisaře Genovese ("Turecký teroristi a arménský nacionalisti po sobě střílejí. Co máme dělat? - Střílejte na obě strany!"), kterak hladový Giuseppe Mazzarella uspokojil své potřeby jako služebná ("Chodil jsem po bytě a vyhledával chuťové vzpomínky.") a kterak úslužného taxikáře Plinia Carlozziho dovedl mafiánský únos až před oltář ("Vidíte tu silnici s hustým provozem? - Ano. - Tak ji přejděte tam, pak zpátky a doufám, že vás něco porazí."). Pokud si to dobře pamatuju, tak za minulého režimu mne cukr, med i feferonka bavili o dost víc, ale i tak to nebyla špatná vzpomínka. (12.10.2016)

Klasická italská bláznivina se všema kladama a záporama, který k těmhle komediím patřej. Když člověk vypne mozek, tak se u toho dá celkem pobavit. Na druhou stranu film mi tou svou teatrálností a téměř neustálou uječeností občas trochu lez na nervy. Jinak nejvíc se mi líbila první povídka. Druhá povídka se rozjíždí dobře, ale postupně začne trochu nudit. A poslední povídka je právě taková nejvíc ukřičená a líbila se mi nejmíň. Celkově 3 lepší hvězdy. (11.05.2015)

Pippo Franco, jako služebná... dobrá zábava do letňáku... (25.10.2004)

První povídka s nikterak originálním, ale vůbec ne špatným námětem se slibně rozjíždí, ale postupem času se z ní stává otravně ukřičená šílenost. 40%. Druhá povídka je originální a opravdu vtipná a navzdory hodně ožehavému tématu nejnormálnější část triptychu. 80%. Třetí povídka je sice dost rozvleklá, ale navzdory značné ujetosti docela příjemná. 50%. "Cukr, med a feferonka" je nejvzorovější ukázkou italské komedie, jakou znám. Střelená blbost, která si na nic nehraje a působí docela příjemně. Za doporučení stojí, ale jen kvůli skvělé prostřední povídce. 55%. (03.04.2011)

Světový Pozzetto(Pačeto).... naši otcové se při něm bavili, my, synové, neméně tak.! (29.08.2008)

Tři bláznivé příběhy, které přesto moc smíchu nepřinesly a kde se moc mluví, jak už to je u italských komedií zvykem. No, ještě že se to natočilo, jinak by snad Troška ani nenatočil Slunce, seno. :D (12.03.2014)

První povídka je mírný nadprůměr, zajímavý nápad, nudné provedení. Druhá má grády, rozhodně je nejvtipnější jak samotným nápadem, tak realizací. Chudák řezník, když neustále přemýšlel, kdo je pachatelem. A třetí povídka je zřejmě nejslabší námětem, ale Pozzetto jí dodává patřičný esprit. (17.02.2014)

Hit osmdesátých let, 3 krátké povídky jsou vynikající ukázkou klasické italské komedie. (21.09.2004)

Film splňuje hned několik předpokladů pro to, být úspěšným. Skládá se z kratších povídek, není tudíž dlouhý a nezačne nudit. Jednotlivé části, jakkoliv nejsou stejně zábavné, nejsou ani okatě nevyvážené. Je to komedie, které nechybí větší špetka lehké erotiky v podání vesměs pěkných žen. A subjektivně- asi nejlepší je hladová služka :-) (22.01.2010)

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 2 = 31.12.1985 --- réžia českého znenia (ÚPF) = K. M. WALLÓ (6.2.2009) (06.02.2009)

"Víte, říká se, že jednoho dne štěstí zaklepe u vašich dveří.. Ale já žádné dveře neměl !! Byl jsem největší smolař na světě.." ;) (28.05.2015)

Opět vzpomínka na naše mládí. (26.05.2010)

Živočíšna talianska komédia pozostávajúca z troch epizód, ktorá má priamy ťah na bránicu diváka. Dokáže rozosmiať aj zamraziť, pretože obsahuje prvky grotesky. Režisér Martino do nej obsadil populárnych talianskych komikov svojich čias a scenáristi Castellano a Pipolo im napísali úlohy takpovediac na telo. Pippo Franco, ktorý sa snaží zarobiť si zamaskovaný za ženu, miestami naháňa hrôzu, pretože vyzerá horšie než originál. Neukojená žena kyprých tvarov, starnúci chlípnik a sympatický outsider - to je iba zopár ďalších malebných figúrok z tejto smutnosmiešnej komédie. Jednotlivé príbehy sú pomerne krátke a dynamické. Charakterizuje ich uvravenosť, šialená gestikulácia a nahota. Pre toho, komu nie je nič talianske alebo pudové, živelné, či erotické cudzie, a takisto ho neurážajú vulgárne hlášky a výrazy, bude Zucchero, miele e peperoncino výborným relaxom na voľný čas, pri ktorom môže úplne zresetovať svoju myseľ. Pre milovníkov talianskej komédie 70. a 80. rokov minulého storočia je tento poviedkový film taký malý kult. (31.07.2010)

Bláznivá ale dobře propracovaná (včetně hudby) solidní a zábavná komedie se skvělými herci a jejich výkony. (24.03.2017)

I po letech tahle skvělá povídková komedie výborně pobavila, zavzpomínal jsem na časy strávené na „letňáku" (26.05.2010)

Další italský povídkový film, který pobaví. Stručnost a výstižnost každého příběhu je tu doplněna italským temperamentem. Povídky začínají vždy jako soudní přelíčení s následnými vyprávěními příběhů, které dostaly všechny tři hrdiny až k soudu. Novinářka, která potřebovala pro udržení si místa trhák, zvolila metodu únosu obviněného zločince, který má ovšem ke skutečnému zločinci hodně daleko. Ten je obviněn kvůli cholerickému veliteli policie. Druhá povídka kde se Franco z důvodu nedostatku práce stane služkou sexuálně opomíjené paní domácí má jasný průběh i konec. Ve třetí povídce mě dostal Pozzetto se svým taxikem a tou ohromnou láskou k němu. Ze spárů jedné rodiny dostane nádhernou dívku, která se stane jeho ženou, ale on prožije tu největší rozkoš se svým svatebním darem. (18.03.2011)

Talianska blazniva komedia a la Sergio Martino. No, ale na mna teda nefunguje. Jednak preto, ze ked sa povie talianska blazniva komedia, tak sa mi vybavia Pari E Dispari, Dva Vytecnici a Jdi Na to /vsetko filmy Spencera a Hilla/ a jednak preto, ze Sergia Martina povazujem len za zrucneho rutinera a nijak slavneho rezisera. X amotnemu filmu : prva poviedka divaka dokonale unudi, druha je nadpriemerna a divak sa konecne zacne dobre bavit, tretia je hrozne podpriemerna. Takze celkovo 58 % (06.01.2015)

Božínku, co jsem už jako kluk u tohohle filmu nasmál. Nejlepší je závěr o příběhu s autem a pak ten chlápek, co se převlékl za ženskou, aby získal práci...to nemělo chybu...jak se chtěl otrávit plynem a sníst svou poslendí botu :-D (12.04.2013)