Režie:
Jiří KrejčíkKamera:
Saša Rašilov ml.Hudba:
Jiří ŠustHrají:
Sylvie Nitrová, Jiří Lábus, Jiřina Bohdalová, Míla Myslíková, Josef Karlík, Jan Vlasák, Růžena Merunková, Václav Kotva, Pavel Vondruška, Stanislava Bartošová, Inka Čekanová, Ivan Gübel (více)Obsahy(1)
Jindřich Sládeček (J. Lábus) je mladý aranžér, muž dobrého srdce, který s chutí pomáhá svým bližním řešit manželské problémy. A jedna taková bližní je zrovna poblíž – jeho kolegyně Jája (S. Nitrová), kterou manžel v poslední době zanedbává. Muž (J. Vlasák) stále jen vymýšlí zlepšováky, pracuje i doma a na manželský život nemá čas. Nešťastná Jája neví, co si o tom myslet, a tak se svěří Sládečkovi. To ale neměla dělat… (Česká televize)
(více)Recenze (23)
Příliš natažené, takové komedie postavené na jednom nápadu by měly trvat maximálně třicet minut. Miloň Čepelka, Jiří Šebánek ani Jiří Krejčík si tenhle film za rámeček jistě nedali. Jakžtakž spokojeni mohli být snad jedině Jiří Lábus a Jiřina Bohdalová, kteří dělali co mohli. ()
Nemysli si, já tě bedlivě sleduju! Vyčpělá blbinka, která odpovídá dobové poptávce po nekomplikovaném, tudíž laciném humoru. Škoda, že se v tom angažovali pánové Čepelka, Šebánek a Krejčík. ()
Já jsem si myslela, že Lábusovi říkají Sláveček a on to byl opravdu Sládeček. Ten manžel, kterého hrál Vlasák, byl ale flegmatik a přitom měl mladou a pěknou ženu. Byla jsem zvědavá jaká bude pointa a jak se to celé rozšmodrchá. Tenhle příběh stojí na hereckých výkonech Lábuse, Bohdalky a Karlíka. Ti tři to pěkně rozsvítili. Síťované bílé nátělníky byly hodně populární. Škoda začátku. ()
Začátek filmu byl docela utahaný, až jsem si říkal, že to bude další normalizační plk, přestože natočen tak kvalitním režisérem. Sledoval jsem více než (ne)děj příšerné oblečení té doby a kulisy s rekvizitami a vzpomínal, co si pamatuji z dětství - no, drátěného Rumcajse měl na zdi fakt asi každý. Ale po přesunutí děje do bytu manželů v krizi rozehrál scénárista vynikající situační komedii, která hýřila skvělými gagy a nápady, děj se pořádně zamotal a já jsem se bavil. Konec byl sice trošičku slabší, ale sám jsem si říkal, jakou vůbec pointu byl mohl takový film mít a na nic lepšího jsem nepřišel. Nakonec musím uznat, že máme fakt hezké holky, Sylvie Nitrová byla velice přitažlivá a já se divím Janu Vlasákovi, že...nic :-) ()
Nebýt toho příšerného přehrávání téměr všech zúčastněných včetně Jiřího Lábuse a Jiřiny Bohdalové, přičemž zdaleka nejhorší výkon v tomto ohledu podal Josef Karlík, mohlo jít o solidně koukatelnou crazy komedii, která by ovšem fungovala pouze v případě poloviční stopáže. (45%) ()
Nepomohlo ani to že napsali Čepelka-Šebánek a scénář Jiří Krejčík ()
Chvílemi se zdá, že se malá komedie pěkně rozjíždí a že nabere velmi vtipného směru. Jenže vždy, kdy se něco slušného rýsuje, se to totálně zazdí. Ale naprosto totálně. Nechápu. Jak může tak zkušené duo Čepelka - Šebánek napsat takovou (ve výsledku) pitomost? Lábus se jen pitvoří, svého Sládečka hraje neskutečně úlisně a na konci si autoři s ním neví vůbec rady. Úplný závěr je vůbec podivný, prostě dokonal nepovedenou, a jen místy vtipnou malou televizní komedii. ()
Parádní tahle socialistická taškařice opravdu nebyla. Asi nejzajímavější na ní byla možnost vidět mladinkého štíhlounkého Lábuse, ovšem v hodně mizerné roli. ()
Lapen do šlí, mašlí, almarečních šibalství. ()
Parádní číslo tady od 40té minuty předvádí Jiřina Bohdalová. ()
Televizní komedie založená pouze na jednom dobrém nápadu se stěhováním skříní, která je doplněním zbytečné a nezáživné omáčky roztažena téměř na hodinu. Ani můj oblíbenec Lábus tu bohužel nic převratného nepředvedl. ()
Podivna televizni crazy komedie s jednim vtipem...ale stejne to nejake zahadne kouzlo ma. Asi je to tak strasne, az je to vtipne. :) Slusne obsazeni tomu pomaha, stred lze udelit. Pouze pro fajnsmekry. ()
Velmi příjemná česká komedie v níž exceluje Jiří Lábus coby český Hitch.. Moc jsem se bavila a oceňuji pokus o takový sitcom, jakým se Parádní číslo v půlce filmu stává. ()
Rozvleklá hovadina, kde není jediná sympatická postava a všichni se chovají jako pošuci. Po rozpačitém dojmu ze "Stůj, nebo se netrefím" jsem Šebánkovi s Čepelkou jakožto scénáristům dal ještě jednu šanci, ale už asi naposled. Nevytrhlo to ani obsazení (Lábus tu je vyloženě odporný), a dost mě překvapilo, že pod tím není podepsán nějaký televizní průměrář, ale Krejčík. - - - V aranžérně se objevuje jedna nebo dvě dámy v brýlích, ale jsou to bohužel jen epizodky. ()
Celkem vtipná záležitost - Lábus ve skříni - nejlepší je jak se stěhovákům propadne dnem skříně při stěhování po schodech ... ()
Nápad skýtá určitý humorný potenciál, ovšem roztahané zpracovní jej spolehlivě zabíjí. ()
Tak slyším, že pan Šust zde udává stejnou hudbu, jako u Bohouše. A občas jsem zaslechl hudbu téhož autora, ze seriálu Byli jednou dva písaři. Mně tahle komedie sedla. Mám tyhle mini dílka rád a mohu je stále a stále. Chápu, že to není kulturní klenot, ale já se u toho skoro vždy bavím. ()
Parádní číslo je trochu neparádním číslem hlavně Jiřího Lábuse, který sice v té době už byl relativně známý, ale přeci jen se mi jeho výkon, včetně mastných vlasů, nelíbil. Komedie stojí na trochu podivných radách Jindřicha Sládečka, které snad ani tehdy nebyli příliš rozumné. Samotná záměna by snad k humoru stačila, neboť právě od výměny skříní mi to přišlo nejvtipnější, ale motiv se svlékáním už bylo trochu moc. Zajímavé je, že komedii napsali Miloň Čepelka a Jiří Šebánek. Cimrmanologové jejichž práci jde ocenit právě nejvíc v divadle Járy Cimrmana. Od Miloně Čepelky jsem toho už viděl víc, ale zatím se mi jeho scénáře spíše nepozdávají. Na jedné banální, leč mnohdy vtipné, zápletce se snaží postavit delší humor a nastavět více vtipných situací, což se ale podle mě moc nedaří. ()
Situační komedie? ()
Průměrný film, který může i zaujmout. Hodnocení: 55 % ()