Reklama

Reklama

Indiánské léto

  • angličtina Indian Summer (festivalový název)
všechny plakáty
TV spot

Gedeonův první "skorocelovečerní" film sice svou poetikou odkazuje na snímky české nové vlny 60. let, ale zároveň přichází s novým pohledem. Uzavřená a samotářská dospívající Klára tráví konec léta u babičky se svou sestřenicí Marií, která je jejím pravým opakem. Na místní diskotéce se Klára seznámí se dvěma chlapci, usilujícími o Marii. Vztahy mezi oběma dívkami a zároveň jejich vztahy k oběma mladíkům tvoří předivo křehkého příběhu dospívání. Klára, poučená získanými zkušenostmi, odjíždí z prázdnin vstříc dalším výhrám i prohrám, svým dalším životním osudům. V jednoduchém vyprávění o čtyřech mladých lidech na konci léta rozehrává Gedeon v konkrétních postavách příběh mnoha jejich vrstevníků z dnešní doby a dnešního světa. Zachycuje jejich pocit prázdnoty a tápavého hledání svého místa, včetně povrchnosti jejich dialogů, ale včetně podvědomé víry v lásku. První setkání s city a projevy dospělosti podává v lyricky tragikomické formě. Životní pocity hrdinů dokreslují texty písní jedné z typických předtavitelek tzv. "tancovačkového " rocku, rakovnické skupiny Brutus. V české filmové produkci jde o ojedinělý snímek, který staví na odlišných východiscích než většina ostatní české tvorby. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (141)

Morien 

všechny recenze uživatele

Ach jo, je to možný, že všichni ti skvělí úžasní dospělí s přehledem, ambicemi a názory vyrůstají z takovýchto individuí? No je. Ale asi jsem pořádně nedokázala rozšifrovat, jestli film při snaze o maximální realistické zachycení absurdních monologů života trošku klopýtá nebo jestli jde o záměrné nadsazování. Ani závěrečná katarze-nekatarze nebyla nijak silná. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Velice vydařený film o dospívání, který prostřednictvím několika málo symbolů a na prostoru pouhých šedesáti minut postihuje obrovské množství témat. Možná víc, než samotný Gedeon zamýšlel. První část filmu je založena hlavně na absurdně jednoduchých dialozích (-„že bychom se jako nějak citově sblížili“ -„se sbližuj, nikdo ti nebrání“ nebo -„sedni si“ -„nesednu“ -„sedni si“ -„nesednu si“ -„no tak si nesedej“), které mohl vymyslet jedině sám život nebo dostatečně talentovaný scénárista. Když však budete chvíli poslouchat debatu dvou teenagerů, zjistíte, že podobný způsob konverzace není nikterak výstřední, naopak docela přirozený. Pro druhou, lyričtější část, je charakteristická scéna s jablky, u níž nejde ani tolik o obsah samotný, jako o formu, tedy o úhly jednotlivých záběrů a jejich promyšlenou kompozici. Pokud bych měl z Indiánského léta vybrat jediný, nejdůležitější motiv, pak jakési odstřižení se od minulosti, kterému není vždy dobré napomáhat. Někdy je lepší počkat, až to přijde samo, ale pak rozhodně nezůstat u suchého konstatováni „už to přišlo“. Profesionální výkony dvou mladých hereček, ty nejjednodušší techniky snímání využívající a přitom nezvyklého stupně působivosti dosahující kamera, vtipná pointa a schopnost navodit prazvláštní atmosféru „léta imaginárních polibků“ i během mrazivé zimy, činí Indiánské léto nadmíru pozoruhodnou podívanou jak pro vnímavého diváka, tak pro teenagera, který se chce pouze dobře, ne však prostoduše pobavit. 80% Zajímavé komentáře: francis, rawen, kapibara ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Po Listopadu 89 ještě nějakou dobu dobíhaly projekty roztočené a naplánované za starých poměrů, ale poté se filmový průmysl v Československu dostal do celkem zákonitých potíží. Zatímco dřív financoval filmové projekty stát a problém byl s cenzurou, rychle se ukázalo, že se ve svobodných poměrech spousta filmařů nedokáže prosadit, protože chybí možnost financování. Privatizace a vstup soukromého kapitálu sice ukázaly, že se točit bude dál, ale s hodně rozpačitými výsledky. Bolestný propad kvality české kinematografie vedl fanoušky k zoufalému očekávání lepších zítřků. Saša Gedeon svým navázáním na poetiku české nové vlny těmhle očekváním vyšel vstříc, jakkoliv si zdaleka nemyslím, že je důvod se z jeho debutu posadit na zadek, chápu pochvalné reakce. Ono ve srovnání s kousky, jako je Trhala fialky dynamitem nebo Kanárská spojka, působí Indiánské léto jako zjevení. Na druhou stranu si nemyslím, že by Gedeon dokázal styl nové vlny nějak kvalitativně rozvíjet, spíš ho jen napodobuje a zlý jazyk by mohl tvrdit, že na něm fakticky parazituje. Zatímco Černý Petr na mě působil jako výpověď o určité době a určitém prostředí, navíc s přidanou hodnotou hrátek s estetikou trapnosti, tady mám jen pocit hříčky, ze které vyčnívá nanejvýš pár půvabných dialogů mezi oběma hrdinkami. Zároveň se dá Indiánské léto považovat za určitý předěl, kde se objevily nové neokoukané herecké tváře, které určovaly trend v následujících dvou dekádách. Celkový dojem: 45 %. Otázkou je, jak bych reagoval, kdybych viděl film v době premiéry, kdy jsem byl hrdinům nepoměrně blíž věkem. Návrat idiota jsem totiž nepropásl a v 90. letech na mě hodně zapůsobil. Stálo by za to si ho zopakovat, abych poznal, jak odlišný je pohled příslušníka jiné generace... ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Záměr asi nebyla nuda a já se nudil. Tyhle filmy s nicneříkajícími dialogy mi prostě nic neříkají, i když chtějí říct asi hodně :-) Oceňuju pokus o zajímavý film, nicméně aby byl zajímavější, chybí mu větší propracovanost. Zkrátka nebýt velice trefné parafráze na jeden můj oblíbený film, dopadlo by to ještě hůř ;-) ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Hodinový Gedeonův ,,skorodebut" je v rámcové kompozici uvozen naprosto stejně jako jeho celovečerní debut skutečný - Návrat idiota, totiž motiv kolejí a jedoucího vlaku. Také úplně stejně čerpá především z odkazu 60. let a jejich novovlné poetiky, tam kde ale v Idiotovi variuje především motiv hlavního hrdiny v aluzi k výjimečnému románu Dostojevského Idiota a snaží se na plátno přivést jeho moderní reinkarnaci, v Indiánském létě experimentuje spíše opět v klasickém duchu české nové vlny a její linie reprezentované Passerovým Intimním osvětlením či filmy Miloše Formana. Minimalistické výrazivo, pomalá dynamika střihu, akcent k poetice všednodennosti, vesnické či maloměstské prostředí, kde se nejenom jakoby zastavil čas, ale svět hodně posmutněl a zšedl smutkem ukrytým někde hluboko uvnitř postav. Repliky jsou v podstatě jen cyklením a variováním několika stále se dokola opakujících frází, čímž dosahuje Gedeon zajímavého efektu - jazyková klišé se stávají nosnou osou snímku. Nedějovost je pak vyjádřena v konceptu spočívajícím v oddramatizování téměř všech událostí, čímž celý příběh jen tak zvolna plyne a divák ho vnímá pouze jako jeden dlouhý výjev. Stěžejní je Formanovské zacílení na svět dospívajících (který ostře kontrastuje se světem babičky) a jeho frustraci z maloměstské nudy, zesílené právě ,,problematickým" věkem. Obě hrdinky podvědomě čekají na nějaký zvrat, zlom, deus ex machinu, která daný stav zvrátí a přinese počátek čehosi nového, co by je vytrhlo z letargie, a tak se snaží přelom urychlit a vyvolat uměle - máme tu ohlas rituálu postřižin i vynikající lyricky laděnou scénu ve vaně s jablky... Danost se ale uspíšit nedá... Vlak znovu odjíždí v podstatě tak, jak přijel... Podobné filmy: Divoké včely, Návrat idiota, Mistři, Černý Petr ()

Galerie (6)

Zajímavosti (5)

  • Tento krátký český film od S. Gedeona byl natočen na motivy novely amerického spisovatele F. S. Fitzgeralda (1896-1940) "Bereniké stříhá vlasy". (Soníto)
  • Kapela, která hraje na zábavě, na níž se hrdinové filmu vydávají, je rakovnická skupina Brutus. (rakovnik)
  • Natáčení probíhalo ve Mšeně a Skalsku na Mladoboleslavsku, filmovalo se také na staré železniční trati Skalsko-Dolní cetno. (M.B)

Reklama

Reklama