Shady Lady
Obsahy(1)
Darwin, 13. srpna 1943. Z nejdůležitějšího přístavu Severní Austrálie vzlétá bombardovací letoun B-24 s názvem Shady Lady. S posádkou deseti vojáků a jedním fotografem australského letectva se vydává na bezmála 2000 kilometrů dlouhou cestu směr Borneo. Úkol je jasný, zničit ropné rafinérie v Balikpapanu. Jde o do té doby o nejdelší bombardovací misi na světě. Jak tato významná událost druhé světové války dopadla? Vrátila se posádka Shady Lady pod vedením poručíka Douga Craiga zpátky na základnu v pořádku, když musela překonat nejen tropické bouře, ale také útoky japonských stíhaček? Nenechte si ujít napínavý dokument. (Kino Svět)
(více)Recenze (2)
Náhodou jsem se dostal k tomtuto dokumentu a s gustem jsem si jej vychutnal. Jednal se o rekonstrukci skutečné události, další plus byl, že to bylo o Liberátoru (těžký stroje já rád!) a bonusem bylo bojiště v Pacifiku, které mám radši než to nad Evropou. Filmaři někde schrastili skutečnou B24 a tak pusa slintala a oko lahodně klouzalo po všech těch tvarech a budících téhle krásné mašiny. Byla snaha vše udělat jako z té doby, takže si filmaři vyhráli i s briefingem, vybavením velící místnosti atd... Leckde bylo vidět, že je to seskládáno z všeho co bylo dostupné jakž takž ze čtyřicátých let (vtipné bylo užívání vysílačky se zhasnutými kontrolkami a stupnicemi ladění) , ale snaha se cení. Když to bylo nutné, pomohli si filmaři animacemi srovantelnými se serošem Letečtí stíhači... Ona první půlka letu byla v noci a tak vlastně nebylo toho moc ke koukání, než sledování diskutující osádky. Z náletu na rafinérie v Balikpapanu toho také nebylo nic moc vidět a až let zpět za úsvitu stál více za koukání. Boj s japonskými stihači byl ale slabota a záběry na B24 se střeleckými věžemi stále ve stejných pozicích prozrazopvali, že na na vše si filmaři dali majzla... Z Japíků toho moc divák neuvidí, ani se mi nepodařilo identifikovat stíhačky. Šlo jen o šmouhy. Takže celkem nic moc. Ale. Vysoce si cením snahy tvůrců připomenout tento slavný let, který bohudíky dopadl dobře na rozdíl např. od jiného B24 Lady be Good, který po náletu v Itálii ztratil kurz a přistál na Sahaře. Jeho osádka po několika dnech zahynula žízní stovky mil od nejližší studny či pomoci... Tady bylo vody naopak dost, ale slané a ztratit se někde nad Pacifikem většinou končilo tak, že osádka prostě zmizela a ne velení si k ní napsali MIA probably KIA... Jako druhé ale byl viděl tu skvělou možnost podívat se do útrob B24 na jednotlivá bojová stanoviště, což dnes člověk prakticky nemá šanci a bude rád, když někde uvidí B24 jen zaparkovanou na nějakém tom leteckém dni... Takže za mně je to celkem za 3 hvězdy nad astrokopuí ze kterých navigátor sextantem určí polohu ztracenému bombardéru... (více v obsahu) * * * ()
Nemal som v úmysle pozrieť si tento dokument, ale po chvíli, keď film bežal v pozadí som si ho pozrel. Trochu mi pripomenul misiu, pri ktorej bolo prvýkrát bombardované Tokio v rámci odvety za Pearl Harbour. Úspech misií prebiehajúcich na hranici alebo skôr za hranicou technických možností lietadiel bol extrémne závislý od počasia a činnosti nepriateľa. Hraný dokument je zaujímavý, primerane napínavý a čo je najdôležitejšie, nie je vymyslený, ale prežitý. ()