Režie:
Saša GedeonScénář:
Saša GedeonKamera:
Štěpán KučeraHudba:
Vladimír GodárHrají:
Pavel Liška, Tatiana Dyková, Aňa Geislerová, Jiří Langmajer, Jiří Macháček, Zdena Hadrbolcová, Jitka Smutná, Pavel Marek, Josef Oplt, Zuzana Stivínová (více)Obsahy(1)
V komorním příběhu ze současnosti, odehrávajícím se na malém městě mezi Vánocemi a Novým rokem, se mladík František po letech strávených v blázinci vrací ke svým vzdáleným příbuzným, k lidem, kteří by mu měli být blízcí. Postupně se však zaplétá do jejich složitých vztahů, ocitá se v trapných, komických i dusivých situacích, je vystaven milostným, sourozeneckým a rodičovským konfliktům. Všechno, s čím se setkává, se ho dotýká, se všemi soucítí, a tak působí trochu jako idiot. Ale právě proto, že dosud nic nepoznal a nezažil, je schopen vnímat lidské vztahy ve své čistotě a opravdovosti správně... Ve svém druhém celovečerním filmu se režisér a scenárista Saša Gedeon soustřeďuje na tragikomický labyrint citového zmatení mladých lidí. Inspiroval se titulním hrdinou knížete Myškina z románu F. M. Dostojevského "Idiot". (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (373)
Film, který dělá z Pavla Lišky jednoho z nejlepších českých herců. Jedná se o rozjezd jeho výborné kariéry. Nádherný tragikomický příběh, inspirovaný Dostojevského klasikou a převedený do současných reálií. Mě ten film prostě bavil. Ujetosti, podtržené dokonalými herci a režií... Co chtít víc. Jeden z nejlepších českých filmů. ()
Velmi příjemné komorní drama se známými českými herci a skvělým výkonem Pavla Lišky, který se dal dost očekávat, do takovejch rolí je totiž jako stvořenej.Ale ani další herci nezůstali pozadu, škoda jen že nedostal víc prostoru Jiří Macháček.Do filmu je navíc zasazena příjemná hudba a až na trochu zbytečně nejednoznačný konec nemám v podstatě co vytknout.Pro mě je to poměrně slušné překvapení a něco přes 75 % ()
Mám ráda autorské filmy. Někdy to vypadá, jakoby se režisér přetahoval se scénáristou nebo bojuje s herci. Tady ten pocit nemám. Saša Gegeon má nejen invenci a intuici, ale umí pracovat s inspirací. K prvním Indiánskému létu se dal inspirovat povídkou S. K. Fitzgeralda, velkého autora Ameriky, k Návratu idiota ho inspiroval velikán ruské literatury. Ale ona pomyslná "velikost" autorů předlohy ještě nemusí nutně znamenat veliký výsledek. Ale právě ten originální výsledek se Sašovi povedl. Vypráví svůj příběh civilně s ironickou nadsázkou, s lehkostí dokáže vystavět absurdní situace, ve kterých velice stručeně a výstižně vystihne hlavní postavy. I když jsou některé situace naprosto absurdní, zůstávají přesto uvěřitelné. Jeho dialogy/nedialogy působí zdánlivě toporně, ale zasahují do hloubky. Využívá opakování motivu, aniž by tím diváka unavil. Drží se kostry příběhu, vedlejší postavy do něj zapadají, nevyčnívají, ale dolaďují. František se stává nechtěným pozorovatelem intimností jiných životů aniž by se o to nějak přičinil. Jeho pokukování po očku tu průhledem v okně, v zrcadle, zpoza závěsu, vyslechnutí nechtěných hovorů - najednou se stává vidoucím. Něžný hudební motiv dokresluje atmosféru. Jak plyne čas, přibývá hercům roků i rolí. Návrat je skutečným návratem do mládí, které není už tak naivní, ale přesto je zranitelné. Je krásné, že doba Idiotovi nic neubrala. ()
"Myslím, že je zvláštní. Protože opravdu dá na první dojem. Protože si myslí, že je všechno naopak a ona se tomu musí přizpůsobit, proto je taky celá tak...No, chci jen říct, že je zvláštní vidět člověka, ve kterém je všechno správné a krásné a on se to rozhodne všechno rozbourat a zpřeházet, protože tolik touží být šťastný." ()
Jedna z mála příležitostí, při které si lze ověřit, že při dostatečně nápaditém a na úrovni zpracovaném scénáři, který režie ještě dále rozvine a povznese, může vzniknout film, který dá vzpomenout na nejlepší chvíle formování generace tvůrců šedesátých let. Ještě větším potěšením je výběr a kvalita výkonů herců nejmladší generace. Nelítostná konfrontace relativního rozhraní mezi psychickou normalitou a nenormalitou za ne normálních poměrů znesnadňuje jejich rozlišení. Děj položený do několika dnů kolem vánočních svátků a Nového roku postihuje mělkost charakterů, nestálost a povrchnost jejich citů a naznačuje východisko z tohoto marasmu na vývoji citů a názorů těch nejméně uspořádaných. Podobenství doby, která je opravdu až nezdravě vymknuta z kloubů a v níž nejblíž k lidství mají ti, kteří mu mají být ve své nesporné zmatenosti a neurčitosti nejvíce vzdáleni, zachycuje Gedeon s až překvapivou zralostí a jistotou. Pavel Liška hned při svém debutu dosáhl na vrcholnou úroveň; od té doby čeká na příležitost, která by ho k tomuto vrcholu alespoň přiblížila. Souhlasím s těmi, kteří považují toto dílo za zvlášť vysoko položenou laťku, na kterou se v české polistopadové a poprosincové produkci hned tak nedosáhne. Výčet nečetných výjimek, které na tuto úroveň dokázaly dosáhnout, toto pravidlo jednoznačně potvrzuje. ()
Galerie (16)
Zajímavosti (8)
- Natáčelo se v Poličce a Trutnově. Poslední záběr ve filmu byl točen na trutnovském vlakovém nádraží. (M.B)
- Při scéně v kině je promítán český film Lidé na kře (1937). (selfesteem)
- Ve scéně, kdy František (Pavel Liška) vystupuje z vlaku za Annou (Anna Geislerová), má jazyk pravé boty přes kalhoty. V jednom z dalších záběru v chodbě pod nástupištěm má však jazyk boty přes kalhoty na opačné straně. (ACE 2007)
Reklama