Smrtelná Marie

Tom Tykwer se rozhodl hned od začátku, že nebude točit "normální" filmy. Každý film, který jsem od něj viděl byl nějakým způsobem kontroverzní, zvláštní, šokující, zkrátka "jiný"! I ten jeho debut je takový, ikdyž se to někomu na první pohled nemusí zdát. Nehezká Marie nemá lehký život. Pohybuje se mezi dvěma chlapy a prakticky jim slouží. Stará se o po mrtvici na lůžko upoutaného a na celý svět naštvaného otce a také o bezcitného a přísného manžela, který peníze prohrává v kartách. Netrpělivý divák zřejmě od toho odejde, neboť se mu zdá, že se tu nic neděje. Navenek ne, ale Mariina deprese a smutek z promarněného života roste, zvláště po seznámení s podivínským, ale milým sousedem. Kdo zná Tykwerovu tvorbu, tak už jej šokující závěr ani šokovat nemůže. Tady ten ale opravdu stojí za to! Velmi dobré! (06.10.2015)

Podle popisku by člověk čekal pomalu životní dílo, nicméně Tykwer natočil komorní (rozuměj nudný) film, který se točí okolo jedné holky, která sice neměla lehký život, ale ruku na srdce - koho to kurva zajímá? Být to tak o třicet minut kratší, možná bych uvažoval o čtvrté hvězdičce, ale takhle... 50% (13.08.2017)

Už Smrtelná Marie ukazuje, jak moc osobitým režisérem v budoucnu Tykwer bude. Patrná je již výrazná estetická stránka filmu (podpořená výborným záběrováním Griebeho kamery), invenční střihová skladba a samozřejmě výrazná a zároveň neobvyklá atmosféra. To všechno jsou prvky, které najdete asi v každém Tykwerovo díle. Smrtelná Marie je psycho thrillerem s náznaky magického realismu, doplněným o vůni postkomunistického Německa 90. let. Dohromady to tvoří opravdu specifickou chuť s mnohdy nejasným tvarem, která ale za to ochutnání stojí. 6/10 (10.08.2017)

Další inspekce do nehostinných německých bytečků plných frustrací, komplexů, smrdutých tajů a roztodivných artefaktů. Poslední dobou na ně narážím častěji a stávají se mým oblíbeným pódiem všech těch neutěšených příběhů o nenaplněných zoufalcích, viz. Todesking, Der goldene Handschuh či Possession. Možná ale i díky tomu neshledávám na Tödliche Marii kdovíco unikátního. Má to úžasnou kameru, dobrý smysl pro humor, spoustu příjemných detailů, ale v tom hlavním tématu se to plácá jak děcko v bahně. Zaujalo mě, že mnoho formálních i hudebních postupů ze svého debutu si Tykwer pak přenesl do Lola Rennt. (25.10.2020)

Tykwer je svým způsobem úchyl, to jsme všichni poznali třeba v Parfému, jenom je to prostě takový ten "slušný" typ úchyla. "Lynchovský" typ, řekla bych. Překvapivě mi jeho vizualizace zvrácených snů, podivné záběrování a hraní si se zvukem a barvičkami v nejmenším nevadí. Umí si vybrat herce, vystihnout atmosféru, ví přesně, odkud a kam vést záběr tak, aby byl co nejefektnější... Smrtelná Marie je (na debut) po všech stránkách překvapivě vyzrálý a působivý film, který rozhodně stojí za to vidět. 78% (15.04.2014)