Alice ve městech

To jsem si tak jednou pod vlivem splet filmy Alice ve městech a Alice už tu nebydlí od Scorseseho. No když už jsem se takhle náhodně k filmu dostal, rozhodnul jsem se, že se na to zkusim podívat. Čekal jsem, že to bude nějaká umělecká sračka, což se teda do jistý míry potvrdilo, ale výsledek neni zase tak špatnej. Označil bych to jako takovej filmovej chill-out. Jsou to takový obrázky, na který se hezky kouká. Ať už je to úvodní část z USA, kanály v Amsterdamu, visutá dráha ve Wuppertalu nebo potom cestování Renaultem 4 napříč oblastí Porúří. Tady by mi vůbec nevadil ani nějakej kýčovitej záběr na západ Slunce někde za ocelárnou. Jinak zápletka mi přišla dost vycucaná z prstů (Kdo by svěřil svou dceru chlápkovi, kterýho zná pár hodin a ještě navíc vypadá jako pedofil?), ale v podstatě jsem ten příběh ani nějak nevnímal. Moje první setkání s režisérem Wendersem dopadlo rozhodně líp, než jsem čekal. To bych moh zkusit i nějaký jiný jeho filmy... (14.06.2012)

Filmy Wima Wenderse, ať už jsou tématicky o čemkoliv, mají vždycky nádhernou kameru. Wenders velmi často opouští tradiční syžet a vyprávění příběhu, které většina lidí od filmu očekává a namísto toho maluje obrazy. Někdy hřejivé, jindy znepokojivé, ale vždycky zajímavé a působivé. A u tohoto filmu to platí dvojnásob. Příběh o spisovateli a fotografovi, který je okolnostmi přinucen dopravit do německa malou Alici jakoby ustupoval do pozadí před nádhernými a pečlivě budovanými záběry přírodnách scenérií a moderního urbanismu, to celé v odstínech černé a bílé. Wenders má prostě na tyhle věci talent. A když se k tomu přidá vhodná hudba, rázem tu máme ze zdánlivě bezvýchodně a až depresivně působícího tématu poměrně hřejivý film, který je zároveň jedním z jeho nejlepších. (27.02.2009)

Filmová díla starší 20 a více let, už podle mě dnes nejde dost dobře hodnotit /porovnávat stejným způsobem, jako ta nedávno natočená, natož ta současná .. je to v lidském životě přece jen poměrně velmi slušná řádka let .. co řádka? - je to hodně let .. vše se za tu dobu změní .. svět a hlavně samotní lidé .. těm pořád zůstává vlastní snad jen ta honba za mamonem a schopnost vlastní destrukce, opomíjení toho nejcennějšího, co krom vlastního zdraví a zdraví svých nejbližších máme .. sounáležitost k lidskému společenství a planetě, na které všichni žijeme … (jinak .. ta dívenka byla skvělá, ale úplně mě vytáčelo, jak se v té době všude kouřilo – i v letadle!) … (28.02.2012)

Alica síce patrí k rannej Wendersovej tvorbe, ale myslím, že aj po desiatkach rokoch možno konštatovať, že tento film je možno jeho divácky najprístupnejší. Je sentimentálny, ale nie príliš a ukazuje zromantizovaným spôsobom čiernobielej kamery niekoľko svetových miest a veľkomiest. Nadnesene povedané, Wenders miluje cestovanie krajinou z mesta do mesta a aby mu ho niekto zaplatil, tak pri tom nakrúti väčšinou aj nejaký film. Niekedy je to NY, Amsterdam alebo Gelsenkirchen, inokedy napríklad Lisabon a Berlín. Pridá tam nejaký ten príbeh a občas si zafilozofuje nad podstatou umenia, napríklad nad zmyslom fotografie a televízie a mňa to väčšinou baví. (01.09.2016)

Road movie ako žáner nezvykne sklamať. Hlavne preto, lebo v sebe obsahuje vítané elementy rebélie proti systému, zanechanie predošlého života a podobne. Táto zívačka to má ale inak, Wenders sa ako obvykle zaoberá témou zachytenia okamihu (obrazom aj zvukom). A zachytil ho teda parádne! Pripomína mi to aj Jarmuschove Zlomené kvety, ale tu aspoň nie je až tak intenzívne cítiť teória, že zmysel osamelému životu môžu dať len deti. A už sa nikdy nedozvieme pointu nedopovedaného vtipu, ako sa štyri slony vmestia do červeného VW. Škoda. (03.03.2017)