poster

Lisabonský příběh

  • Německo

    Lisbon Story

  • Německo

    Lisbon Story

Drama

Německo / Portugalsko, 1994, 100 min

Režie:

Wim Wenders

Scénář:

Wim Wenders

Kamera:

Lisa Rinzler
(další profese)
  • Sarkastic
    ****

    Výborná reklama, která téměř každým svým záběrem zve diváka na návštěvu do Lisabonu. Popravdě řečeno, ne vždy mě tyhle propagace některých kouzelných míst vezmou, někdy se prostě jen nudím a nevidím na nich nic opojného, ale v případě tohohle filmu jsem danému místu propadl. Město (a díky němu i celý snímek) mi přišlo opravdu krásné, dýchalo na mě svojí magií, nabídlo mi příjemné a slunné procházení jeho ulicemi a jako přídavek velkou pohodu. Svůj obrovský podíl na tom má i opravdu výtečný soundtrack, až jsem se divil, že je tam těch písniček tolik, ale jak píšou na imdb, je to napůl i hudební film. Čekání mi přišlo nenucené, ale ta tajemná linka se zmizelým režisérem/zvláštním chlapcem…až do scény s „nalezením“ mi nevadila a zajímalo mě její vyústění, ale právě potom mi film začal docela vadit (a ano, výjimečně jsem si před zhlédnutím nečetl zdejší obsah, kde je zrovna spoiler, že by se za něj mělo vraždit, tím pádem mi nebylo upřeno napětí jako jiným). Dokonce sem tam fungoval i humor a cítil jsem ve filmu i požitek z natáčení jako takového směrem k jeho závěru. Hodnotím solidními 4* a Lisabonský příběh považuju za ještě o něco povedenější než Alici ve městech (víc jsem toho od režiséra zatím neviděl, což v budoucnu plánuju napravit).(25.5.2013)

  • danliofer
    *****

    Zápletka filmu mi až tak zajímavá nepřišla, ale co mne opravdu okouzlilo, byla hra se zvukem - sekvence, kdy hrdina projíždí různými zeměmi, o čemž se dozvídáme z frekvencí rádií, mi na dlouho utkvěla v paměti. Navíc jsem díky Wimu Wendersovi objevila nádherný hlas a projev Teresy Salgueiro - http://www.myspace.com/terezasalgueiro - A s ní i novou kapelu Madredeus. Hned jsem si tehdy běžela pro jejich CD Ainda... To je mi na filmech Wima Wenderse sympatické - vždycky pro mě objeví nějaké zajímavé místo a s ním i novou zajímavou kapelu:-)(23.6.2009)

  • emma53
    ****

    Film, který má své kouzlo, ale na první pohled je možná nevidítelné. Já hledala, chvíli tápala a pak už jsem jen poslouchala zvuky, které Phillip nahrával. Dokonce jsem si pohrávala s myšlenkou, že to není až tak špatný nápad, vždyť v mnohých relaxačních centrech a pod. mají k dispozici zvuky jako například šumění lesa a nebo zvuky vln narážejících na břeh oceánu nebo moře a za sebe mohu s klidem napsat, že to působí blahodárně na mysl i tělo. Přestala jsem hledat Friedricha, ale nicméně v Lisabonu je asi spoustu míst, kam bych se podívala ráda a bloumala bych jako Phillip. Zavřete oči a poslouchejte třeba zvuky lesa...........(4.4.2017)

  • Dr.film
    ***

    Velká oddechovka ztrácí své kouzlo u poslední fáze, kdy ji nalezený Friedrich značně podusil svým pseudo-intelektuálním projevem o dokonalém zachycení filmového obrazu. Tahle snůška keců byla i na mne až příliš, a jednoznačně ubírá hodnocení výrazně směrem dolů. Do toho okamžiku jinak velice příjemný snímek.(11.6.2008)

  • Flakotaso
    ****

    Je zajímavé sledovat, jak se Wendersův pohled od čistě existenciálních filmů v 70. letech postupně proměňoval. Na Lisabonský příběh jsem se hodně těšil, protože to měl být poslední odlesk všech těch skvělých zadumaných Chybných pohybů a Alicí ve městech. Zpočátku to tak opravdu vypadalo, úvodní scény byly opravdu výtečné, klasická wendersovská kombinace cesta-čas-hudba mě opět pohltila a i pokračování s nekončícím čekáním na přítele ve starém lisabonském domě bylo příjemné, atmosférické a opojné svou poetikou neurčitosti a absolutní absencí spěchu vně i uvnitř filmu. Jakmile se ovšem Wenders v poslední třetině přesunuje k vyřešení záhady s přítelem-filmařem (jehož postava je oproti očekávání hodně protivná a tedy v protikladu k Winterovi - Voglerovi) a předává tak naprosto konkrétní poselství, začíná být lehce křečovitý a ona poetika převalujícího se "zapečetěného času", v průběhu filmu narušovaná pouze občas, nakonec zcela podléhá jakési zpronevěře a po skončení titulků tak přetrvává pocit, že celá poslední třetina (i s průběžnými vložkami s tajemným chlapcem) je v Lisabonském příběhu jaksi navíc. Neurčitost je totiž mnohdy opojnější než konkrétnost.(21.5.2013)

  • - V době natáčení se právě otevřely hranice zemí Evropské unie, poprvé se dalo projet bez kontrol skoro celou západní Evropou. (Teodorik)

  • - Wim Wenders spolupracoval s Michelangelo Antonionim na jeho filmech. Scénář k Lisabonskému příběhu napsal, když se natáčení Antonioniho filmu posunulo a Wenders měl volno. (Teodorik)

  • - Na začátku filmu vidíme ústřižek z novin, kde se píše, že zemřel Frederico Fellini. Film je z roku 1994, tedy jeden rok po režisérově smrti. (Teodorik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace