Reklama

Reklama

Od Fica do Fica

  • angličtina The Grasp of the State
všechny plakáty
Dokumentární
Slovensko, 2012, 82 min

Režisérka Zuzana Piussi začala nakrúcať svoj film zo zúfalstva. Od volieb 2010 do volieb 2012 pozerala okolo seba s otvorenými očami a zaznamenávala. Predvolebné kampane, politikov, ich voličov, demonštrácie proti Gorile, organizátorov týchto protestov…Výsledkom je fascinujúci pohľad na stav spoločnosti po 20 rokoch slobodnej samostatnosti. Slovensko, aké si nechceme pripustiť. Tento autentický dokument je potrebné vidieť. Pre vlastné zdravie a na vlastné riziko. V prípade nevoľnosti vyhľadajme svojho ošetrujúceho lekára. Pre istotu. Zaslúžime si to. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (64)

nunka 

všechny recenze uživatele

Výpovedná hodnota tohto "goriláckeho dokumentu" tkvie v prvom rade v zobrazení hysterického davu, ktorý nevie čo chce, ale aspoň vie, čo nechce, rovnako ako jeho "vodcovia". Miestami to zaváňalo trpkou iróniou, že organizátori sú len banda filozofujúcich egomaniakov, kde si každý chce presadiť len to svoje...čo môže vyznievať jednostranne... Po technickej stránke je film slabý, amatérsky a "študentský" - kamera a strihy bohužial najviac. Po obsahovej stránke sa snaží opísať tie najhlavnejšie gorily tak, že ponúka zrkadlo, no všetko to robí subjektívnym pohľadom a práve vyváženosť pohľadov chýba najviac. O absolutne nevhodnom a uchu nelahodiacom hlase Zuzany Piussi sa na tomto mieste nebudem radšej ani rozširovať... ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Dokument jako nástroj artikulace občanského zoufalství a deziluze? Proč ne. Bohužel se podobná věc dá provést s mnohem větší elegancí a formální bravurou, než jakou nabídne autorčin nepěkný hlas a mikrofon trčící do kamery. Působí to spíš dojmem středoškolského cvičení, jehož výsledkem není ani tak vyhrocená autenticita, jako místy rozčilující neučesanost. I tak hodnotím Od Fica do Fica poměrně vysoko. To, že autorce mnozí vyčítají blbopis, jednostrannost atd. nelze brát úplně vážně. Piussi zkoumá self-promo, performance, kampaň, čili snahu "moci" komunikovat s občany a vice versa - občany snažící se organizovaně komunikovat se "státní mocí". Daří se jí to hodně dobře i proto, že nezaujímá angažovaná stanoviska a zobrazuje i domnělé "ne-mocenské" jedince opojené mocí (pasáže z anti-gorilích porad jsou neobyčejně podnětné k analýze nemožnosti autentického rovnostářského hnutí). Výsledný dojem není levně usměrňované "moorovské" rozhořčení, ale spíše klusákovsko-remundovská fraška, z níž skutečně trčí krize komunikace i prázdnota slov a činů, která zachvátila zdejší parlamentní demokracie. Je omylem žádat od dokumentaristy objektivitu a hlubokou analýzu - spíš to svědčí o tom, jak moc chceme, aby někdo myslel a formuloval za nás. Piussi natočila nehezký materiál, který nabízí dost podnětů k zamyšlení. Pokud to zase skončí jen u nasraných odsudků "omezené subjektivní dokumentaristiky", anebo nadšených proklamací "událost roku", jen to svědčí o tom, že autorčino zoufalství je v jádru oprávněné. ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Na rozdíl od jiných 3 mnou zhlédnutých režisérčiných snímků jsem měl právě zde největší pocit, že se neorientuju ve zkoumané problematice (především tedy politické scéně na Slovensku). Což se projevovalo i tím, že když se na předvolebních akcích mluvilo o různých stranách a jejich "hodnotách", já si nedokázal představit, jak moc ironicky to vyznívá. Na druhou stranu, na (odporné) překládání do znakové řeči, stejně jako (sebeparodické) Sladké mámení mi znalosti zdejších poměrů potřeba nebyly. Tak či tak, mám s dokumentem několik problémů. Jedním z nich je „nestrannost“; krom „Fico nekomentuje“ se mi nepodařilo zaznamenat nějaký větší prostor pro vyjádření obviněných (vlastně i ono profláknuté „no coment“ na kameru bych považoval za možnost odpovědi). Jako druhý problém vidím roztříštěnost, nekonzistentnost dokumentu. A za třetí z nich bych považoval neujasnění si hlavního tématu; kauzou a SMEREM se film (kromě animovaných částí) vlastně ani moc nezabývá, já osobně se skoro nic nedozvěděl. Na paškál si místo toho bere demonstranty. A já oceňuju, že jsem měl možnost pochopit, proč aktivisté naprosto selhali, ale nepotřeboval bych k tomu tolik debat, jejichž témata se stále jen opakovala. To jsem právě doufal, že se dozvím více o Ficovi, případu Gorila (k čemuž ostatně jasně odkazuje i název dokumentu). A osobně bych film střihl už při zpomalovačce s kolou jakožto exemplárním výsměchem (už jsem nepotřeboval to politováníhodné vystoupení v ČR). Ve výsledku mám tedy rozporuplné dojmy, a proto i hodnocení uzavírám na pouze lepším průměru. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Výstižné zobrazenie slovenskej revolučnej nemohúcnosti a politickej bezmocnosti. Predvolebné mítingy ako záplava infantilizmu a kultúrneho debilizmu bez ohľadu na ideový prúd. Protesty voči finančným skupinám a ich politickým bábkam utápajúce sa vo vzájomných konfliktoch organizátorov. Vyplývajú z toho, že dnes každý vie všetko najlepšie - aj ako a proti čomu protestovať a takýmto vševediacim revolucionárom chýba akákovek pokora. Poznámka ku komentárom: Slovenský príbeh nie je vôbec o osi naľavo-napravo, ako tu čítam v niektorých komentoch, že tu chýba akýsi pohľad zľava či čo. O to tu nikdy nešlo. Tu vždy išlo len o jediné. Aby sa udržala personálna kontinuita dohody na nulovom postihu socialistických kapitalistov (alebo newspeakom "komunistov") po mocenskom prevrate v r. 1989. Na základe tejto dohody (možno len ústnej) sa moc a následne majetky rozdelili tak, že na posty hlavných privatizérov dosadili zástupcovia jednak menej nápadnej, no aktívnej garnitúry kádrov vtedajšej komunistickej strany Slovenska v tvorivom rozlete, ich potomkov (často neskôr zúrivých antikomunistov) a perspektívnych adeptov členstva v strane alebo Socialistickom zväze mládeže (často študujúcich v ZSSR, Číne, či aspoň gymnaziálnej prípravke v Banskej Štiavnici). Zároveň si podiel na ekonomicko-privatizačnej moci udržali ekonomicky uvažujúce "tvrdé" esá dosluhujúcej moci (plánovacia komisia, podniky zahraničného obchodu, vyššie štruktúry štb zaoberajúce sa napr. ekonomickou kriminalitou + tie, ktoré disponovali informáciami o dôležitých ľuďoch). Všetko toto s tichým súhlasom ľudáckej soldatesky - cirkevné štruktúry pôvodne často v Pacem in terris alebo ako agenti štb + za socializmu ohrdnutý a utlačovaný katolícky disent so sympatiami k ľudáctvu - títo všetci k sebe rýchlo našli cestu cez rozsiahle cirkevné reštitúcie a zmluvu s Vatikánom upečenú s vtedajším šéfom mafie na Slovensku. Títo ľudia a ich otrockí nohsledi (absolventi tzv. "nekomunistických" ekonomických, právnických, filozofických a sociálnych fakúlt bez akéhokoľvek hodnotového postoja s výnimkou mamonárskeho) dnes dokonale ovládajú slovenskú ekonomiku a zároveň politiku. A od roku 1991 je úplne jedno, kto je na čele vlády. Všetko to je naozaj len hra pre hlúpeho voliča, aby sa tu rozčuľoval nad akýmsi ľavičiarstvom a pravičiarstvom. Pevnú ekonomicko-politickú kľuku spojených eštébákov, vplyvných členov KSS s gardistami a ľudákmi a ich potomkami si nedovolil dosiaľ rozrušiť nik. Resp. áno, bol tu jeden návrh na vyvlastnenie vyvlastňovateľov, ale po ňom sa spustil tak extrémny povyk zľava aj sprava, že nakoniec z toho samozrejme nebolo nič. Pritom tvrdo a bez náhrady vyvlastniť vyvlastňovateľov je jediný účinný liek na marazmus panujúci v týchto postsocialistických ľudových džamahírijách. Žiaľ, v našom priestore pred chladným politickým pragmatizmom majú prednosť emočné výlevy. A tak dnes pred tvrdým a rýchlym odstránením dôsledkov slobody privatizačného a iného obchodu alias podvodu majú prednosť heslá o "kríze morálky" a podobné kokotiny o chýbajúcej humanite, ktoré teraz cyklicky a s obľubou vyslovujú v médiách od kultúrnych cez športové, ekonomické až po politické celebrity takmer denne. Ach, jaj. ()

Marius 

všechny recenze uživatele

When the pussy riots...Po pravde lepšie než som čakal. Avšak s tým, že autorka mala prakticky neobmedzený prístup na stretnutia organizátorov gorily a strihla ich ako bandu neschopákov, rojkov až psychopatov mám vážny problém, lebo si to odniesli aj inteligentní ľudia z autorkou neobľúbenej strany spektra ako Alena Krempaská a o niečo menej Eduard Chmelár. Sama Piussi sa netají tým, že netočí dokumenty a nejde jej o nestrannosť. Namiesto informačnej smršte teda čakajte najmä typický slovenský nahríbovatelý konzervativizmus. Že je film o kauze Gorila a názov má asi časovo rámcovať udalosti v konečnom dôsledku smeruje len k výkriku do tmy "Fico, Fico Fico je zlý, zlý.". O autorkinom talente a intelekte si nerobím žiadne ilúzie odkedy som ju počul rozprávať v Hríbovej lampe o súdnictve. Každopádne je to absolútne dokonalý námet na prípadovú štúdiu na tému ako spraviť zo zlého dokumentu marketingom hodnotné dielo. Úplne chápem, že toto nechceli do multiplexov, veď bez toho povyku čo to odmietnutie spustilo, by na to snáď nik nešiel. ...cocks crows...3/10 P.S. pre Martinia : Fica nevolím, o priamej demokracii ťa môžem učiť a som už medzi ľudmi dosť dlho, aby som chápal, že to, čo hovoria o druhých vypovedá skôr o nich samých. So continue with your crowing...so amusing ()

Galerie (3)

Zajímavosti (2)

  • Hlavnými aktérmi väčšiny minutáže snímky Od Fica do Fica sú davy, ktoré sa začiatkom roka 2012 vydali do ulíc na protest proti kauze Gorila. (Sufferer)
  • Slovenská multikina a veřejnoprávní RTVS odmítli dokument odvysílat. Oficiálně proto, že film údajně nebyl dokončený. Podle autorů ale představitelé kin uvedli, že dokument je příliš politický. Piussi byla tak nucena film šířit pouze prostřednictvím internetu. (ČSFD)

Reklama

Reklama