Tom na farmě

Docela jsem se těšil, až uvidím nový Dolanův snímek, nicméně jsem nebyl s výsledkem úplně spokojený. Vizuální stránka filmu je opravdu pěkná, atmosféra dost trýznivá a bezútěšná, ale tak nějak mě nevzal příběh. Respektive příběh jako celek, protože jsem se nějak nedostal do děje a navíc jsem nechápal hodně iracionální chování postav. Dost možná se jednalo o režisérův záměr, ale mě to rušilo. Zkrátka film, který je dobře natočený, o tom žádná, ale prostě jsem se nedokázal vcítit do onoho světa, který mně byl představen - bohužel. (26.08.2014)

Dolanovi se výborně podařilo přenést autentickou atmosféru, perfektní vizuální i hudební zpracování ze svých předchozích snímků, zbytek ovšem zůstal kdesi v minulosti. Snímek plný nelogických situací, absurdních postav, šílených zmatků a "proč" v hlavě diváka. Ty šílené psychologické pochody jsem asi nestíhala a vysvětlení "chovám se divně, protože mi umřel milenec" mě moc nebaví. (09.07.2014)

Filmařsky vděčnou atmosféru homofobního prostředí narušuje nelogické jednání hlavního hrdiny. V některých filmech s činy hrdinů souhlasit nemusíte, a přesto chápete jejich motivace, v tomto případě jakékoliv osvětlení toho, proč se Tom chová tak, jak se chová, chybí. Ano, chápu, že oběť může přilnout ke svému vězniteli, jenže pokud ji tyran několikrát napadne jen pár hodin poté, co se poprvé potkali, a pokud oběť může svobodně kamkoliv jet nebo komukoliv zavolat, nedokážu si představit inteligentního, nezávislého člověka, který by vesnici neopustil nebo alespoň nezavolal policii. (09.07.2014)

Dolan jiný a jinak. Výrazným vyšinutím ze série stylistických či dokonce surreálných imaginací, představujících po formální stránce klíčovou charakteristiku režisérovy tvůrčí dílny, zamířil čtyřiadvacetiletý Dolan k novým, dosud nepoznaným odstínům filmové dramaturgie, která se v jeho rukou stává neobyčejnou podívanou. Temný, děsivý, nelaskavý a nepřátelstvím i nevraživostí prostupující snímek je hazardní psychologickou hrou s minulostí i přítomností, vyhrocenou v několika momentech až k zoufalému zápasu o existenci sebe sama, ve světě, který, jak vidno nabízí různá řešení neobvyklých situací, do nichž se titulní hrdina tak trochu proti své vůli s postupujícím časem stále citelněji zaplétá. Prostředky, jakými je ústřední konflikt rámován, se tentokrát omezují na atmosfericky působivou část příběhu, tedy na svým způsobem odosobněné prostředí venkovské farmy, paralyzované také četnými naturalistickými obrazy všedního dne. Dolan, bez nejmenšího zaváhání zvládající obě strany kamery, se v roli homosexuálního mladíka "odjinud" bravurně dokázal vyhnout laciné sentimentalitě a divákům nabídl vyrovnaný herecký duel v partnerství s charismatickým Pierre-Yves Cardinalem. Tom na farmě je, stejně jako předchozí i následující filmy tohoto kanadského rodáka, fascinujícím, osobitým dílem, v němž lze i přes občasná klopýtnutí rozpoznat talent, přesahující svým extravagantním pojetím hranice severoamerického kontinentu. #Mezipatra 2014 (22.11.2014)

Dolan pôsobivo zachytáva psychológiu a iskrenie medzi postavami, skrz ktoré si lieči vlastných démonov. Na komplexne uspokojivý filmový zážitok to ale v tomto prípade nie je. Tom na farme je solídne rozohraná vzťahovka s odhalovaním temných tajomstiev a právd minulosti s gradujúcim napatím, ale vo finále vyznie doprázdna a stane sa iba angažujúcou, no netrvácnou momentkou. (11.07.2014)