Touchy Feely
Režie:
Lynn SheltonScénář:
Lynn SheltonKamera:
Benjamin KasulkeHudba:
Vinny SmithHrají:
Elliot Page, Allison Janney, Rosemarie DeWitt, Scoot McNairy, Ron Livingston, Josh Pais, Sean Christopher Nelson, Vinny Smith, Alycia Delmore, Mel Eslyn (více)Obsahy(2)
Abby je vyhlášená a oblíbená masérka se sklony k volnomyšlenkářství, zatímco její upjatý bratr Paul lpí na rutině a konvenci. Paul vede zubní ordinaci, kde se snaží do práce zapojit i svou citově narušenou dceru Jenny. Najednou je všechno jinak. Abby postihne nekontrolovatelný odpor k tělesnému kontaktu, což zásadně ovlivňuje nejen její práci, ale i vášnivý milostný život s přítelem. Naopak zvěsti o Paulových uzdravovacích schopnostech se rychle šíří a sláva jeho ordinace vstoupá vzhůru, stejně jako jeho osobní život. Zatímco Abby prochází krizí vlastní identity, její dříve skeptický bratr objevuje zcela novou tvář sebe sama. (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (23)
Možná se v tomto filmu někdo vidí, potom má ovšem nějaký problém s psychikou a měl by vyhledat odbornou pomoc. Jinak je to návod pro lidi, co se nejsou schopni otevřít druhým, tak by si měli zobnout extázi a je to ... pokud by se chtěl někdo na film podívat a čekat nějaký zajímavý příběh, tak se na to vykašlete. ()
Touchy Feely působí tak trochu jako nezávislý film mezi nezávislými filmy. Je to divnej příběh o malé rodině plné do určité míry rozbitých lidí. Občas je to trochu nuda, občas se to dotkne zajímavých témat a hodně záleží na aktuálním rozpoložení a citem pro depresivně veselé filmy. Zahrané je to velmi civilně a uvěřitelně. Někdy je ale až moc cítit ženská ruka režisérky, v určitých momentech jako bych se s filmem míjel, jindy mě to zase oslovilo. Tady už to bude hodně individuální. ()
Já mám jako Ellen Page fakt rád, ale na co jsem se to díval? Na bandu ichtyiodních imbecilů, kteří se buď tváří, že neumějí ani zapnout mikrovlnku, nebo tak, že jim člověk nejradši koupí nočník, aby měli kam na záchod. K tomu scénář nemá nápad, film nemá drajv, nemá ani to srdce, ani ty koule, nemá nic. WTF? Asi jsem holt smysl tohohle snímku nepobral. Jeho nezávislost se stává s každou zhlédnutou scénou nesnesitelnější. ()
Takováto minimalistická indie o lidských duších ztracených ve svých životech mám rád. Tady však poněkud tápu - není to zcela dotaženo do roviny a hloubky mě oslovující, je to realistický pohled do životů členů jedné rodiny, jejích priorit, zásad, pohledů, nenaplnění a schopností. Citlivá na dotek se snaží v pozitivním smyslu dívat na fakt, že v každém člověku dříme vnitřní síla, jen je potřeba ji nalézt. Lynn Shelton se snaží být co nejvíce indie, až to působí trochu jako "umělé indie", ale např. zvědavá kamera zkoumající detaily zcela obyčejných věcí, které denně bez povšimnutí míjíme, mě zaujala (praskliny v asfaltu aj.). Herecké obsazení dobré a funkční, jakýsi "poklus" Joshe Paise (jinak však výborného) trefně popsal uživatel sochoking a Ellen Page milá, avšak trochu na druhé koleji, což u ní začíná být v poslední době pravidlem - už to chce pořádnou roli jako sůl. ()
Musím poznamenat, že mne "zadrhávající" postavy nijak neiritovaly a umělecky (= ještě víc) zvolněné tempo v závěrečné třetině neuspávalo. Přesto mi "hledání cesty" pomocí léčivé životní energie reiki přišlo značně o ničem, skrze dva sourozence (spokojená, vyrovnaná masérka, které náhle přijdou lidské dotyky odpudivé, a uzavřený, nespolečenský nekňuba - suchar, jehož zubní ordinace začne znenadání zázračně prosperovat) mohlo podat svá přesvědčení mnohem průkazněji. 50% ()
Galerie (11)
Photo © Magnolia Pictures
Reklama