Une Estonienne à Paris
Eestlanna Pariisis
A Lady in Paris
A Lady in Paris
Režie:
Ilmar RaagKamera:
Laurent BrunetHrají:
Jeanne Moreau, Laine Mägi, Patrick Pineau, Piret Kalda, Claudia Tagbo, Corentin Lobet, Frédéric Epaud, Helene Vannari, François Beukelaers (více)Obsahy(1)
Anne přijíždí z Estonska do Paříže, aby se tu starala o Fridu, starou umanutou dámu, která rozhodně o žádnou pomoc nestojí. Anne ke všemu nedostane mnoho instrukcí na úvod, kromě nutnosti zabránit Fridě, aby se dostala ke skříňce s léky. Vztah obou žen se však pozvolna mění. Když se po úvodních zasněžených minutách v Estonsku objeví na plátně tvář Jeanne Moreauové, přináší s sebou cosi známého, cosi z časů francouzské nové vlny – intimitu i eleganci. Režisér inspirovaný příběhem vlastní matky však nespoléhá jen na nekonečný šarm herecké hvězdy, ale věnuje se drobnostem jednotlivých scén i proměnám Anne, jejíž šat se ve městě módy stává stále více chic. (Febiofest)
(více)Videa (1)
Recenze (13)
Jsem moc rád, že po Zkažené mládeži dokázal Ilmar Raag natočit film úplně o něčem jiném a znovu se mi velmi trefil do vkusu. Zmíněná Klass je sice o level výš, ale Estonka v Paříži má také o dost jinou atmosféru. Vztah odlišných stárnoucích žen se pohybuje od konfliktů k hřejivým a pohodovým pasážím. K plnému počtu mi chybí trocha prostříhání, tempo je velmi pozvolné a stějně tak se mohlo více přitlačit na pilu. Na druhou stranu by pak asi musely jít pryč ty příjemné chvilky. Raag mě každopádně začal hodně zajímat a budu ho do budoucna bedlivě pozorovat. ()
Tolik poschovávaných citů uvnitř tří duší, že to působilo i na tu mou. Vše bylo tak křehoučké jak peříčko ve větru. Už jen samotná představitelka Anny působila tak jemně, že bych se jí bála dotknout, aby se nerozptýlila ve vzduchu. Vše podtrženo vhodnou hudbou, která tu atmosféru jen umocnila a já nemohu jinak, než jít až nahoru. ()
Zub času se pořádně zakousnul do Jeanne Moreauové, která od určitého věku hraje stále v kalhotách. I když se film odehrává ve Francii, není to francouzský film, je v něm severský chlad a deprese. A ve spojení s francouzským šarmem vzniknul zajímavý mix emocí mírně pošilhávající po Nedotknutelných. /// Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. ()
Filmové Pobaltí nemá chybu. Každý film, který jsem z tohoto prostředí potkal, mě něčím zaujal. Stejně tak i tenhle kousek. Estonka v Paříži, jak už název sám napovídá, vypráví o Estoncích a vše se odehrává v Paříži. Je to moc hezky pojaté. Moc se tam nemluví, a když jo, tak k věci. Estonka, která dorazí do Paříže prochází ulicemi a prohlíží si ji stejně jako já, když jsem v Paříži byl poprvé. Je to všechno hrozně hezky natočené a nakonec Vám i ty postavy budou dělat radost. Jsou zajímavé, jsou lidské a stejně takový je i samotný film. ()
Vidět po vleklé sérii snímků Pedra Costy něco podobného jako je Estonka v Paříži, bylo jako dostat pár facek. Zoufale jsem si potřebovala odpočinout od divácky náročných snímků portugalského režiséra, kvůli tomuhle jsem vynechala poslední díl Costovy trilogie (Mládí vpřed) a lituju. A beseda po skončení filmu jen prohloubila mé znechucení. Pokud by hvězdná francouzská herečka Jeanne Moreau nekývla na nabídku k natáčení, film by vůbec nevznikl, protože by nikdo nebyl ochoten jej zafinancovat. Je to hnus celý ten filmový byznys! :-) ()
Reklama