Není čas zemřít

V No Time to Die je snad všechno. Monstrózní film, kde Fukunaga valí do diváků páté přes deváté. Úvod to má vystřižený jak z francouzského hororu a pak se rozjede akce, emoce, akce, emoce, tu něco málo pro milovníky oldschool Bondovek, tu zase něco více pro současného diváka, který chce vidět jako Bonda ženu a jako sidekicka gaye. Tohle rozkročení mezi novým a starým ale vytváří místy zvláštní vacuum. Natočené je to nádherně, ale na konci se mi jen chtělo říct, že je dobře, že se toho Vesper nedožila. (11.10.2021)

V žádném případě tím nemám na mysli vtipkování a hlášky každé dvě minuty, ale nemají takovéhle filmy náhodou být zábava? Možná by jim pomohlo dalších osm až deset scénáristů, jednou to přece musí začít dávat smysl. Ale asi miluji Léu Seydoux celým svým srdcem, jak sešla z těch schodů, ach. Nicméně jsem si přidala titulní píseň Billie Eilish do aktuálního playlistu a to mě nakonec vedlo k zamyšlení. Za prvé, text té písničky mi nedává vůbec žádný smysl, jakkoliv se mi pro jednou líbí emocionální náboj její hudby. Za druhé, vlastně celkem oceňuji, že se tvůrci snaží Bondovy rychlovky změnit na smysluplné vztahy. Ale proč je tam tím pádem postava Any de Armas. A to, že se v minulých filmech choval jako prase, tomu taky nepomáhá. Možná je feministické, že si mu dovolili nabídnout zralou ženu ve věku Monicy Belluci, ale sex s vdovou v den pohřbu jejího manžela, kterého zabil, je přece jen pořád sex s vdovou v den pohřbu jejího manžela, kterého zabil. Za třetí mi přijde opravdu velká škoda, že nové ženské 007 nenapsali do scénáře žádný pořádný úkol kromě "být u toho". Teď každá kritika její postavy vypadá jako vyprázdněný rasismus (kterého je tedy ve světových diskuzích ale taky spousta, bože). Když neříkala expozici týkající se mise, tak její jediné téma bylo, jak strašně musí Bonda štvát, že dostala jeho krycí číslo, zatímco on jí neřekl nic, co by vůbec vyžadovalo takovou reakci. Kvůli tomu to vypadá, že jejími jedinými vlastnostmi je malichernost a nízké sebevědomí, což je snad horší, než kdyby byla jen nevýrazná a nudná. O tom, že záporák a jeho plán nefungují, se mi rozepisovat nechce, ale mám dojem, že záporák a jeho plán nefungují. Za čtvrté mě fascinuje, že Daniel Craig, který mě v průběhu minulých let (v jiných filmech) přesvědčil, že dokáže být velmi charismatický až démonický, v roli Bonda pořád vypadá stejně náměsíčný jako před patnácti lety. Když mě víc baví číst články o tom, jak jeho manželka Rachel Weisz nerada vidí, že neví, kdy přestat, a po natáčení ho pak několik let všechno bolí, než se koukat na film a výkon, který tím utrpením vznikl, tak je někde něco špatně. Navzdory tomu všemu mě konec dojal (snad to byl záměr tvůrců), pravděpodobně díky osamělé, hrdě vztyčené postavě Bonda a hlavně hudbě Hanse Zimmera, ale bože, že se tomu všichni ostatní snažili házet klacky pod nohy. (18.11.2021)

Velká rozlučka Daniela Craiga je po mnoha odkladech konečně tady (lístky byl v prodeji už na loňský duben!) a v mých očích se hodně jede v nastoleném trendu z předchozí bondovky Spectre, kterou příliš v lásce nemám. Předtím jsem navíc koukal na Casino Royale a musím říct, že to je prostě jinde a zůstane nejen mou nejoblíbenější Craigovkou. Před natáčením mě hodně mrzelo, že se režie kvůli tvůrčím neshodám nakonec neujmul Danny Boyle, ovšem náhrada za něj byla více než obstojná. Cary Joji Fukunaga je vynikající režisér první kategorie, kterému se možná, ale opravdu jen možná, chce až příliš hrát Fortnite, leč nová bondovka si prošla takovými průtahy a problémy, že možná nejen Spectre, ale všechny bondovky zároveň mohou stvrdit něco podobného. Režisér Temného případu a podobných pecek je však jistý v kramflecích, ví jaké linky spojit k sobě aby nejlépe fungovaly a ve správný moment napnout či zabrnkat na emociální strunu, na mnoho diváků toto fungovat bude. Proti jeho režii nemůžu říct křivého slava, leč scénář byl pravděpodobně mnohokrát přepisovaný (docela by mě zajímalo, jak do něj zasáhla moje neoblíbená, pouze co se týče herectví, Phoebe Waller-Bridge) a i když plně chápu, že musel být mnohovrstevnatý a pečlivě uzavřít tuto éru ve společnosti všech pěti posledních bondovek, 160 minut je za mě, zvlášť o půlnoci, až příliš a nezřídka kdy mi to přišlo až zbytečně natahované a linka s Rami Malekem, který je tu až překvapivě málo, mě vůbec ničím nezaujala a přišlo mi jenom, že se Bond přesouvá všude možně po světě, láká na svůj product placement a občas se potká s nějakou novou postavou, jež je tu až povážlivě nevyužitá a pak už se neobjeví (proč tu vůbec byla Ana de Armas? Fakt jen kvůli jedné dějové lince, kde se hodně střílelo? I když byla cool). Není čas zemřít je dobře natočený film, emoce o nějakém odchodu to ale ve mně nevyvolalo (Na to, že je to mega dlouhé, tak samotný konec je za 5 minut odbytý, wtf?) a že bych měl touhu to v brzké době vidět znovu se také říci nedá. (30.09.2021)

Nechci být úplně za přísňáka, má to své hodně dobré momenty, ale ta délka je vražedná. Jestli jsem měl pocit, že Craig už minule ve Spectre natahoval čas a že jej to asi úplně už nenaplňovalo být v této roli, téhle nejnovější Bondovky se u mě ten pocit dostavoval zpočátku téměř pořád. Pokud mi ve Spectre vadil například Waltz, tak tady, strčí Maleka hravě do kapsy. Rami je absolutně nejslabší a nejméně charismatický Craigův protivník za celou sérii. Pokus s novým 007 se mě vůbec nelíbil. Co to jako mělo proboha znamenat? Bond v tomhle díle ze sebe sloupl poslední kousky nepropustné slupky, takže je vlastně i docela příjemné ho sledovat v otcovském módu, jenže se člověk těžko smiřuje s faktem, že zrovna Rami Malek je ten protivník, který mu vystaví definitivní stopku. Určitě nemůžu tento díl hodnotit jako povedený. Možná jej vidím o malinko slabší než Spectre. Na Skyfall nebo Casino se kouká z hodně velké vzdálenosti. 70% (28.03.2022)

Těžkotonážní bondovka. Dlouhá, dějově obsáhlá, patřičně robustní, se skvělým hereckým výkonem Craiga. Nelze se ubránit dojmu určité podobnosti s předešlou Spectre, především co se tempa a formální opulentnosti týče, avšak režijní kumšt a cit pro set-up scén Mendese střídá pracovitý Fukunaga, který se nezalekne předlouhé stopáže, další 00sedmičky na place, ani velkolepého vrstvení motivů důmyslně poskladané příběhové mozaiky. Tentokrát se do kina nepůjde na akčního Bonda, ale na hrdinu z masa a kostí, plného emocí a trápení. (29.09.2021)