Miroslav Donutil opět v Lucerně
Obsahy(1)
V sobotu 12. října 1996 přivítal do posledního místa vyprodaný sál pražské Lucerny Miroslava Donutila, který tentokrát přivedl na pódium i své hosty a přátele. Byli mezi nimi: Jiří Suchý a orchestr Divadla Semafor, Jiří Sovák, Iva Bittová, Hana a Petr Ulrychovi se skupinou Javory, Miloš Štědroň s původní kapelou Divadla Na provázku, Bambini di Praga a další. Součástí programu bylo i předání dvou platinových desek za 120 000 prodaných nosičů s tituly "Pořád se něco děje" a "Furt ve střehu", které vydala firma Multisonic. Večer s neopakovatelnou atmosférou natočila Česká televize.
Miroslav Donutil se v roce 2006 vrátil do pražské Lucerny a opět bylo našlapáno až po střechu! Tohle je chvíle, na kterou čekáte vy, kteří milujete historky v neopakovatelném provedení. Cestování, přátelé, lyžování – to všechno je pro normálního smrtelníka běžným životem, ale pro Mirka Donutila je to studnice příběhů, které zažil či vypozoroval a dokáže je podat tak, že si je znovu prožijete spolu s ním. A jako vždy si pozval skvělé hosty, kteří s ním dokáží držet krok – skupinu Chinaski a Ivu Frühlingovou. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (9)
První pořad v Lucerně se odehrál v roce 1996 (vypráví se hodně o Frantovi Kocourkovi, zpívá např. Bambini di Praga), o deset let později se totéž opakovalo jen s jinými hosty a jiným vyprávěním. 2006: Kdo má Donutila rád, musí se mu líbit i tento pořad, protože Donutil opět povídá své historky a zážitky jemu osobitým způsobem. V tomto pořadu je však především zajímavé sledovat, jak se tváří na Donutilovy vtipy zřejmě manželka Františka Kocmana, o kterém je polovina povídek a která sedí v Lucerně vedle něj. ()
Nemůžu si pomoct, ale Miroslav Donutil si, ač mi byl jako dítěti nesmírně sympatický, svoji pověst skvělého vypravěče založil na několika často smyšlených a až baronprášilovských historkách, které ovšem tak dlouho omílal dokola, až se z nich vytratil nejen veškerý humor, ale i ta původní lehkost !! Nebudu zpochybňovat Donutilovy herecké kvality, ale prosím už žádné další historky..!! Mirku, Vladimír Menšík, Pelé českého humoru, byl opravdu jen jeden !! Neztrapňujte se !! ()
Mirek na strmém vzestupu k výšinám sebeobdivu. Kameramanský a režijní výkon hodně "elementární". Jinak ještě snesitelná zábava postrádá v celovečerním formátu s oficialitami lehkost. ()
Audiokazety s tímto vyprávěním mi zajistily nejeden úsměv, ať už jsem je měl v nemocnici, na cestách nebo kde... Úctu k panu Donutilovi vyjádřilo mnoho osobností a pochybuju, že by to bylo za vytracený humor nebo sebeobdiv. ()
Tohle jsou dva pořady v jednom. Jeden z roku 1996, kdy slavnostně přebíral platinové desky za obrovské počty prodaných nosičů jeho skvělých historek. Druhý pak z roku 2006, kdy se už jen spíše vzpomínalo. Ač vypravěčské schopnosti Miroslava Donutila jsou nesporné, už toho bylo docela dost a lehce to začalo nudit. Navíc se mi to do prostor Lucerny nějak nehodí. Historky v tom prostředí vyznívají nepatřičně a nějak se mi netrefily ani do výběru hostů. Každopádně nechám slabší tři hvězdy jako poděkování za tu spoustu zábavy předtím. Další podobné pořady s Miroslavem Donutilem v televizi si už raději ale odpustím. ()
Bylo to pro řadu lidí velké překvapení. Známý herec, který však z hlediska popularity u diváků nepatřil do absolutního hereckého nebe, si od povětšinou charakterních rolí "odskočil" k televizní zábavě... V té době již samozřejmě na svých běžných vystoupeních typu one man show s pozdější pro něj tak typickou rolí "baviče" koketoval, ale pro mnohem menší publikum. A leccos naznačila i jeho role v Černých baronech či Pořád se něco děje z brněnské Šelepky. Přesto rozhodně ne všichni od něj takovou porci vypravěčského talentu čekali a někdo se dokonce podivoval nad tím, že ten "vážný" herec se směje. Nebýt jeho pozdější "profláknutosti" na TV obrazovkách i ve filmu, byl by tento pořad hodnocen i lépe, protože byl dobře vyvážen, pokud jde o vtip, vystoupení kolegů a hudební čísla. Donutil nezapomněl ani na legendu českého humoru Jiřího Sováka, u kterého však šlo spíše o vzdání pocty, protože Sovák věku sice statečně čelil, nicméně zcela jej obelstít nemohl... Byl to především jeden z prvních pořadů, u kterého se také ukázala šíře Donutilova hereckého rejstříku, protože to, co bylo prezentováno na obrazovce, bylo samozřejmě velmi dobře nacvičené představení, u něhož se improvizace nekonala. Miroslav Donutil totiž rozhodně ve svém nitru žádným fanfánem tulipánem není. Je proto škoda, že se v pozdějších letech zaškatulkoval v jisté grotesknosti a pitvoření se a bohatost hereckého projevu značně omezil. A tak vystoupení v Lucerně sice znamenalo veliký úspěch, ale zároveň se tím vtěsnal do figurky, která začala být později mnoha divákům dokonce nepříjemná. ()
Miroslav Donutil vypráví své historky nadmíru zábavným způsobem. A že si občas řadu věcí přimyslí? A kdo z vás to nedělá, když na něco zábavného doma vzpomíná a ví, že to může být ještě vtipnější. Jenže Donutil je nejen skvělý vypravěč, ale též imitátor, takže jeho vzpomínání dostává opravdu neuvěřitelné grády a osobitý způsob jemu vlastní. Pravda, leckdy člověk kroutí hlavou, ale jde především o to pobavit. ()
Kolik si toho asi Mirek vymyslel, kolik přibarvil a kolik z toho je pravda? ()
Tradične kvalitní trochu moc zpívající Dontutil 75% ()