Očista
-
Puhdistus
-
Utrensning
-
Puhastus
-
Purge
-
The Purge
Drama / Thriller / Historický
Finsko / Estonsko, 2012, 120 min
Režie:
Antti J. JokinenPředloha:
Sofi Oksanen (kniha)Scénář:
Marko Leino, Antti J. JokinenKamera:
Rauno RonkainenHudba:
Tuomas KantelinenHrají:
Laura Birn, Liisi Tandefelt, Amanda Pilke, Peter Franzén, Kristjan Sarv, Krista Kosonen, Tommi Korpela, Sonja Nüganen, Kaisa Kaljusaar, Laura Kiis, Tomi Salmela, Panu Vauhkonen, Jaanika Arum, Jarmo Mäkinen, Petteri Pennilä, Sergei Enkvist, Taavi Eelmaa, Anne Reemann, Elmo Nüganen, Reino Nordin, Madis Ristimägi, Kristo Viiding, Tanel Ingi, Meelis Rondo, Eero Spriit, Sten Zupping, Oleg Rogačov, Juri Zilin, Taavi Väinola, Iiris Laaneoks, Cärol-Liis Metsla, Marta Vaarik, Kairi Järva, Katariina Kabel, Ester Pajusoo, Madis Karu, Pia Piltz, Maria AvdjuškoProducenti:
Jukka Helle, Markus Selin, Kristian TaskaStřih:
Kimmo TaavilaZvuk:
Kirka SainioScénografie:
Tiina Paavilainen, Katrin SipelgasMasky:
Kaire Hendrikson, Riikka Virtanen, Küllikki PertKostýmy:
Anna Vilppunen, Pille Küngas81%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
V kinech
od:
|
07.09.2012 Nordisk Film Fin. |
|---|
Sarkastic
Jo, tak tomuhle já říkám kvalitní evropská filmařina. Neřekl bych sice, že dokonalá, z mého pohledu má několik nedostatků (nesedící rodinné vztahy, ne tak poutavá dějová linie se Zarou, resp. současností), ale ve chvílích, kdy se děj věnuje příběhu mladší verze Aliide v podání výborné Laury Birn, divák sedí jako zařezaný, je maximálně napnutý a zcela fandí hlavní hrdince. Řemeslnou stránku lze snad jen chválit, potřeba je také ocenit míru užité syrovosti, ať už té ukázané, nebo divákem domyšlené. Silné 4*, spokojenost.(2.2.2014)
Frajer42
Dvě neskutečně ošklivé slečny, které činil ošklivým zejména naprosto žalostný výběr účesu, místo aby se radovaly, že se na celém širém světě našel někdo, kdo projevil zájem o jejich rozkrok, tak se cítily ublíženě a měly pocit, že s nimi život obrazně i doslovně vyjebal. Rozhodně zajímavý příběh, který mě seznámil s historií zemí třetího světa. K vidění bylo několik opravdu intenzivních scén, které by nenechaly chladnou ani mrtvolu. Bohužel se mi vůbec nelíbila forma, kterou mi byl příběh servírován a do oka mi nepadl ani nikdo z hereček a herců. Strašně se v ději skákalo, nevím zda chtěli tvůrci divákům umožnit srovnávání dvou různých nehezkých období obou žen ve dvou zcela odlišných dobách a nebo měli za lubem něco jiného. Obdivovatelé finsko-estonské kinematografie si ovšem zajisté přijdou na své. Já hodnotím svůj divácký zážitek pouze lehce nadprůměrně. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017, která se protáhla do roku 2018 a současně estonského filmového týdnu. Film mi vybrala uživatelka eLeR.(18.2.2018)
Aky
Tohle je opravdu mimořádný počin. O Estonských trablech s fašisty a komunisty nevíme téměř nic. Nahlédnout do nich, znamená zastydět se za naše foukání si bolístek. Výtečně napsaný scénář skvěle zrežírovaný časově plasticky na životech několika generací žen zobrazuje bídu, krutost a cynismus diktatur dvacátého století. Pro nás neznámí herci jsou zcela na výši, prostě opravdu zážitek.(2.6.2013)
dopitak
Patrně nejbrutálnější snímek letošního ročníku festivalu není ani přes početné, občas na hraně samoúčelnosti balancující obrazy násilí nesnesitelně náročným kusem. Dvě časové roviny vyprávění vzdálené od sebe více než půl století se nerušivě snoubí a vytvářejí opravdu silný zážitek. Tam, kde by se leckdo spokojil s pouhým náznakem, Antti Jokinen otevřeně šokuje. Na tenhle krvák každý nebude mít žaludek. kult pro Cinema Mundi, 2013. Trochu klaustrofobie a voyerismu, hodně řezničina, která někdy zastiňuje nebo přetváří i tak silný dojem. Velká porce erotiky, která se ale topí v modřinách, moči a krvi. Silný a pro mnoho diváků jistě otřesný zážitek.(5.3.2013)
Aljak
Tak toto bola naozajstná chuťovka. Dve ženy, dva príbehy, jedna realita. Náhodné stretnutie starej babičky Aliide a mladučkej Zary vytvorilo napokon vynikajúci dejový rámec vytvorený z prítomnosti a minulosti. Aj keď ten Aliidin príbeh z čias komunistického Estónska bol o kategóriu lepší ako Zarin príbeh prostitútky. No oba spájala rovnaká beznádej, zúfalstvo, trápenie, no najmä naivita. Niektoré tie scény pôsobili naozaj úplne autenticky, obzvlášť tie drsné scény zobrazené absolútne bez servítky. Komunistický režim v Estónsku bol vykreslený snáď dostatočne reálne a hrubo na to, aby už snáď aj niektorí pochopili, že tie ich "zlaté" časy boli plné bezprávia a ľudia sa stali väzňami vo vlastnej krajine. Aké to bolo smutné počas toho príbehu počuť Aiidine slová "západ na nás nezabudol, prídu nám na pomoc" - a neprišli :( Akýkoľvek nesúhlas bol ortieľom smrti. Zarin príbeh bol síce tiež dosť drsný, no mohli aj ukázať akým spôsobom sa ocitla na trhu s bielym mäsom (to tam celkom chýbalo). No ako najväčšie mínus hodnotím to, že vzťah medzi oboma ženami bol odkrytý ihneď na začiatku - čo vo veľkej miere ubralo na akejsi tajuplnosti celých príbehov. S tým odhalením fakt mohli počkať na neskôr, hoci aj keby až na konci. Ale aj tak skvelé!(4.8.2013)