Reklama

Reklama

Michel Petrucciani!

(TV film)
  • Francie Michel Petrucciani (více)
Dokumentární / Životopisný / Hudební
Francie / Německo / Itálie, 2011, 99 min

Obsahy(1)

Hudební génius měřil pouhý metr.  Francouz sicilského původu M.Petrucciani (1962 až 1999) osudem a hlavně uměním patří i se svou 99 centimetrů malou postavou k velikánům jazzu XX.století. Ve čtyřech letech uslyšel v televizi Ellingtona a zatoužil po instrumentu, na který Duke hrál. Obdržel piánko a vzápětí je rozbil. Byl od otce poprvé a naposledy bit. Dostal pianino, z jehož kláves měl nejprve strach. V patnácti už hrál s trumpetistou Clarkem Terrym, brzy nato realizoval otevřené dialogy s altsaxofonistou Lee Konitzem. S kvartetem saxofonisty Charlese Lloyda zbrousil půl světa. Sedm alb nahrál pro společnost Blue Note, pak přešel k francouzskému labelu Dreyfus. V roce 1994, kdy se smyčcovým kvartetem koncertoval ve Dvořákově síni Rudolfina, obdržel v Paříži titul Rytíř Čestné legie. Stylově navazoval na Herbieho Hancocka a hlavně na Billa Evanse, ale byl se svou nesentimentální romantičností naprosto originální. Například v záznamu stuttgartského koncertu z roku 1997 Petrucciani exceluje spolu s baskytaristou Anthonym Jacksonem a hráčem na bicí Stevem Gaddem. Přestože se mohl pohybovat jen těžce o dvou francouzských hůlkách, jeho hudební projev disponoval roztančenou lehkostí. Svým jedinečným stylem prokazoval, že jazz může být rafinované komponování ve strhující spontánní improvizaci. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (8)

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Jazz, andělé a démoni. Výpovědi lidí z nejbližšího Michelova okolí včetně soukromé sféry. Hudební vývoj je zachycen celkem zběžně a nepříliš systematicky, dokonce ani dokumentární záběry z koncertů nejsou popsány přehledně. Potěší guru Ch.Lloyd. 2-3* za příliš rozvleklou subjektivitu. ()

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Dobrý životopisný film s osobnými autobiografickými linkami, ktoré tvoria súmernú os medzi hudobnou kariérou génia a jeho telesným postihnutím. Stali sa však dve veci, kvôli ktorým som si to až to dobre nevychutnal. Záujem a poznanie by bola taká prvá vec. O Petruccianim som toho moc nevedel a dokument je štylizovaný na jeho self gloriolu, resp. nato, ako sa popasoval so svojim údelom. A tam mieri druhá taká "výtka", dokument stojí prevažne na vyzdvihovaní nezlúčiteľných proporcií danej osoby a jeho úspešného prebojovania sa na výslnie v dosť očakávanom informatívnom koláži. Čiže aj "moment prekvapenia"´, nejaký posun tu nie je badateľný a z informatívneho hľadiska je mi téma vzdialená, resp. nie som v nej udomácnený. ()

Galerie (20)

Reklama

Reklama