Quo vadis
Režie:
Jerzy KawalerowiczScénář:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Paweł Deląg, Magdalena Mielcarz, Bogusław Linda, Michał Bajor, Jerzy Trela, Franciszek Pieczka, Krzysztof Majchrzak, Rafał Kubacki, Andrzej Tomecki (více)Obsahy(1)
Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Odporná slátanina za osmnáct milionů dolarů. Hnusná kamera, šílené nasvícení, velikášsky nudná režie a neschopnost přetisknout věci z papíru působivě na plátno. Vlastně ani nevím, proč jsem nedal odpad. ()
Slátanina každým kouskem. Zmatené, scénárista (nebo režisér?) se snaží dostat do filmu maximu událostí, ale co je moc... Jediné pěkné na celém filmu je hudba J.Kaczmarka, která je dostatečně monumentální a zasloužila by si podstatně lepší "nadkres", než tuhle slátaninu. ()
║Rozpočet $18miliónov║ ()
Kam to probůh polská kinematografie kráčí? ()
Poláci holt mají svého Sienkiewicze a potřebují světu připomenout, že proslulý příběh prvních křesťanů vyšel právě od nich. Proti scénáři vůbec nic nemám a myslím si, že své předloze odpovídá vcelku obstojně. Horší to už je pochopitelně s filmem jako takovým. Režie tedy nic moc. A neuvěřitelně mě iritoval český dabing, i když polská verze nemohla být o nic lepší. Já osobně, kdybych si měl vymýšlet ty krkolomné tvary vokativů typu: Petronie!, Urse! , tak bych byl dříve rozsekán na kusy, než bych si vzpomněl na to, jak mám přivolat svého ochránce na pomoc. ()
// Distribútor: WonderPhil Productions // ()
Hodně průměrně udělanej historickej rádoby velkofilm. herci a jejich herecký výkony jsou docela hodně průměrný někdy spíš podprůměrný, hlavní postovy jsou dost špatně vybraný a co se týče nějakejch bitev nebo něčeho akčního, to tam ani nenajdete a ještě k tomu je to neúnosně dlouhý, přece jenom tři hodiny nudnejch dialogů je trochu moc. Celkově je to dost špatně zpracovaný, ale už jsem viděl horší ()
Román jsem nečetl, ale tento snímek se mi rozhodně líbil (to ten "velkofilm" Polákům nepřejete, nebo co? :-D ) Já snad ani nemám, co bych vytkl, děj poutavý, výborná výprava a herci Michal Bajor (šílený Nero; pozn. to má být překlep, nebo co, že není napsán mezi herci, když je to 1 ze stěžejních postav? :-)) a Boguslaw Linda (v roli Petronia, který obratně bruslí na hodně tenkém ledě kolem císaře Nera podobně jako Oskar Schindler mezi nacisty) předvedli velmi dobré herecké výkony. ()
Nějak nemohu pochopit hodnocení tohoto polského velkofilmu tady na CSFD. Pokud mohu říct subjektivně za sebe, film se mi moc líbil a dlouho jsem uvažovala i o 4*, ale nakonec jsem se přiklonila k těm 3*, protože mi přišel možná trochu zbytečně dlouhý. Ale jinak jsem mu nemohla nic vytknout. Zaujal mě, nenudila jsem se a měl v sobě i cosi hlubšího. Quo vadis, domine ?... ()
Polský velkofilm, který je v jádru jen další televizní blbost, jen se stále strašně snaží působit jako něco víc. Což mu v drtivé části stopáže vůbec nefunguje. A i když má tu stopáž skoro stejně dlouhou jako film americký, náhle je čekání na konec ještě mnohem mnohem víc k smrti nudící. Prostě úkrok vedle. Televizní look, díky němuž i aspon jemně slušné kulisy stále vypadají jako kulisy a atmosféra je tak něco, co neexistuje, režie taky nic moc ale dávám stejně dvě hvězdy díky slušnému soundtracku a pro mně docela fajn hrajícím hercům, což je taky jediná výhra oproti staré klasice. Tenhle typ lidí se mi prostě hodí do svých rol víc, než většina osazenstva minule. Minimálně věkem. Ale to je čistě subjektivní názor a ty herecké výkony mají obě strany stejně dobré, ta stará dost možná ještě lepší. Petronius je ale lepší zde. ()
Na to, aby toto dílo mohlo být zatracováno, bylo do něj vloženo příliš mnoho energie a prostředků. Sienkiewiczovo dílo je rozhodným rámcem této filmové podoby a vůle naplnit Nový zákon rovněž nemůže být pominuta. V takto vytýčeném prostoru bylo dost místa pro kvalitní herecké kreace i přiblížení odvrácené strany Římské říše na sklonku julijsko-klaudijské dynastie. Limity sporností jsou dány tím, co skutečně o této době víme. Pro mě osobně zajímavé bylo obsazení apoštola Petra ("Ty jsi skála, na které postavím svou církev" jedním z nejlepších polských herců Franciszkem Pieczkou. Velkofilm je prostě polským jednoznačným úspěchem. ()
Na pomezí klasické pompéznosti a obyčejného televizního dramatu stojí zatím poslední Sienkiewiczova adaptace. Bylo jí uzavřeno první století s Quo Vadis (první verze se objevila už v roce 1902). Nyní na ramenech velice slušných výkonů i v ČR populárních herců Bogusława Lindy, Franciszka Pieczka a nádherné Agnieszky Wagner (1999, Všichni moji blízcí, 2000, Král sokolů, 2001, O ztracené lásce), je možné si opět připomenout Neronův příběh, který patří mezi neoblíbenější reprezentanty helénského světa. Slavné momenty jako rozpoznání ryby a obětování křesťanů v aréně je vhodné si stále připomínat pro jejich nadčasovost. Bohužel ale zklamává výkon Pawela Delaga a jemu podobných, kteří pomáhají filmu v hodnocení na záporné misce vah. ()
Jedna hvězda silně zasloužená za Kaczmarkovu hudbu, druhá za Boguslawa Lindu. Jinak nuda, nuda, šeď, šeď... ()
Podprumerne zpracovani tak obsahle a propracovane knihy. Bohuzel soukmenovci H.Sienkiewicze si nedokazali s timto veledilem poradit tak, jako jejich americti predchudci. ()
Myslím si, že nic moc důstojné natočení Quo Vadis po 50 letech polskými filmaři, samozřejmě až na efekty hořícího Říma které byly propadákem (( :: ()
Každý ten příběh zná, nebo by jej znát měl pokud se chce řadit mezi vzdělané lidi. Sienkiewiczovu knihu jsem samozřejmě četl (mimo jiné) a byl jsem moc zvědav jak se s tím bratři Poláci poprali. Tohle totiž není jen tak nějaká epizodka z okolí Caesara! A rovnou říkám, že jsem byl spokojen. Nevím co zdejší Petroniové od filmu očekávali, snad že uvidí Ben Hura dvojku a proto tu film celkem zdrbli. Nejvíce pobavil uživatel Dever, který tomu nasolil rovnou odpad a nejedné americké nablblé komedii střelí v klidu tři hvězdy :-) ! Ale holt někdo holky, někdo vdolky - každý jsme originál... Jak říkám já byl spokojen. Film se celkem věrně drží knižní předlohy a koprodukce nám předložila opravdu věrné interiéry a exteriéry starověké Itálie, které voněly sluncem a létem. Neron byl zahrán skvěle a i Linda s krátkým římským sestřihem mi jako Petronius sedl. Je to sice trochu zvrácené, ale jak hořel Řím, říkal jsem si jak se asi filmaři poperou s odvetou na křesťanech. Zejména předhození lvům mohlo v případě špatných trků z vážného filmu udělat komedii. Nevím jak se to podařilo, jistě šlo o ochočená cvičená zvířata a jejich drezéry, ale z těch scén tuhla krev v žilách. Jediné co mi nesedlo byl závěr, byť snahu cosi sdělit dál napříč časem chápu. Já byl tedy spokojen, Poláci to zvládli dobře byť točit tuto knihu resp. tento příběh není rozhodně nic jednoduchého! Dávám za 4 broušené smaragdy. * * * * ()
Dvě hvězdičky za Lindu, jinak se snad ani nedá mluvit o něčem dobrém. ()
Polská křesťanská (anti)agitka.. zní to hrozně, ale film to není nejhorší.. ()
Upřímně se přiznám, že se my film líbil (narozdíl od našich kritiků), i když taťka poznamenal, že očekával větší maso. Škoda jen režisérova záměru minimalizovat násilné (=akční) scény. Davové scény nejsou zpracovány tak dokonale, jak by člověk očekával od tohoto režiséra, ale „zábavné hrátky“ s křesťany uspokojí naši násilnickou část. Předhození lvům je zpracováno opravdu dobře a živé pochodně jakbysmet. Nejlépe zahranými postavami jsou Petronius a Nero, což je logické, protože tyto figury nabízely největší potenciál a vystačili by na samostatný film. Petronius je vznešený patricij a básník, naproti tomu Imperátor a Bůh Nero je chvílemi statečný, zbabělý obávajíc se smrti a místy naprosto šílený. Nero krákorá, tančí, skládá básně, hraje na loutnu, zatímco jeho arbiter je mu rovnocenným soupeřem díky své inteligenci a duchapřítomnosti. Hlavní pár taky hraje dobře, ale jejich role nenabízí tolik co vedlejší postavy, mezi něž je nutno ještě připomenou křiváka a udavače Chilona. Hudba je vynikající, i když nedosahuje božskosti Miklose Rozsy. Je pravda, že většina filmu je točena příliš v detailu, přesto myslím, že kamera odvedla dobrou práci. Kritikům taky dost vadilo časté používání ateliérů, což mne milovníku starých velkofilmů vůbec nevadilo a rozhodně my to vyhovovalo více, než aby nové budovy vypadali jako tisíc let staré, jako ve filmu Gladiátor. Bohužel se k nám opět dostala zkrácená verze. ()
Četl jsem tu na stránkách řadu vesměs negativních komentářů k polskému filmu Quo Vadis. Bylo to prý špatně zahrané, špatně natočené. Velkofilm, který nemá akci a tempo, přináší pouze nudu, šeď atd. Nesouhlasím! Co je to velkofilm? Film, na který byly vynaloženy mimořádné finanční prostředky, které se pak projeví v celkové pompéznosti a akci, množstvím kostýmů a dobových replik? Kde začíná a končí hranice velkofilmu? Jak v této souvislosti srovnávat Hollywood s Evropou nebo Asií? 18 mil $ je na evropské poměry slušná částka. V Hollywoodu se taková částka zaplatí jednomu herci. Nebo patentem na velkofilmy se pyšní jen Hollywood? Film nelze škatulkovat označením velkofilm. Je cosi shnilého v tom pojmu. Něco jako by nám říkalo, že okázalá pompéznost a strhující akce je víc než nápad a myšlenka. Finance plynoucí do filmu mají jít na vypíchnutí nápadů a myšlenek a ne na zakrytí faktu, že myšlenku nemáme a čímsi jí nahrazujeme. Něčím, co se skrývá pod vějičkou velkofilmu. Termín velkofilm škodí kinematografii. ………… Není pravda, že film je špatně zahraný. Objevují se zde kvalitní výkony Petroniuse (Boguslaw Linda) a Nera (Michal Bajor). Jejich rozhovory o umění, životě a politice jsou vtipné a zároveň mrazivé. Nějak takto jsem si Nerona skutečně představoval (jen trochu hezčího :-) ). Už jsem jen čekal, kdy začne předvádět své další talenty. Zejména šermířské a vozatajské schopnosti a herectví. Mimochodem nepodařilo se nikdy zjistit, jak požár vzniknul. Zapálení na příkaz Nerona je jen jedna z hypotéz. Skvělá je i postava Chilona. Jeho přetvářka, úlisnost a udavačství probouzí v člověku největší opovržení a jakousi formu strachu. Pravda, že další postavy tak výrazné nebyly. Herectví ale nahrazovali přirozeností, což pomáhá autenticitě. Chování jejich postav zůstávalo věrohodné. Počáteční zápletka jednostranně nuceného románku postupně vystřídává stupňované napětí spojené s politickou represí křesťanské komunity. Předhození lvům byl pro mě jeden z neúděsnějších filmových zážitků. Režisér se velmi citlivě snaží o postupné seznamování diváka s životem křesťanů. Rozhodně nejde o nějakou násilnou propagaci náboženství. Přesto jak se děj chýlí ke konci, několika drobných klišé se dočkáme. V očích nevěřícího diváka tak film v ten moment trochu ztrácí na hodnotě. Ale není to o tom, že by tam někdo někoho bušil 2 hodiny Biblí do hlavy a vyhrožoval peklem. Je to předně popis historické události se zaměřením na určité věci. Fakt, že obsah filmu, je jednoznačnou ódou na počátky křesťanství, nelze zakrýt a ani se o to nikdo nesnaží. Křesťanská víra v kontrastu se zhýralým prostopášným životem římských patriciů a císařského dvora působí jako něco nadpozemsky krásného. Není divu, že nové náboženství rychle nabíralo na popularitě, zejména pak u občanů neřímského původu, jichž byla v impériu většina. Přesto snímek vyznívá poněkud jednostranně. I Římané žili zbožný život a vyznávali duchovní hodnoty. Pozitivní stránka římského náboženství není zmíněna. Chování v císařském paláci bylo na hony vzdálené životu prostého občana, který se bohů bál a modlil se k nim. Společenský vývoj dal ale nakonec křesťanství za pravdu. Škoda, že křesťanství se po pár staletích institucionalizovalo. Jedna církev v určitou dobu měla takovou moc, že ovládla duchovní svět celé Evropy. Šíření víry se stalo šířením lásky k církvi. I zatoužila brzy církev i po moci světské. Nárokovala si majetek i právo na rozum. Měla dominantní politický vliv. Církevní schizmata, křížové výpravy a inkvizice, neměly nic společného s počáteční křesťanskou vírou a nadějí na lepší spravedlivější svět, ve kterém jsou si všichni lidé rovni, s nadějí kterou šířili křesťané ve filmu Quo Vadis. 72% () (méně) (více)