Quo Vadis

Ani po letech neztratil film nic ze svých kvalit. Skvělý Michal Bajor, role mu sedla. Klasický historický román se začátkem, příběhem, zvraty, dobrem, zlem a koncem – kdo by v roce vzniku filmu čekal, že už jen tohle vše bude za pouhých 20 let velká vzácnost ;) ##### Vzhledem k jednomu ze zdejších komentářů musím dodat, že dotyčný komentující by se asi v Neronově Římě hodně divil, pokud mu vadí tváře herců, které označuje mylně za „slovanské“. Zrovna již zmíněný Michal Bajor může být dle mincí fyziognomicky skutečnému Nerovi velmi blízký, i když na rozdíl od něj nemá strumu (která se ale vyskytuje jen na jeho zobrazeních z pozdějšího věku a spíše než struma může být jen zpodobněním jeho obezity). Nero měl pravděpodobně světlou pleť a odborníci se shodují v tom, že také modrošedé (nebo modré nebo šedé) oči – což ovšem v tehdješím Římě nebyla mezi aristokracií zase taková výjimka. Byly zde velké skupiny příchozích s původem v severní Indii, od Černého moře (kde, jak víme, se zrodil OCA2 gen pro britské modré oči), střední, baltské i západní Evropy, Asie, Egypta… Římané, zejména ti vzdělaní a bohatí, v dobách svého impéria už dávno nevypadali jen jako Latinové s jejich nádhernými dlouhými íránskými nosy. Kromě toho asi není žádným tajemstvím, že ve vyšších třídách populace patřilo odbarvování vlasů k velmi oblíbeným povinnostem spjatým s vyšším sociálním statutem. Už před dobytím severních oblastí považovali Římané světlou kůži a blond vlasy za výhodu, kterou napodobovali. Římské prostitutky si musely odbarvovat vlasy dokonce povinně, oblíbené to ovšem bylo zejména v aristokratických kruzích (alkalickou směsí z popela a skořápek) a nutné u šedin, kterými Římané opovrhovali. Výsledné barvy byly často do zrzava. Charakteristický fenotyp genetické směsi Římanů lze sledovat i v dochovaném realistickém umění, zejména sochařském a potvrzují ho kosterní pozůstatky. Ani Řekové z počátku našeho tisíciletí se nepodobali dnešním Řekům a komentátor by byl asi nejvíce překvapený v české kotlině, kde by až do 10.–11. století nacházel v drtivé většině obyvatelstvo velmi snědné pleti, tmavě hnědých očí a černých vlasů, mezi kterými byly výjimkou někteří z cca 15–20 % dědiců původního lovecko-sběračeského obyvatelstva. Zdejší populace byla směsí původních tmavých Čechů z dnes jihoslovanských oblastí, Keltů, kteří byli také z jižnějších oblastí, Avarů a Hunů. Byli jsme dokonce dost možná jednou z „nejčernějších“ oblastí Evropy, což se změnilo až s německou feudální a ještě předtím baltskou kupeckou kolonizací a dokonce ještě posléze po Bílé Hoře s nově příchozími ze západní a jižní Evropy. S kolonizací a dalšími nově příchozími k nám teprve přišly oči Nerovy barvy, ale také světlá pleť a větší množství vikingských příměsí. V polském filmu tak paradoxně nejsou ani dnes historickou nepřesností. (08.10.2022)

Román jsem nečetl, ale tento snímek se mi rozhodně líbil (to ten "velkofilm" Polákům nepřejete, nebo co? :-D ) Já snad ani nemám, co bych vytkl, děj poutavý, výborná výprava a herci Michal Bajor (šílený Nero; pozn. to má být překlep, nebo co, že není napsán mezi herci, když je to 1 ze stěžejních postav? :-)) a Boguslaw Linda (v roli Petronia, který obratně bruslí na hodně tenkém ledě kolem císaře Nera podobně jako Oskar Schindler mezi nacisty) předvedli velmi dobré herecké výkony. (16.02.2008)

Nejdražší projekt polské kinematografie si určitě tolik peněz nezasloužil (a navíc tu nejsou nikde vidět). Hlavním viníkem je určitě režisér a scénárista v jedné osobě, jehož práce nevzbuzovala dojem adaptace historického románu, ale realizace divadelní hry v exteriérech. Skoro všicni buď neustále přehrávají, nebo zase jen odrecitují své repliky a zmizí. Kromě Boguslawa Lindy (a hrstky dalších ve vedlejších rolích) tu snad ani nejsou žádní herci (že by tedy amatérské divadlo?). Na Magdalenu Mielcarzovou se aspoň dobře kouká (rozhodně mě nenudila tolik jako Diane Kruger v Troji), ale jsem přesvědčený, že obsazení skutečných herců by bylo jednoznačně přínosem. (23.03.2005)

Hnusné, nechutné, ale pravdivé. Stejně si ale myslím, že by to šlo natočit i nějak zábavněji a ne jako takovouhle až přespříliš pravdivou, zamilovanou a kvůli létajícím nohám a podobnému téměř nekoukatelnou nudu. O hercích se taky nějak pěkně nemůžu zmiňovat, protože hráli stejně nudně, jako film. Myslím, že v nejbližší době se budu polskému filmu podvědomě vyhýbat... (09.03.2005)

Poláci holt mají svého Sienkiewicze a potřebují světu připomenout, že proslulý příběh prvních křesťanů vyšel právě od nich. Proti scénáři vůbec nic nemám a myslím si, že své předloze odpovídá vcelku obstojně. Horší to už je pochopitelně s filmem jako takovým. Režie tedy nic moc. A neuvěřitelně mě iritoval český dabing, i když polská verze nemohla být o nic lepší. Já osobně, kdybych si měl vymýšlet ty krkolomné tvary vokativů typu: Petronie!, Urse! , tak bych byl dříve rozsekán na kusy, než bych si vzpomněl na to, jak mám přivolat svého ochránce na pomoc. (24.03.2005)