Lucifer - Série 2

Druhá série ohromí několika silnými díly, jako je Monster, A Good Day to Die apod.. Bohužel tomu i sekunduje celkem zpomalení rytmu dění. Mezi hlavníma postavama se něco neustále děje a vlastně zároveň neděje. A bohužel pro mě nás tu celou dobu provází Luciferova matka, kterou strašně nemůžu vystát, což mi dojem z dvojky taky lehce kazí. Každopádně pořád jsem skvěle naladěná a uvidíme, co nám ještě tahle pekelná jízda přinese. (13.04.2018)

Přestože jsem z pilotu nijak nadšený nebyl, uplynulo pár dní a mám schroupanou i druhou řadu. Úroveň se postupně zvedala a i když detektivní zápletky nebyly tak úplně vymakané, pořád zbylo dost zajímavého ohledně rodiných trablů Lucifera. Přestože jeho postava vyměkla, v každém dílu se našel nějaký ten dobrý moment. Tom Ellis mi projevem a hlavně barvou hlasu připomíná Huga Haase ve filmu Andula vyhrála, kde hrál podobně sobeckého blba. Postava Lucifera jistě působí jinak na ženy a jinak na muže. Zatímco pro ženy má přidanou hodnotu v tom, že je fešák, vtipný, umí hrát na klavír, jezdí v kabriu a je bohatý, většina mužů má pro takového týpka vyhrazené pouze suché konstatování, že je to kokot. Nicméně z nějakého důvodu, se na to dívá dobře a člověka jen zamrzí, že to nefičí v eRkovém provedení s podstatně temnější atmosférou. Fajn oddechovka (01.12.2017)

Druhá série mi přišla o něco horší než první, ale i tak to stálo zato. Lucifer začíná být chvílemi dost otravný, ale pak vždycky přijde jeho chvilka a nápad a je to fajn. Ne/vztah Chloe a Lucifera už by chtěl taky trochu změnu. Případy zajímavé, ale občas takové jednoduché a nedokončené. No a postava Charlotte byla opravdu ukázkou totální nesympatičnosti a otravnosti. Ale i přes to všechno je to pořád dobrý seriál. Uvidíme další série. Snad bude trochu změna. (20.12.2020)

Druhá série je asi moje nejoblíbenější. Opět se v dílech řeší oddychově vraždy a přitom se na pozadí dozvídáme stále více o jednotlivých postavách, dějí se tam zajímavé zvraty a poodkrývá minulost. Této sérii doslova kraluje Tricia Helfer v roli matky andělů a právě kvůli jejím grimasám a parádnímu ztvárnění role bohyně zavřené v těle člověka jsem si pouštěla některé díly opakovaně. Vážně mne tam parádně bavila.  Lucifer se stává více "svým". Už není tolik tajemný a sebevědomý, ale naopak poodhalí jiné své stránky, které se budou vinout dalšími sériemi. Bude otravný, občas nemožný, nevěří si a občas prostě zkazí, co se dá. Bude citlivý i zranitelný. A já to s vděkem vzala, protože se z něj prostě stala postava, se kterou se dá lépe ztotožnit. Nebavilo by mne koukat na Lucifera všechny série jako na dokonalého komiksového hrdinu. Ocenila jsem, k jakému postupnému vývoji charakteru této postavy se tvůrci odhodlali. No a nesmím zapomenout zmínit parádní soundtrack. Některé písničky se staly mými opravdu oblíbenými. (28.09.2021)

Nicotné zlepšení v porovnání s S1 vyvažuje větší přilnutí k postavám, které se více dostávají pod kůži (i když jejich dětinská umíněnost, vzdorovitost či ignorance dokážou pěkně otravovat). Jelikož nijak nápadité, zkratkovité "každoepizodní" vraždy slouží hlavně jako záminka k interakci Lucifera s detektivkou, jejichž citová přitažlivost se ovšem motá v kruhu, většinu kladných bodů si připisuje "nebeský" plán a manipulace bohyně Matky v podání dokonalé Tricie Helfer. (23.09.2021)