Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Televizní hra o muži, který se odvážně pouští do boje s komunistickým úřednickým molochem... Příběh se odehrává v době normalizace. Agronom JZD František Neliba (L. Frej) protestuje proti stavebním melioračním úpravám, které by vážně narušily ekologii v oblasti. Přiměje svého kamaráda, televizního redaktora Petáka (J. Kačer), aby s ním natočil reportáž, kritizující vedení JZD. Estébáci však Petáka přinutí, aby reportáž s Nelibou neodvysílal. Zanedlouho Neliba doprovází svou ženu Irenu (J. Janěková) do nemocnice na gynekologickou operaci. Později z nemocnice přichází zpráva o jejím úmrtí během operace. Žalem zdrcený muž se odmítá smířit s nevěrohodným oficiálním vysvětlením a spolu s Petákem začíná pátrat po skutečné příčině Ireniny smrti. (Česká televize)

(více)

Recenze (8)

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý televizní film z dílny A. Máši, jenž se odehrává těsně před pádem totality, přičemž skomírající režim stále dokáže dělat lidem ze života peklo. Zemědělský inženýr F. Neliba upozorňuje na katastrofální následky plánované meliorace a dostává se tak pod kritický pohled stále ještě vlivných prorežimních osob, neboť jde nezadržitelně za svou pravdou a nekompromisně žádá potrestání viníků. Neveselými okamžiky pronásledovanému Nelibovi (v podání L. Freje), mám na mysli zejména jeho neuvěřitelně odporný a zbytečný skon jeho ženy J. Janěkové, v jeho režimu nepříjemné činnosti je nápomocen jeho přítel, televizní reportér Peták, jenž po Nelibovém zadržení pokračuje v tomto buřičství na vlastní pěst. Vedlejší role obohatili zejména J. Kačer v roli Petáka a ředitel F. Řehák, ostatní postavy byly mdlého charakteru, v tomto ohledu je velmi reprezentativní dvojice totálně nevýrazných a neznámých kriminalistů. Režisér Máša v jeho posledním snímku určitě nezklamal, nicméně na jeho kontě lze nalézt obdivuhodnější díla. ()

Reklama

Fifer 

všechny recenze uživatele

Zápas o člověka Nelibu je Mášovým posledním režijním dílem ( televizní film). Je to vlastně již třetí přepis hry Vivisekce, připomeňme, že nejprve vznikala pro Laternu magiku a následně byla upravena pro klasické divadlo. V obou předchozích verzích byl užit Mášův oblíbený motiv „hry ve hře“, ale v televizním přepisu se Máša rozhodl tento motiv odstranit, což byla, domnívám se, chyba. Prolínání rolí totiž alespoň částečně zakrývalo Mášovu typickou patetičnost. Autor, jelikož si byl svého sklonu k patetizování vědom, ve hře vedle sebe staví vážně míněné patetické proslovy i jejich parodie v podání herců. Divák tak neustále musel rozlišovat, co je a co není pravda. To vše v televizní verzi chybí a Mášova schematičnost tak z díla ční naprosto odkrytá. Opět si neodpustil své figurky zlých mocipánů, proti kterým Neliba bojuje. Tyto postavy hrdinu neustále navštěvují, plení mu jeho domov a u toho se mu ještě vysmívají. Neliba (Ladislav Frej st.), stejně jako ve Skřivánčím tichu, je za jejich urážky hostí a diskutuje s nimi. Sehrála zde snad roli Mášova víra v Boha? Je patrné, že se Máša v posledním desetiletí svého života obracel čím dál více ke křesťanským principům, vždyť Neliba v podstatě stále matoušovsky nastavuje soupeřům i druhou tvář. ()

Phex 

všechny recenze uživatele

Někteří filmový tvůrci začali lézt doprdele novému režimu stejnými prostředky jako předtím komančům. Tenhle film je dramaturgicky i scénáristicky jako kopie normalizačních filmů odsuzují pražské jaro např. Za volantem nepřítel nebo Tam kde hnízdí čápi. Ostrakizace jedince, který má tu spravnou pravdu (toto slovo ve filmu padne asi 100x) a souběh několika událostí, které mu berou sílu se za ni bít. V závěrů se komunistům nasazuje maska potterovských smrtonošů. ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama