poster

Černý anděl

  • Itálie

    Senso '45

  • Itálie

    Angelo nero

    (pracovní název)
  • Nový Zéland

    Black Angel

  • USA

    Black Angel

  • Velká Británie

    Black Angel

  • Kanada

    Black Angel

  • Austrálie

    Black Angel

Drama

Itálie, 2002, 135 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • honajz
    *

    Neředěná dvouhodinová nuda. Tinto Brass měl točit porno, a ne se cpát do umění. Teda v jeho případě neumění. Naprosto nudný film o Němce, která šuká s náckem, který vybírá herečky do německých filmů za 2. světové války, a když ji podvede, tak se mu pomstí. Pokud vás zajímají ženská ňadra, zadky a pissing, no prosím, je to tu, ale mezitím si, na rozdíl od porna, musíte užít dlouhé minuty keců o ničem.(11.10.2009)

  • destroy83
    ***

    Brassovo eroticko-dekadentní Senso ´45, umístěné do itálských Benátek na sklonku války, předhazuje divákovi sexuální povyraženíčko boháté paničky Livie opředené o zvrhlost fašistické Itálie a Třetí říše samotné. Nedostačující um svého manžela a skryté touhy ji vženou do náruče německého důstojníka Helmuta, který je přesným opakem "hrdinného" německého vojáka. Režisér tvorbou sobě vlastní ukazuje chtíč v kombinaci s perverzí a smrtí pod vlajkou s hákovým křížem. Typický Brass, který při záběru na mrtvé tělo ženy, namíří kameru přímo mezi její stehna ukazuje totální úpadek lidství téměř v každém záběru snímku. Bujarý večírek herečky v německých filmech, kde se nahá ženská těla mísí s černými uniformami nacistů, kde kamera neuhíbá vůbec před ničím, záběry mezi ženská stehna nebo prsa střídá felace, pissing nebo soulož ukazuje nacistické Německo v pravém světle, bezcitné, požitkářské a nadřazené nad vším včetně lásky. Intriky, vypočítavost a příklon na vítěznou stranu italských vysoce postavených pohlavářů směřuje k přetečení celého kýble hnusu s perfektním hudebním doprovodem, za kterým stojí Ennio Morricone. Celkový dojem z dílka je velmi nadprůměrný, ovšem zbytečně dlouhá stopáž mi nedovolí ohodnotit snímek více než třemi hvězdami.(11.1.2011)

  • Subjektiv
    **

    Brass nepochybně uspěl v líčení perverzí, které mohly vládnout na sklonku Třetí říše a nastaveném čase fašistické Itálie. Večírek, na němž lidský had tančí veden obřím zlatým pyjem skutečně zhmotňuje úpadek lidství a tělesné lásky. Škoda, že je jen zastávkou na nepříliš zábavně sepsaném životu jednoho vztahu, který (SPOILER) od vášně směřuje k zneuctění a pomstě (SPOILER). Trošku sice odráží vztah Německa a Itálie (Německo jako mužná síla, která si bere co chce) dané doby, leč to samo o sobě prostoduchost dění nijak nekomplikuje, skorem naopak. A snědé árijce s odbarvenými vlasy v uniformě SS neuznávám!(13.12.2010)

  • Cimr
    **

    Kýč, kam se podíváš. Ale není to film úplně k zahození. Tinto Brass má podivuhodný talent točit erotické filmy, které nejsou vzrušující ani umělecky hodnotné, ale přesto čímsi dokážou zaujmout. Přestože nemůžu říct, že by se mi jediný jeho film vyloženě líbil, už jsem si musel na DVD koupit další. Jde o jakousi podivnou atmosféru jako z knih markýza de Sade, pocit, že vše je možné - zde navíc tento pocit podpořen obdobím, ve kterém se film odehrává (výborná scéna úchylného nacistického swingers večírku).(31.5.2011)

  • raroh
    ***

    Jedná se o adaptaci díla Senso italského spisovatele Camilla Boita, která se v písemné originální podobě (ale i v stejnojmenném Viscontiho filmu, u nás známém jako Vášeň) odehrává v 60. letech 19. století, kdy Rakousko válčilo s jižním nepřítelem o tehdy ještě své Benátsko. Brass přenesl děj klasicky romanticky-politického díla do konce 2. světové války do existence tzv. republiky Saló, včetně její dekadentní atmosféry (proto originální název Senso ´45, což je myslím nejvýstižnější možný název). V Brassovi se nezapře Ital a tak jeho film do značné míry imituje díla svých významnějších krajanů, obrazově (samozřejmě včetně erotických pasáží) a hudebně je film opravdu vytříbený (Ennio Morricone), líbí se mi i mírně groteskní vyznění určitých pasáží (například italského fašisty na recepci ke skončení filmování), stejně tak celkem faktograficky správné informace o Baarové. Ale stejně na mě přenos z romantické doby, kdy šlo nejen o lásku, ale i politické ideje rodícího se italského nacionalismu přijde poněkud nemístný, i tak se domnívám, že film není úplně zbytečný a já bych to viděl na takové tři a půl bodu.(13.9.2010)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace