Scénář:
Michael PitiotKamera:
Jean-Luc AndréHudba:
Armand AmarHrají:
Josh DuhamelObsahy(1)
Film režisérů Yanna Arthus-Bertranda, Michaela Pitiota a týmu podmořských kameramanů ze všech koutů světa vznikl ve spolupráci se společností OMEGA a za vědecké podpory Tara Expeditions. Snímek odhaluje tajemství některých z největších záhad přírody a zdůrazňuje důležitost harmonického soužití lidstva a oceánů. Planeta oceán slouží jako připomínka existence pouta mezi člověkem a přírodou, stejně jako povinnosti lidstva chránit a respektovat naši planetu. Yann Arthus-Bertrand, velvyslanec dobré vůle pro program životníh o prostředí při OSN, představil film hlavám světových velmocí na konferenci v Riu v červnu 2012. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (47)
Je nutno se smířit s faktem že jde spíše o agitaci než o dokument jako takový, nicméně i tak je to dílo kvalitní, a ta agitace - byť čistokrevně jednostranná - není vyloženě hloupá ani hysterická. Vizuálně samozřejmě dokonalé, a i zajímavých informací je zde dost. (což říkám s tím že jsem prokapitalisticky založený člověk, kterého toto vede hlavně k myšlence že v budoucnu bude třeba se ne ve velkém omezovat a vracet se zpátky na stromy, ale zavést v obřím měřítku promyšelné geoinženýrství - dokument v tomto se mnou nijak zvlášť nekontradikuje, takže dobrý) ()
Pútavo nakrútený dokument, ktorý zodpovedá nielen na otázku: Odkiaľ pochádzame?, ale neúspešným varovaním pred odpoveďou na otázku: Kam smerujeme? súčasne odpovedá aj na poslednú z otázok: Kto sme? Údajne najrozumnejšia bytosť na planéte nezvládla ani vlastné rozmnožovanie a v mene kolektívneho prežitia drancuje zvyšné zdroje a znečisťuje to, čo zatiaľ nebolo zamorené. Zdanlivo nekonečné oceány tomu zatiaľ odolávajú, ale ani rovnovážne pomery v nich nebudú donekonečna odolávať samodeštrukčnej schopnosti ľudstva. Každý takýto dokument je cenný minimálne preto, že ukazuje to, čo zajtra už nemusí existovať. ()
Velká bezmoc a zoufalství, ani navrhovaná řešení na konci mě neuklidnily, protože jsou z říše sci-fi. Zajímalo by mě, kdo asi tak půjde říct miliardovým nadnárodním korporacím: "Hele už toho rybolovu nechte, rozvrátili jste v oceánech ekosystém." Je to čirá depka. Já se toho možná už naštěstí nedočkám, ale obávám se, že moje děti budou na mnoho druhů ryb koukat už jen v dokumentárních filmech a oceány zaplaví medůzy. A bude ještě hůř: jen pro zajímavost, v roce 1960 nás byly 3 miliardy, dnes je nás skoro 7 a půl miliardy a neustále populace lidí roste....a kdo zredukuje nás? ()
Výborná obrazová složka, velmi dobrá hudba a komentář plný informací. Jak zdaleka nesouhlasím se všemi poplachy ekologů, o nutnosti oceánů pro náš ekosystém jsem přesvědčen už dávno. Jak přijdeme o mořský život, tak už si vážně můžeme začít tesat epitaf do nejbližší pískovcové skály. Takže mi tentokrát nevadila ani ta ekologická agitace, soustřeďující přehledně nejen hlavní svinstva lidstva vůči životu v oceánech, ale i hlavní návrhy jejich řešení. Teď jen, jestli už nebude pozdě, až se do toho konečně dáme... :-/ ()
Ti obyvatelé oceánů to fakt nemají jednoduchý. Jak k tomu přijde takový tuleň, když se musí tulit ke smradu z jakýchsi vypraných ponožek, nebo dokonce sardinka která tu špínu z nich dokonce chlastá. Tuhle na jaře se mi jich zželelo, tak jsem pár rybek vytáhl, osušil a nechal nahřát na sluníčku, aby se po Zimě trochu prohřáli. Jenže byli už tak nasáklé těma hnusama, co do té vody vypouštíme, že vzápětí začali hrozně smrdět, až z toho sami omdlely. Asi proto se musí permanentně koupat. Já být rybou, asi bych ze zoufalství skočil do nejbližší konzervy. ()
Galerie (13)
Photo © France Télévisions

Zajímavosti (1)
- Český komentár číta Alfred Strejček. (Autogram)
Reklama